Bavorská republika rad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bavorská republika rad
Bayerische Räterepublik
 Výmarská republika
 Bavorské království
1919 Výmarská republika 
Svobodný stát Bavorsko 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Republika rad
Státní útvary a území
Předcházející:
Výmarská republika Výmarská republika
Bavorské království Bavorské království
Nástupnické:
Výmarská republika Výmarská republika
Svobodný stát Bavorsko Svobodný stát Bavorsko

Bavorská republika rad, Mnichovská republika rad či Bavorská sovětská republika (něm. Münchner Räterepublik či Bayerische Räterepublik; 7. dubna3. května 1919) představovala velmi krátce existující stát na území Bavorska. Vznikla jakožto radikální vyústění německé listopadové revoluce (1918) poté, co byl 21. února 1919 zavražděn Kurt Eisner, vůdce socialistické revoluce a první republikánský premiér Bavorska.

Mnichovská republika rad byla vyhlášena 7. dubna 1919. V ústřední radě měli převahu anarchisté a radikální socialisté, hlavní slovo měli anarchista Gustav Landauer a socialista Ernst Toller. Tato první Mnichovská republika rad zanikla už 13. dubna, kdy ji nahradila „druhá republika rad“, kterou ovládali komunisté v čele s Eugenem Levinem.

Bavorská republika rad (fakticky ovládala pouze Mnichov a několik málo dalších měst) existovala jen velice krátce. V okamžiku jejího opožděného vzniku už byla rudá povstání ve zbytku Německa většinou zpacifikována, takže se proti Bavorské republice rad mohla shromáždit většina vojenských a polovojenských sil Německa. Nový stát znárodnil banky a vytvořil Rudou armádu, nedokázal však udělat pořádek ani mezi lidmi na svém území, kde se rozpoutala éra plundrování, teroru a vraždění (na druhé straně nutno dodat, že část tohoto konání obstaral nově vzniklý stát sám).[zdroj?]

Ještě v dubnu zaútočily na druhou republiku Reichswehr a Freikorps. Asi dvacetitisícová rudá „armáda“ měla jen málo šancí na úspěšný boj, zejména když Levin odmítl asistenci některých regulérních vojenských jednotek Bavorska a když některá města povstala a zbavila se revoluční vlády sama. Fakticky se rudoarmějci nezmohli na účinný odpor.

„Druhá republika rad“ definitivně zanikla kapitulací posledních jednotek kladoucích organizovaný odpor na přelomu 2. a 3. května, ovšem již před tím bylo 2. května několik jejích vůdců zlikvidováno ve věznici Stadelheim (včetně např. Landauera). Další vůdci, jako Levine, byli popraveni později.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavorská republika rad ve Wikimedia Commons