Silvio Gesell
.jpg)
Silvio Gesell (17. březen 1862 – 1930) byl ekonomický teoretik, podnikatel a politik valonsko-pruského původu. Je zakladatelem teorie o volném hospodářství (něm. Freiwirtschaft).
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se v Porýní jako sedmé z devíti dětí. Jeho otec byl Prus, matka Valonka. Ve 25 letech emigroval do Argentiny, kde se vypracoval na úspěšného podnikatele. Firmu později přenechal svému bratrovi a opět emigroval, tentokrát do Švýcarska, kde se věnoval farmaření a experimentálnímu zemědělství. V roce 1911 emigroval potřetí, a to do Německa, kde působil v zemědělském družstvu poblíž Berlína. Ve svých 57 letech byl v Bavorské republice rad jmenován ministrem financí pod ministerským předsedou Landauerem. Ten byl ale o týden později zavražděn a ihned poté, co se moci chopili marxisté, byl z jeho vraždy obviněn Gesell. Nařčenému obvinění z velezrady se obhájil, ale pro Švýcarsko se stal persona non grata, takže již nemohl navštěvovat svůj statek. Zemřel v osamění v roce 1930.
V Argentině poznal měnovou krizi a nabyl přesvědčení, že peněžní a pozemková reforma je základem sociálně odpovědného kapitalismu. Je autorem traktátů o „svobodné ekonomice“. V roce 1891 postuloval, že rychlost peněžního oběhu je rozhodující faktor při stanovení úrovně cen. Předjímal tak pozdější práci světoznámého amerického ekonoma Irvinga Fishera z 20. let 20. století. Na konci 1. světové války správně předpověděl, že s ponecháním tehdejšího peněžního systému bude následovat další světová válka. Typické pro jeho ekonomickou teorii i jeho přesvědčení bylo jeho „držení se středu“ mezi individualismem a kolektivizmem. Některé jeho zemědělské experimenty se staly základem izraelských kibuců. Přestože ve své době byl spíše opomíjen, v současnosti jeho dílo nabývá na významu.
Stabilní peníze - stabilní hospodářství [editovat]
Hlavním Gesellovým cílem bylo hospodářství bez rušivých konjunkturních výkyvů a spravedlivý sociální řád. Silvio Gesell proto usiloval o stabilní hodnotu peněz, spojenou s volnými měnovými kurzy a zrušením krytí zlatem. To s sebou nese jednak rozvolnění spojení množství peněz a zásob zlata v centrálních bankách, jednak zrušení jejich povinnosti směňovat na požádání peníze za zlato.
Dílo [editovat]
- Reforma mincovnictví jakožto most k sociálnímu státu. Vlastním nákladem, Buenos Aires 1891
- Nervus rerum. Vlastním nákladem, Buenos Aires 1891
- Zestátnění peněz. Vlastním nákladem, Buenos Aires 1892
- Monetární systém Argentiny. Výhody a zlepšení. Vlastním nákladem, Buenos Aires 1893
Literatura [editovat]
- Rolf Engert: Silvio Gesell als Person, Leipzig 1933
- Hans-Joachim Werner: Historie hnutí za volné hospodářství, 100 let boje za tržní hospodářství bez kapitalismu, Münster, New York 1990
- LIETAER, B.: Budoucnost peněz, nakladatelství :intu:, Bratislava, ISBN 80-968603-3-X
- B. Uhlemayr: Silvio Gesell, Nürnberg 1931
