Polská lidová republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polská lidová republika
Polska Rzeczpospolita Ludowa
1944–1989 Polská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
312,685 km²
nejvyšší bod:
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
37,970,155( v roce 1989)
státem podporovaný ateismus,dále katolictví
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Polská republika Polská republika

Polská lidová republika, zkráceně PLR, (polsky: Polska Rzeczpospolita Ludowa) byl oficiální název Polska v letech 19521989. Předtím, v letech 19451952 existoval pod názvem Polská republika.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Polsko se po válce dostalo do sovětské sféry vlivu. Již v roce 1945 byla provedena agrární reforma, byl znárodněn průmysl, banky a doprava. V roce 1949 byla zahájena násilná kolektivizace zemědělství, která však skončila krachem. Po Stalinově smrti došlo v roce 1956 k masovým protisovětským nepokojům v Poznani, které však byly potlačeny. V témže roce se dostal do pozice prvního tajemníka PSDS Władysław Gomułka, který prohlásil program reforem. I když se nejprve dostal do sporu se sovětskými představiteli, kteří hrozili ozbrojeným konfliktem, nakonec se situace vyřešila a Polsko začalo reformy, které dostaly pojmenování Gomułkovo tání. Došlo k uvolnění poměrů, avšak hospodářská situace se v 60. letech neustále zhoršovala. V roce 1968 se Polsko zúčastnilo intervence vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V roce 1970 vypukly stávky, které byly krvavě potlačeny. Po nich se do čela Polska dostal Edward Gierek, avšak ani pod jeho vedením se hospodářství nezlepšovalo. 6. října 1978 byl římským papežem zvolen krakovský biskup Karol Wojtyla, který přijal jméno Jan Pavel II., a který se stal ikonou nejen polského protikomunistického odboje. V roce 1980 vzniklo v gdaňských loděnicích stávkové hnutí, do čela kterého se postavil Lech Wałęsa. Ten se stal vůdcem odborové organizace Solidarita, která se postupně stala rozhodujícím opozičním hnutím. V prosinci 1980 vyhlásil generální tajemník Polské sjednocené dělnické strany Wojciech Jaruzelski válečný stav (polsky stan Wojennej), zřídil protiústavní Vojenskou radu národní záchrany (polsky Wojskowa Rada Ocalenia Norodowego, WRON), která se prohlásila nadřazenou politickým orgánům. Následně v roce 1981 vyhlásila pak tato rada stanné právo, zakázala Solidaritu a potlačila revoltu Solidarity, polské církve i všech sympatizantů. Konflikt mezi státní mocí a odbojem vedeným solidarity za podpory katolické církve trval prakticky až do začátku roku 1989, kdy došlo k novým mohutným stávkám a kdy polské vedení uznalo Solidaritu a na základě dohod kulatého stolu vyhlásilo svobodné volby, které se konaly 4. června 1989. V nich utrpěli komunisté totální porážku a Polsko nastoupilo k cestě k demokracii.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polska Rzeczpospolita Ludowa na polské Wikipedii.