Mnichov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o německém městě. Další významy jsou uvedeny v článku Mnichov (rozcestník).
Mnichov
München
Munich skyline.jpg
Mnichov – znak
znak
Mnichov – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 519 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Bavorsko Bavorsko
Vládní obvod: Horní Bavorsko
Zemský okres: samostatné město
administrativní dělení: 25 obvody
Mnichov na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 310,43 km²
počet obyvatel: 1 388 308 (31. 12. 2012)
hustota zalidnění: 4 271 obyv. / km²
správa
starosta: Dieter Reiter (SPD)
oficiální web: http://www.muenchen.de
adresa obecního úřadu: Marienplatz 8
80331 München
telefonní předvolba: 089
PSČ: 80331–81929
označení vozidel: M

Mnichov (německy München, starobyle Munichenbei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel jde o třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mnichov tvoří jedno z 23 center Svobodného státu Bavorska. Mezi německými velkoměsty jde o město s největší hustotou osídlení.

Nejvyšším místem města je hora Warnberg v městském okrese 19 s 579 m n. m., nejnižším bodem 482 m n. m. v severním Schwarzhölzl v městském okresu Feldmoching.

Městem protéká řeka Isar z jihozápadu na severovýchod s celkovou délkou 13,7 km. Na řece se nacházejí známé ostrůvky MuseumsinselDeutschen Museum a v bezprostřední blízkosti taky Praterinsel. V Mnichově ale i v blízkém okolí se nachází spousta menších i větších jezer, jako např. Ammersee, Wörthsee nebo Starnbergské jezero. Další řekou protékající Mnichovem je Würm, která teče od Starnbergského jezera, další potok Hachinger Bach protéká západem Mnichova – vtéká do Mnichova z jihovýchodu při Perlach a odtéká na severu přes Neuperlach, stejně jako od Isaru oddělující se Eisbach, Auer Mühlbach, který po oddělení od Isaru protéká přes Zoo Mnichov, stejně jako potok Brunnbach. Městské potoky se nacházejí především v okolí Isaru, některé protékají také přes centrum, i když z většiny protékají v podzemních rourách nebo byly kvůli stavbě metra vysušeny. K mnichovským jezírkům patří např. Kleinhesseloher SeeAnglické zahradě, jezero v Olympiaparku nebo kousek dál na sever vzdálené Lerchenauer, Fasanerie- und Feldmochinger See, které jsou od sebe vzdálené jen pár stovek metrů. Na jihu poblíž levého břehu Isaru leží jezero Hinterbrühler See.

Rozloha[editovat | editovat zdroj]

Celková rozloha města činí 31 042,96 ha. Velikostí je Mnichov třetí největší město v Německu, po Berlínu a Hamburku. Z 310 km² připadá 44,1 % na budovy a jejich okolí, 17,0 % na dopravní strukturu, 15,9 % na zemědělskou půdu, 15,4 % na rekreační plochy, 4,1 % na lesy, 1,3 % na jezera a řeky a dalších 2,2 % na ostatní plochy (stav k 31. 3. 2006). Hranice města je dlouhá 118,9 km. Nejvíce se Mnichov rozepíná ze severu na jih – 20,7 km a z východu na západ – 26,9 km. (31. 12. 2005)

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Město leží na přechodě mezi vlhkým atlantickým klimatem a suchým kontinentálním klimatem, počasí ovlivňují i blízké Alpy a řeka Dunaj. Z toho vyplývá, že se zde počasí rychle mění. Jižní alpský vítr přináší z jihu teplé a suché vzdušné proudění a dobrý výhled na Bavorské Alpy.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Městské obvody Mnichova

Podle nového rozdělení v roce 1992 byl počet obvodů zredukován ze 41 na 25.

Městské obvody podle abecedy
(V závorce číslo obvodu)


Hraničí obce[editovat | editovat zdroj]

Oberschleißheim, Garching, Ismaning, Unterföhring, Aschheim, Feldkirchen, Haar, Putzbrunn, Neubiberg, Unterhaching, Perlacher Forst, Oberhaching, Grünwald, Pullach, Forstenrieder Park, Neuried, Planegg, Gräfelfing, Germering, Puchheim, Gröbenzell a Karlsfeld

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mnichovský prapor (vlevo), bavorský prapor a Frauenkirche

Hlavní článek: Historie Mnichova

Maxmilián I.
opevnění Mnichova 1640.

Zárodkem Mnichova je kostel Petersbergl; tady byla již v 8. století pobočka MnichůKláštera Tegernsee. Jelikož Mnichov již v této době existoval, byl datum vzniku města stanovený z posledního historického záznamu.

První zmínka o Mnichovu jako Villa Munichen pochází z roku 1158, poté co bavorský a saský vévoda Jindřich Lev nechal poblíž sídla mnichů u kláštera Tegernsee postavit přes řeku Isar most na místě dnešního Ludwigsbrücke. Nechal ale zničit severnější most biskupa z Freisingu při Oberföhringu, aby vydělal na bohatém obchodu se solí do Augsburku. V letech 1214 – 1217 obdržel Mnichov městská práva.

Roku 1180 byl Jindřich Lev dán císařem do říšské klatby a byl mu zkonfiskován majetek včetně Bavorského vévodství. Poté bylo toto říšské léno včetně Mnichova uděleno Wittelsbachům. V roce 1255 došlo k rozdělení rodu na větev falckou (držela Horní a Dolní Falc, titul falckraběte a kurfiřtský hlas) a bavorskou (Bavorsko bez Horní Falce a vévodský titul). Poté přesídlili bavorští Wittelsbachové do Mnichova, kde žili až do konce první světové války. Město získalo druhé hradby, původní vévodský hrad (dnes Alter Hof), začaly se tu stavět paláce, z nichž některé existují dodnes.

Roku 1314 byl vévoda Ludvík zvolen římským krále (Ludvík IV. Bavor) a roku 1328 korunován na římského císaře. Od této doby jsou mnichovskými barvami: černá a zlatá. Koncem 14. století přiměla častá povstání měšťanů vévody k přesídlení z dosavadního sídla do nové rezidence na kraji města. Kvůli hrozbě husitského vpádu bylo roku 1429 zlepšeno městské opevnění. Roku 1442 byli z města vyhoštěni Židé. V roce 1468 byl položen základní kámen ke stavbě hlavního městského kostela panny Marie (Frauenkirche).

Poté co se Mnichov v pozdější gotice dožil velkého kulturního rozkvětu, se stalo roku 1506 díky sjednocení země Albrechtem IV. hlavním městem celého Bavorska. Poté se hodně snížil vliv měšťanů, budoucnost města určovali Wittelsbachové. Za vlády Viléma IV. a Albrechta V. se Mnichov stal centrem renesance, ale taky protireformace. Roku 1589 založil Vilém V. dodnes fungující dvorský pivovar (Hofbräuhaus).

Marienplatz, Kupferstich von Matthäus Merian, asi r. 1650

Za vlády vévody Maxmiliána I. se Mnichov stal roku 1623 rezidentním městem kurfiřta, musel ale v roku 1632 snášet obsazení švédskými vojsky. Aby se Mnichov vyhnul zničení, musel se z vysvobození draze vyplatit a propustit zajatce. Nedlouho poté propukl mor a zahubil třetinu obyvatelstva. Po svém návratu Maxmilián město nákladně opevnil. Když skončila třicetiletá válka v roce 1648 město se rychle vzpamatovalo a za vlády kurfiřta Ferdinanda Marii se otevřelo italskému baroku.

1704 byl Mnichov díky válkám o dědictví španělské několik let pod mocí Habsburků, protože se kurfiřt Maxmilián II. Emanuel spojil s Francií. Povstání občanů bylo krvavě ukončeno Sendlingerskou vražednou nocí. Po císařské korunovaci Karla Albrechta bylo město roku 1742 opět na dva roky obsazeno Habsburky. Maxmilián III. Josef se nevěnoval tak velké politice jako jeho předchůdci ale zaměřil se spíše na vnitřní reformy. Roku 1759 byla v Mnichově založena Bavorská akademie věd. Roku 1789 založil Karel Theodor Anglickou zahradu, zpočátku jen kolem řeky Isar, později i blíž k centru přes středověké opevnění města.

Koncem 18. století došlo k velkému rozkvětu města, což bylo ještě zintenzívněno, když se roku 1806 stal bavorský vévoda Maxmilián IV. Josef zásluhou napoleonské Francie bavorským králem Maximiliánem I. Roku 1700 měl Mnichov 24 tisíc obyvatel, jejich počet se každých 30 let přibližně zdvojnásobil. Roku 1871 tu žilo již 170 tisíc obyvatel a roku 1933 840 tisíc.

Mapa Mnichova r. 1858

Za vlády krále Ludvíka I. (18251848) se Mnichov stal známým evropským centrem umění a věd. Klasicistní architekti Leo von Klenze a Friedrich von Gärtner dali podobu dnešní Ludwigstraße s vítězným obloukem (Siegestor) na jedné, lodžií podle florentského vzoru (Feldherrnhalle) na druhé straně a univerzitním komplexem a kulturnímu centru náměstí Königsplatz se stavbami ve stylu řecké antiky. Ludvíkům syn Maxmilián II. (18481864) podporoval především duchovní vědy, ale taky rád stavěl, především v novém, anglickou gotiku připomínajícím „maximiliánském“ stylu, ve kterém vznikla např. Maximilianstraße, dnes známá jako jedna z nejexkluzivnějších a nejdražších nákupních ulic kontinentu. Za regentské vlády jeho bratra prince Luitpolda (18861912) zažil Mnichov obrovský ekonomický a kulturní rozmach. Mimo jiné vznikla např. Prinzregentenstraße a Prinzregententheater. Na přelomu století zažil rozmach Schwabing jako umělecká čtvrť, z této doby je známo spousta důležitých spisovatelů a malířů. Roku 1896 byl založen kulturní časopis Die Jugend (mládež), který dal jméno secesi (Jugendstilu). Roku 1911 bylo založeno umělecké sdružení Modrý jezdec (Der Blaue Reiter). Thomas Mann v jeho vyprávění Gladius Dei pro tuto epochu utvořil okřídlené slovo „Mnichov září“.

Theatinerkirche

Po první světové válce se Mnichov stal po epizodickém pokusu o nastolení sovětského systému (Bavorská republika rad (13. dubna – 1. května 1919) baštou pravice a centrem odporu proti sociálně demokratické vládě Výmarské republiky. Pravicově orientovaná bavorská vláda nebránila růstu extrémních nacionalistických nálad ani šíření antisemitismu. 8.- 9. listopadu 1923 se NSDAP, vedená Adolfem Hitlerem pokusila o tzv. mnichovský pivní puč, jehož cílem bylo získat moc v Bavorsku a následně svrhnout berlínskou vládu. Puč skončil neúspěchem, manifestační pochod pučistů byl zastaven kordonem policistů na náměstí Odeonplatz. O patnáct let později, během Hitlerova projevu na památku puče v Měšťanském pivovaru, se osamělý atentátník Georg Elser pokusil zabít Hitlera bombou.

Mnichov byl hlavním městem nacionálně socialistického hnutí. Bylo zde hlavní Hitlerovo sídlo, tzv. Hnědý dům, ve kterém vůdce bydlel od roku 1930. V jeho blízkosti došlo k úpravě náměstí Königsplatz se stavbami ve stylu řecké antiky na místo kultovních shromáždění NSDAP. Na okraji náměstí byly postaveny dva čestné temply, které měly připomínat padlé pučisty z roku 1923, a dvě mohutné budovy, tzv. Führerbau (dnes vysoká hudební a divadelní škola), kde došlo v roce 1938 k podpisu mnichovské dohody, a Verwaltungsgebäude, centrála strany (dnes sochařské sbírky). NSDAP skoupila mnoho budov v okolí a umístila sem další stranické orgány. Plánována byla další mohutná výstavba hlavního nádraží, kinopaláce a pivního domu. Dříve než byla výstavba zahájena, vypukla druhá světová válka, během níž došlo ke značnému poškození města.

Radnice v noci

Americké jednotky, které obsadily Mnichov, nechaly po válce strhnout oba temply, z Hnědého domu zůstaly už pouze trosky. Rozhodnutí, co bude se dvěma dalšími budovami, trvalo několik let. V důsledku toho, že v Mnichově nebylo mnoho zachovalých staveb, bylo nakonec rozhodnuto, že nebudou zbourány. Dnes slouží jedna z nich vysoké hudební a divadelní škole, ve druhé byly umístěny umělecké sbírky.

Olympijský park v Mnichově

V roce 1972 se v Mnichově konaly Dvacáté letní olympijské hry. Jsou mimo jiné známy incidentem spáchaným palestinskými fanatiky na sportovcích z izraelského družstva, kdy jedenáct Izraelců útok nepřežilo. Olympijský areál situovaný 4 km severně od centra, architektů Freie Otta a Güntera Behnische, je světovým architektonickým unikátem. Střechy ze 7 mm silného plexiskla pokrývají téměř 75 000 m². Nesou je až 80 m vysoké stožáry a ocelová lana o celkové délce 410 km. Celkový náklad dosáhl téměř 200 milionů marek, tedy třináctinásobek původního předpokladu. Poblíž stojí 291 metrů vysoká olympijská věž s televizní anténou a vyhlídkovým ochozem, která je nejvyšší budovou ve městě. Kvůli hrám byl na severním okraji města vybudován i nový veslařský kanál.

V roce 1992 bylo otevřeno nové letiště Franz Josef Strauß, staré letiště Mnichov-Riem bylo zavřeno a na jeho místě vznikly veletrhy zvané Messestadt Riem. Tyto trhy byly hojně navštěvované v roce 2005, kdy se zde konal spolkový zahradní veletrh (BUGA 2005).

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Mnichov, jako první německé město, začalo svůj informační systém přestavovat z většiny na Linux a jiný volný software, byla dokonce vyvinuta vlastní linuxová distribuce zvaná Limux.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Budova BMW

Média[editovat | editovat zdroj]

V Mnichově sídlí Bayerische Rundfunk. Dále se v Mnichově nachází velké množství soukromých televizních a rozhlasových stanic. Mezi nejznámější rádia patří např. Bayern 3, Antenne Bayern, Energy, Charivari a Gong.

Mnichov je díky asi 250 vydavatelstvím důležité mediální centrum. Známé jsou např. Burda Verlag, Süddeutscher Verlag, IDG. Díky desítkám vydavatelství dosahuje světového ohlasu[zdroj?]. Zde patří např. Deutscher Taschenbuch Verlag, Langenscheidt Verlag, Bonnier, Verlag C. H. Beck, Carl Hanser Verlag, Droemer Knaur, Elsevier, Gräfe und Unzer Verlag, Oldenbourg Verlag, Piper Verlag, Prestel Verlag, Random House Verlagsgruppe.

Mezi nejznámější mnichovské noviny patří Süddeutsche Zeitung (SZ), Münchner Merkur, Abendzeitung (AZ) a Tageszeitung (TZ).

Deutsche Journalistenschule vzdělává novináře pro všechna média.

Vzdělání a věda[editovat | editovat zdroj]

Univerzita Mnichov

Univerzity a vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

  • Univerzita Ludvíka Maxmiliána Mnichov (LMU); založena 1472 v Ingolstadt, 1802 přeložena do Landshutu a odsud r. 1826 do Mnichova, jedna ze tří německých elitních univerzit.
  • Technická univerzita Mnichov (TUM); založena r. 1868 jako Polytechnická škola v Mnichově, 1872 rozšířena o zemědělské oddělení, 1930 byla k ní začleněna Vysoká škola zemědělská a pivovarní. Od r. 1970 byla pojmenována Technická univerzita. Patří taky k jedné ze tří elitních univerzit v Německu.
  • Vysoká škola politická. Založena v r. 1950. Po 9. semestru nabízí stejné zakončení jako na LMU, tedy akademický titul Diplomaticus scientiae politicae Universitatis (Dipl.sc.pol.Univ.).
  • Vysoká škola vojenská Mnichov; je sice pojmenována po Mnichovu, její sídlo se ale nachází v Neubiberg; byla založena r. 1973 jako vzdělávací místo pro důstojníky a kandidáty na tuto hodnost v armádě. Proto zde můžou obvykle studovat pouze němečtí vojáci.
  • Umělecká akademie Mnichov; založena r. 1808 jako Královská akademie umění, r. 1946 byla spojena s Umělecko-průmyslovou školou a s Akademií užitých umění. V r. 1953 byla pojmenována Umělecká akademie Mnichov.
  • Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov; založena r. 1830 jako zpěvecká škola, r. 1867 byla na podnět Richarda Wagnera převedena na Královskou-bavorskou hudební školu, která byla dále r. 1892 povýšena na Státní akademii hudebního umění. R. 1924 obdržela název Vysoká škola hudební Mnichov, r. 1946 byla znovu otevřena. Od r. 1998 byla pojmenována Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov.
  • Vysoká škola pro televizi a film Mnichov; založena r. 1966 jako státní zřízení pro vzdělávání redaktorů, režisérů a scenáristů.
  • Vysoká škola filozofická Mnichov; založena r. 1925 v Pullachu, zde ještě tentýž rok obdržela uznání jako Vysoká škola pro vzdělávání kněží. R. 1932 byla povýšena na Filozofickou fakultu kanonického práva, r. 1971 byla přestěhována do Mnichova. Zřizovatelem této vysoké školy je Řád jezuitů.
  • Vysoká odborná škola Mnichov (FHM); založena r. 1971 sloučením sedmi inženýrských a vyšších odborných škol.
  • Vysoká škola ekonomická a manažerská; soukromá, státně uznávaná Vyšší odborná škola s celostátními studijními centry.
  • Katolická a nadační škola Mnichov; založena r. 1971 ze čtyř vyšších škol sociálních a pedagogických. Zřizovatelem je katolická církev, která má taky další oddělení v Benediktbeuern.
  • Podnikatelská škola Mnichov – soukromá, státně uznaná vyšší odborná škola
  • Ukrajinská svobodná univerzita Mnichov (UFU) privátní exilová univerzita jejíž sídlo se dříve nacházelo dříve ve Vídni a v Praze.
  • Evropská vysoká škola podnikatelská (EBC) je soukromá, státně ale neuznaná Vyšší odborná škola pro studium ekonomie (BWL).
  • AKAD- soukromá, státně uznaná vysoká škola

Akademie[editovat | editovat zdroj]

  • Bavorská akademie pro vědu
  • Bavorská akademie pro reklamu a marketing (BAW), založena r. 1949
  • Bavorská administrativní škola (BVS) a BVS-Vzdělávací centrum Mnichov
  • Odborná akademie pro oční vědu (Munich College of Optometry), Vyšší státní odborná škola oční

Instituty[editovat | editovat zdroj]

MPG Zentralverwaltung

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Mariensäule

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu