Frederick Soddy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Frederick Soddy
Narození 2. září 1877
Eastbourne, Anglie
Úmrtí 22. září 1956
Brighton, Anglie
Národnost Britská
Alma mater Aberystwyth University
Merton College, Oxford
Pracoviště McGill University (1900-1903)
University of Glasgow (1904-1914)
University of Aberdeen (1914-1919)
Oxfordská univerzita (1919-1936)
Obor Jaderná chemie, ekonomie
Známý díky Jaderná přeměna radioaktivních prvků
Radioizotopy
Zavedení termínu izotop
Získaná ocenění Nobelova cena za chemii (1921)

Frederick Soddy (2. září 187722. září 1956) byl anglický radiochemik, který spolu s Ernestem Rutherfordem dokázal, že radioaktivita je způsobena jadernou přeměnou prvků. Také prokázal existenci izotopů některých radioaktivních prvků. Získal Nobelovu cenu za chemii za rok 1921.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Eastbourne v Anglii. Chodil na Eastbourne College a poté na Aberystwyth University a Merton College (Oxfordská univerzita). Mezi lety 1898 a 1900 pracoval jako výzkumník na Oxford University.[1]

V roce 1900 začal pracovat na McGill University v Montrealu (Québec, Kanada). S Ernestem Rutherfordem tam zkoumal radioaktivitu. Uvědomili si, že neobvyklé chování radioaktivních prvků je způsobeno rozpadem na jiné prvky. Tento rozpad také uvolňuje záření alfa, beta a gama. Když byla radioaktivita poprvé objevena, nevědělo se, co to způsobuje. Soddy a Rutherford prokázali, že při tomto procesu probíhá jaderná přeměna.[1]

V roce 1903 spolu se sirem Williamem Ramsayem na University College London ověřil, že při rozpadu radia vznikají alfa částice složené z kladně nabitých jader helia. V experimentu uzavřeli radium do tenké skleněné uzavřené nádoby, kterou umístili do další skleněné nádoby s tlustší stěnou. Alfa částice byly schopné projít tenkou stěnou, ale zarazily se na tlustší stěně. Po nějaké době spektrální analýza odhalila přítomnosti helia.[2]

Mezi lety 1904 a 1914 přednášel na University of Glasgow[1] a v té době prokázal, že se uran rozpadá na radium. Také ukázal, že radioaktivní prvek může mít více než jednu relativní atomovou hmotnost i za stejných chemických vlastností. Pro tuto vlastnost hmoty vytvořil nový pojem izotop,[1][3] což znamená „stejné místo“. Později J. J. Thomson rozšířil teorii izotopů i na neradioaktivní prvky. Soddy také ukázal, že atomové číslo se snižuje o dvě při alfa záření a při beta záření se o jedno zvyšuje.

V květnu 1910 byl zvolen členem Královské společnosti.[3] V roce 1921 získal Nobelovu cenu za chemii za výzkum radioaktivity a za výzkum izotopů.[1]

Jeho objevy z pole radioaktivity inspirovaly H. G. Wellse k napsání románu The World Set Free (1914), který je zasazen několik let do budoucnosti a ve kterém se objevují atomové bomby.

Zemřel v Brightonu v Anglii 22. září 1956.[1] Byl po něm pojmenován kráter Soddy na odvrácené straně Měsíce.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick Soddy na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Frederick Soddy - Biography [online]. The Nobel Foundation, [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. William Ramsay; Frederick Soddy. Experiments in Radioactivity, and the Production of Helium from Radium. Proceedings of the Royal Society of London. 1903 - 1904, roč. 72, s. 204–207. Dostupné online. DOI:10.1098/rspl.1903.0040.  
  3. a b Library and Archive [online]. Royal Society. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. N. Krivomazov. Frederick Soddy: 1877-1956.. [s.l.] : Nauka, 1978. S. 208.  
  • George B. Kauffman. Frederick Soddy (1877-1956): Early Pioneer in Radiochemistry (Chemists and Chemistry). [s.l.] : D. Reidel Pub. Co., 1986. ISBN 978-9027719263. S. 272.  
  • Linda Merricks. The World Made New: Frederick Soddy, Science, Politics, and Environment.. [s.l.] : Oxford University Press, 1996. ISBN 0198559348. S. 223.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]