1981

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985   ►   ►►

1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

1981
Doprava 1981 v loďstvech 1981 v dopravě 1981 v letectví Kultura 1981 v hudbě 1981 ve fotografii Sport

Československo

• 1. února – V kinech měl premiéru úspěšný film Postřižiny režiséra Jiřího Menzela natočený dle stejnojmenného románu spisovatele Bohumila Hrabala. Děj komedie je zasazen do nymburského pivovaru v době první republiky. Hlavní role ztvárnili Jiří Schmitzer, Magda Vášáryová, Jiří Hanzlík, Rudolf Hrušínský a další.
• 6. března – Na Sokolské chatě v Ostravici na Frýdecko-Místecku vypukl v časných ranních hodinách požár. V objektu byli v době neštěstí ubytováni žáci 7. tř. jedné olomoucké základní školy na lyžařském výcviku a několik turistů. Požár vznikl zřejmě od nedopalku cigarety a rychle se v dřevěné, čerstvě natřené budově rozšířil. Celkem 8 lidí na místě uhořelo, z toho 4 děti. 14 osob utrpělo různě těžká zranění. Oheň budovu zcela zdemoloval a k její obnově už nedošlo.
• 12. – 13. března – Povodí Ohře a Bíliny zasáhla povodňová vlna. Nejhorší situace byla na Karlovarsku, Lounsku, Litoměřicku a Ústecku. Řeka Teplá v Karlových Varech dosáhla 3. stupně povodňové aktivity a v lázeňském centru města vystoupila jen asi 30 cm pod úroveň okraje nábřežní zdi a ulice. Rekordní průtoky byly zaznamenány také na Rolavě ve Staré Roli a na řece Ohři za soutokem s Teplou v Karlových Varech – Drahovicích. V Jáchymově se protrhla hráz rybníka a metrová přívalová vlna zaplavila svažité náměstí. V okrese Louny zaplavily vody řeky Ohře stovky hektarů zemědělské půdy a několik zemědělských objektů na břehu. Přímo v Lounech byl na Ohři zaznamenán historicky nejvyšší vodní stav. Také na okrese Litoměřice zaplavily řeky Ohře a Labe četné hektary úrodné půdy. V Ústí nad Labem hladina dosáhla výše 660 cm, zaplavila přístavy a hlavní silniční tah z Prahy do Děčína. Kritický stav byl zaznamenán také na řece Bílině na Ústecku, konkrétně ve Stadicích a Koštově, kde zaplavila asi 20 rodinných domů.
• 2. dubna – Na předmostí Nuselského mostu na severním okraji Pankrácké pláně byl dokončen a slavnostně otevřen Palác kultury. Výstavba pětipodlažní rozsáhlé multifunkční budovy trvala 5 let. Hlavním účelem paláce bylo pořádání sjezdů velkých celostátních organizací (zejm. KSČ, ROH, SSM, atd.), pořádání mezinárodních konferencí, ale také různých kulturních akcí. V budově je 8 sálů s kapacitou celkem 4 500 míst, z čehož největší, Sjezdový sál, pobere na 2 500 osob. Z prosklené severovýchodní stěny paláce se otevírá pěkný výhled na centrum Prahy a Pražský hrad. V roce 1995 byl objekt přejmenován na Kongresové centrum Praha.
• 6. – 10. dubna – V nově zprovozněném Paláci kultury v Praze se konal XVI. sjezd KSČ. Účastnilo se ho 1 447 delegátů ze všech krajů republiky. Výsledky sjezdu nepřinesly téměř žádné vnitropolitické změny, nadále pokračovala politika normalizace, ve vedení strany nedošlo téměř k žádným kádrovým obměnám. V důsledku ekonomických obtíží zemí východního bloku však bylo přiznáno nesplnění plánovaného růstu národního důchodu.
• 16. května – U příležitosti 60. výročí založení KSČ měl v Československé televizi premiéru třináctidílný seriál Okres na severu. Jeho hrdinou je vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ „soudruh Josef Pláteník“, jehož postava má ztělesňovat ctnosti dobrého a příkladného komunisty. Soudruh Pláteník působí v okrese, který prochází bouřlivou socialistickou výstavbou a rozvážně řeší četné problémy. Seriál, jehož exteriéry se natáčely převážně v mosteckém okrese, je dílem režiséra Evžena Sokolovského. Scénář napsal Jaroslav Dietl. Hlavní roli soudruha Pláteníka ztvárnil Jaroslav Moučka, jeho ženu hrála Jiřina Švorcová.
• 5. – 6. června – Konaly se všeobecné volby do Federálního shromáždění, národních rad a všech stupňů národních výborů. Výsledky nebyly nijak překvapivé – volební účast i podíl hlasů pro kandidátku Národní fronty přesahovaly 99,5 %.
• 24. června – V Praze podepsali československý prezident Gustáv Husák a prezident tehdejší Afghánské demokratické republiky Babrak Karmal Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi.
• 3. září - V prostoru hlubinného hnědouhelného dolu Pluto II koncernového podniku Doly Vítězného února v Louce u Litvínova na Mostecku došlo k sérii čtyř explozí, jež měly za následek rozsáhlý požár a zával. Tragédie si vyžádala 65 obětí na životech. Příčina neštěstí nebyla nikdy zcela objasněna, šlo však pravděpodobně o nahromadění metanu a zápar uhlí v kombinaci se zanedbáním bezpečnostních předpisů.
• 12. – 13. září – Československá delegace vedená Gustávem Husákem zavítala na zahraniční návštěvy do Etiopie a tehdejší Jemenské lidové demokratické republiky. V hlavních městech obou států – v Addis Abebě a v Adenu podepsali představitelé oboustranné smlouvy o přátelství a spolupráci. V rámci smluv se státy třetího světa poté českoslovenští odborníci pomáhali budovat tamní infrastrukturu a průmysl.
• 11. října – V Praze byl dopaden sériový vrah Ladislav Hojer, který se v letech 1978 – 1981 na celém území republiky (v Děčíně, v Praze, v Brně a u Košic) dopustil nejméně 5 brutálních sexuálně motivovaných vražd žen. Doznal se také k 18 znásilněním. Šlo o primitivní, asociální, výrazně agresivní psychopatickou osobnost s absolutní citovou tupostí a sklony k nekrofilii. Svých zločinů se dopouštěl v příčetném stavu, vše měl dobře promyšlené. Městský soud v Praze ho odsoudil k trestu smrti, v srpnu 1986 byl popraven v Praze na Pankráci.
• 6. prosince – V Mariánských Lázních se zřítila střecha zimního stadionu a zavalila ledovou plochu kluziště. Na místě zahynuli 3 lidé. Příčinou havárie byla pravděpodobně konstrukční vada.

Svět

• 1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Řecko
• 12. dubna – přesně po dvaceti letech od letu prvního člověka do kosmu byl z komplexu LC-39A na mysu Canaveral vypuštěn ke svému prvnímu letu americký raketoplán Columbia
• 28. dubna – Galicie získala autonomní statut
• 13. května – Neúspěšný atentát na papeže Jana Pavla II., papež byl zraněn, atentátník Mehmed Ali Ağca byl zatčen.
• 29. července – V londýně se konala svatba prince Charlese a princezny Diany.
• 21. září – Belize vyhlásilo nezávislost
• 23. října – Devan Nair zvolen třetím prezidentem Singapuru
• 1. listopadu vyhlásila Antigua a Barbuda nezávislost
• 13. prosince – v Polsku bylo vyhlášeno stanné právo (stan wojenny - válečný stav), vládu přebírá vojsko.
• v platnost vstoupilo moratorium na veškerý lov velryb
• Francie zrušila trest smrti.
• Izrael obsadil Golanské výšiny

Demografický vývoj v Česku

1981
Střední stav obyvatel	10 303 208
Narození	145 186
Zemřelí	130 407
Přirozený přírůstek	14 031
Přírůstek stěhováním	1 717
Celkový přírůstek	15 784

Věda a umění

• založena britská skupina Napalm Death
• 12. dubna – první start raketoplánu Columbia
• 12. srpna uvedla IBM Osobní počítač, vznik IBM PC kompatibilních mikropočítačů
• 30. října odstartovala Veněra 13
• 4. listopadu odstartovala Veněra 14
• vznikl MS-DOS
• založena slovenská skupina Elán
• objeven prvek bohrium
• postavena Observatoř Sierra Nevada
• Tina Turner - první vystoupení v Lucerně

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Nicolaas Bloembergen, Arthur Leonard Schawlow, Kai Manne Boerje Siegbahn
• Nobelova cena za chemii - Ken'iči Fukui, Roald Hoffmann
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Roger W. Sperry, David H. Hubel, Torsten N. Wiesel
• Nobelova cena za literaturu - Elias Canetti
• Nobelova cena míru - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
• Nobelova cena za ekonomii - James Tobin

Narození

Barbora Špotáková

Česko

• 8. ledna – Adéla Janíková, česká výtvarnice
• 19. února – David Nosek, český hokejista
• 14. března – Jan Polák, český fotbalista
• 16. března – Václav Marek, český fotbalový brankář
• 17. března – Michal Ožibko, malíř
• 30. března – Tomáš Houdek, český hokejista
• 28. dubna – Martin Erat, český hokejista
• 30. června – Barbora Špotáková, česká oštěpařka
• 2. července – Tomáš Duba, český hokejový brankář
• 26. července – David Ludvík, český hokejista
• 13. července – Martin Adamský, český hokejista
• 21. října – Lukáš Nosek, český občan
• 2. listopadu – Patrik Stoklasa, český zpěvák a herec († 23. října 2004)
• 22. listopadu – Michal Důras, český hokejista

Alicia Keys

Svět

• 1. ledna – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
• 1. ledna – Mladen Petrić, chorvatský fotbalista
• 21. ledna - Michel Teló, brazilský zpěvák a skladatel
• 25. ledna – Alicia Keys, americká R&B zpěvačka
• 28. ledna – Elijah Wood, americký filmový herec
• 30. ledna – Peter Crouch, anglický fotbalista
• 4. dubna – Adam Hess, americký basketbalista
• 25. dubna - Felipe Massa, brazilský pilot F1
• 28. dubna – Jessica Marie Alba, americká herečka
• 29. května – Andrej Aršavin, ruský fotbalista
• 30. května – Gianmaria Bruni, italský automobilový závodník
• 14. března – Katarína Knechtová, slovenská zpěvačka
• 8. června - Ashley Blue, americká pornoherečkou
• 9. června - Anoushka Shankar, sitaristka, dcera hudebníka Raviho Shankara
• 12. června - Adriana Lima, brazilská topmodelka
• 16. června – Robert Tomaszek, polský basketbalista
• 29. července – Fernando Alonso, španělský pilot F1
• 20. září – Crystle Stewart, američanka, Miss USA pro rok 2008
• 4. října – Justin Williams, kanadský hokejista
• 15. října – Markku Koski, finský snowboardista
• 18. listopadu – Maggie Stiefvaterová, americká spisovatelka

Úmrtí

Jiří Schelinger

Česko

• 6. ledna - Ladislav Štoll, literární kritik (* 26. června 1902)
• 24. února – Přemysl Coufal, kněz (* 9. ledna 1932)
• 13. dubna – Jiří Schelinger, rockový zpěvák a muzikant (* 6. března 1951)
• 18. května – Josef Silný, český fotbalista (* 23. ledna 1902)
• 1.června – Jan Zdeněk Bartoš, český hudební skladatel (* 4. června 1908)
• 1. července
  • Zdeněk Burian, český malíř (* 11. února 1905)
  • Jiří Voskovec, český herec, spolu s Janem Werichem hlavní postava Osvobozeného divadla (* 19.6. 1905)
• 15. července – Gustav Vránek, český houslista a hudební skladatel (* 29. listopadu 1906)
• 15. října – Čestmír Jeřábek, český spisovatel (* 18. srpna 1893)
• 21. října – Karel Šrom, český hudební skladatel a publicista (* 14. září 1904)
• 5. listopadu – Josef Plojhar, římskokatolický kněz a politik (* 2. března 1902)

Bob Marley

Svět

• 1. ledna – Mauri Rose, americký automobilový závodník (* 1906)
• 21. ledna – Cuth Harrison, britský automobilový závodník (* 6. července 1906)
• 11. května – Bob Marley, zpěvák (* 6. února 1945)
• 18. května – William Saroyan, americký spisovatel arménského původu (* 31. srpna 1908)
• 12. června – Boris Polevoj, sovětský spisovatel (* 17. března 1908)
• 28. června – Terry Fox, sportovec postižený rakovinou kostí, kanadský národní hrdina (* 28. července 1958)
• 1. září – Albert Speer, nacistický zločinec (* 1905)
• 12. září – Eugenio Montale, italský spisovatel (* 1896)
• 28. září – Jakov Fedotovič Pavlov, sovětský voják (* 4. října 1917)
• 13. října – Philippe Etancelin, francouzský automobilový závodník (* 2. prosince 1896)
• 16. října – Moše Dajan, izraelský generál (* 20. května 1915)
• 31. října – Georges Brassens, francouzský písničkář (* 22. října 1921)
• D. Atanas Atanasov, bulharský esperantista (* 12. února 1892)
• 21. prosince – Seweryn Butrym, polský divadelní, filmový a televizní herec a divadelní režisér (* 1910)

Hlava státu

Evropa:

• Československo - prezident Gustáv Husák
• Vatikán - papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz - předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie
  • prezident Valéry Giscard d'Estaing
  • prezident François Mitterrand
• Dánsko - královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos

Ostatní:

• Čína - předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
• USA
  • prezident Jimmy Carter
  • prezident Ronald Reagan
• Kuba - předseda státní rady Fidel Castro Ruz

Evropa:

• Česko – Gustáv Husák
• papež - Jan Pavel II.