Jiří Schelinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Schelinger
Jiří Schelinger v roce 1977
Jiří Schelinger v roce 1977
Základní informace
Rodné jméno Jiří Schelinger
Přezdívka Pery
Narození 6. března 1951
Bousov, Československo
Úmrtí 13. dubna 1981 (30 let)
Bratislava, Československo
Žánry Rock, pop
Povolání Hudebník, skladatel
Aktivní roky 1973-1981
Web oficiálně neoficiální web: www.schelinger.ic.cz
Některá data se získávají z datové položky.
Příbuzenstvo
bratr Milan Schelinger (*1952)

Jiří Schelinger (6. března 1951 Bousov13. dubna 1981 Bratislava) byl český rockový zpěvák a skladatel, jedna z předních postav českého rocku.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesničce Bousov, ležící na samé hranici Českomoravské vrchoviny nedaleko Čáslavi. Jeho otec byl učitelem hudby, matka květinářka[1] a on sám brzy propadl muzice, v mládí začal hrát na klavír a později kytaru.[1] Měl bratra Milana. Záhy se přestěhovali do Čestmírovy ulice v Praze-Nuslích, rodiště jejich otce Josefa, kde navštěvoval 91. osmiletou střední školu na nám. Československých legionářů (dnes fakultní základní škola v Praze-Nuslích, Táborská ulice). Byl oblíben i u starších spolužáků s nimiž budoval na škole zájmovou kytarovou skupinu. Poté začal navštěvovat střední odborné učiliště, ale studium na instalatéra nedokončil.[1] V době studia byl po srpnu 1968 zadržen (s bývalými spolužáky šířil po Nuslích plakáty typu "zachvatčiki marš odsjuda", "iditě damoj", "okupanti táhněte", "Moskva 2000 km" nebo "tavarišči šmitěc" apod., varoval však spolužáky při tvorbě nápisu "rusáci a uzený nejlepší jsou studený") a umístěn do zadržovací vazby, kde se pokusil o demonstrativní sebevraždu, aby byl dříve propuštěn. Na jejím základě podstoupil psychiatrické vyšetření, které mělo za následek získání modré knížky, která ho osvobozovala od služby v armádě. Po propuštění z léčebny v Bohnicích se stal kulisákem v divadle Jiřího Wolkera (dnes divadlo v Dlouhé).[2]

Jiří rozdává po koncertě autogramy

Jeho první kapelou, kterou založil již na základní škole v Nuslích a ve které hrál na kytaru, byla Nothing But Nothing. Později vystupoval v barové skupině Ivo Trojana Smaragd, který si ho přizval ke spolupráci. Během vystupování v Liberci se seznámil i se svojí budoucí první ženou Alenou. Manželství se ale nevydařilo a vyústilo rozvodem.[3] Z manželství má dceru Andreu.[4]

Poté nastoupil na místo kytaristy a zpěváka bluesové kapely The Happy Five. Ta však odjela bez Jiřího Schelingra na angažmá do Finska, proto přijal nabídku Karla Šípa a stal se členem jeho skupiny Faraon. S tou natočil roku 1972 svůj první velký hit, píseň Holubí dům od skladatelů Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka a několik dalších singlů.[3] V roce 1973 pak přešel do skupiny Františka Ringo Čecha.[3] Dle vyjádření Františka Ringo Čecha účelem přibrání bylo přitvrzení zvuku kapely.[1] Společně pak nahrávají první nový hit Švihák lázeňský a následně album Nemám hlas jako zvon.[2]

Od roku 1975 měl zakázáno vystupovat v rodném okrese.[4]

Jiří doma

Roku 1977 společně nahráli další studiové album Hrrr na ně..., u kterého panovaly obavy ze zásahu cenzury,[1] jednalo se o první hardrockovou desku v Česku. V 70. letech se mezi příznivci Jiřího Schelingra objevuje fáma, že britská skupina Black Sabbath zvažuje angažmá českého zpěváka jako náhradu za Ozzyho Osbourna, na tehdejší dobu revoluční zpráva.[1] Následně odjeli na koncertní turné do Ruska. V Polsku dělali předskokany anglické kapele Smokie.[2] O dva roky později vydal LP album Nám se líbí, následně se začalo připravovat nové album s názvem Zemětřesení, které ale nebylo kvůli jeho předčasnému úmrtí dokončeno (v roce 1993 nakonec vzniklo ve složení Brichta, Doležal, Henych a Smetáček).[1][2]

13. dubna 1981 odjel na pozvání bratislavského studia Československé televize do Bratislavy, kde měl natočit na playback svůj filmový hit Což takhle dát si špenát. Za dosud nevyjasněných okolností skočil z bratislavského Starého mostu do Dunaje. Teorií, proč se tak stalo, existuje několik. V bratislavské vinárně si přisedl k mladému páru a posilněni alkoholem začali konverzovat. Dle vyjádření přítele slečny se jí věnoval přespříliš a tak mělo dojít k siláckému skoku do vody Dunaje oběma účastníky, přičemž Jiří Schelinger skočil do vody zcela oblečen. Přítel, jakoby lépe připraven na akci, se měl zachránit chycením bóje v řece, Schelinger nikoliv.

Údajně jeho mrtvé tělo bylo vyloveno z vody 7. května 1981 u osady Bodíky, v katastru obce Horný Bar ve značném stupni rozkladu.[1][3] Protože nebylo prokázáno cizí zavinění, byla jeho smrt uzavřena jako nešťastná náhoda. To, že jeho tělo nebylo nikdy identifikováno nikým z jeho rodinných příslušníků či alespoň známých,[2] vedlo některé jeho fanoušky k domněnce, že skok přežil a žije někde v ústraní a k dalším spekulacím.

Jeho tělo je dle oficiální zprávy uloženo na hřbitově v pražských Olšanech.[2]

Spekulace o smrti[editovat | editovat zdroj]

Při koncertě spolu se svým bratrem Milanem (vlevo)

Jeho smrt nebyla nikdy zcela objasněna a je opředena řadou záhad. Spekuluje se, že se mohlo jednat o úkladnou vraždu zosnovanou Státní bezpečností, pokus zpěváka emigrovat, žít v ústraní či o sebevraždu.[1][2] Současně se spekuluje, že tehdejší Státní bezpečnost se pokusila případ rychle uzavřít a za tělo Jiřího Schelingra bylo prohlášeno tělo cizího neznámého muže, který měl být z Dunaje taktéž vytažen. Tuto teorii podporuje i vyjádření jeho bratra Milana, který po letech získal pitevní zprávu popisující tělo zpěváka jinak než ve skutečnosti byl, příčinou smrti měl být údajně infarkt. Totožnost těla nikdy nebyla určena žádným rodinným příslušníkem ani blízkým člověkem Schelingera. Závěr, že se jedná o tělo zpěváka, byl učiněn na základě zubařské karty.[2]

Jeho bratr Milan Schelinger současně tvrdí, že jeho tělo bylo nalezeno až na březích Dunaje později v Maďarsku, kde byl následně pochován jako neznámý muž.[2]

Přes svůj krátký život se stal legendou českého bigbítu. Jeho zpěv je dodnes jedním z nejcharakterističtějších v české rockové historii a je považován za jednoho z největších českých rockových zpěváků,[1] jeho hity jsou stále populární.

K šedesátému výročí jeho narození (a třicátému výročí úmrtí) mu byla v březnu 2011 na jeho domě v Praze 4 Nuslích, kde od raného dětství bydlel (Čestmírova 18, Nusle čp. 266), odhalena busta s pamětní deskou.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

SP/LP desky[editovat | editovat zdroj]

Hrob na Olšanských hřbitovech
  • (1973) Holubí dům / René, já a Rudolf (Supraphon, SP)
  • (1973) Boty děravý / Dráty pletací (Supraphon, SP)
  • (1974) Tak ať / Ať jdou dál (Supraphon, SP)
  • (1974) Proč potápěč pláče / Jabloňový list (Supraphon, SP)
  • (1974) Tak ať / Kupte zvíře (Supraphon, SP) (neověřeno)
  • (1975) Sim-sala-bim / Formule (Supraphon, SP)
  • (1975) Matko má, nedovol / Co je to mezi námi (Supraphon, SP)
  • (1975) Jsem svítání / Já to vím (Supraphon, SP)
  • (1975) Dělám hú / Tornádo (Supraphon, SP)
  • (1975) Báječní muži (Supraphon, LP) (spolu s Viktorem Sodomou a skupinou F. R. Čecha) mj. Namále mám
  • (1975) Nemám hlas jako zvon (Panton, LP)
  • (1975)„Ovoce z naší zahrádky“ (Supraphon, LP) – Album nemá žádný název, ale podle fotografie na přebalu se vžil uvedený. Včetně písně Držte se módy.
  • (1976) Šípková Růženka / Sníh a mráz (Supraphon, SP)
  • (1976) Já se mám / Léto s tebou (Supraphon, SP)
  • (1976) Trambus / Zpověď (Supraphon, SP)
  • (1976) Evženie / Ptají se lidé (Supraphon, SP)
  • (1976) Moudrý strýček Véna / Švihák lázeňský (Supraphon, SP)
  • (1977) Znáš ten dům / Lidé jako my (Supraphon, SP)
  • (1977) Brouk Pytlík / Holka bláhová (Supraphon, SP) 2. strana
  • (1977) Praví muži zkušení / Tréma (Supraphon, SP)
  • (1977) Tvůj první velký kluk jsem já / Jen se pousměj (Supraphon, SP)
  • (1977) Což takhle dát si špenát / Závodník (Supraphon, SP)
  • (1977) Hrrrr na ně (Supraphon, LP)
  • (1978) Hop, a je tu lidoop / Kolem mne je lidí (Supraphon, SP)
  • (1978) Sloní bugy / Krev neklidná (Supraphon, SP) duety s Helenou Maršálkovou
  • (1978) Nám se líbí / Už není pro mě k mání (Supraphon, SP)
  • (1979) Už mě nelíbej / Znám tisíc důvodů / Tak ahoj, mini / Neskutečná (Panton, EP)
  • (1979) Jen ty, právě ty / Klaudie (Supraphon, SP) (neověřeno)
  • (1979) Nám se líbí…, (LP)
  • (1980) Jahody mražený / Jsem prý blázen jen (Supraphon, SP)
  • (1980) Což to není krásné / Létáme Franta-já, létáme oba dva (Supraphon, SP) 2. strana duet s Čechem
  • (1980) Lupič Willy / Co dělá Indián (Supraphon, SP) 1. strana
  • (1981) Já jsem básník – mistr péra. Písně z TV programů "Zpívá a hovoří F. R. Čech". (Panton, EP) 4. skladba I Love You Madchen krásné
  • (1981) Alchymista / Sen (Supraphon, SP)
  • (1982) Díky za všechno, mámo má / Sestra má mě hýčká (Panton, SP)

Audiokazeta[editovat | editovat zdroj]

  • (1976) Schelinger a Rezek se skupinou F. R. Čecha (Panton) Mj. 9 Schelingerových písní z Nemám hlas jako zvon.)

CD desky[editovat | editovat zdroj]

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

  • (2003) To byl váš hit – 70. léta (Levné knihy, FR Centrum -11. Holubí dům)
  • (2006) Legendy českého popu 70.léta (Universal Music -09. René, já a Rudolf)
  • (2006) První originální Karaoke (Universal Music, DVD -02. Holubí dům)
  • (2007) 40 největších hitů – Karel Svoboda (Universal Music -18. Což takhle dát si špenát/11. Hudba radost dává
  • (2007) Hity z českých filmů a pohádek 1+2 (Popron, -02. Což takhle dát si špenát-cd2/19. Hop, a je tu lidoop-cd2)
  • (2007) Platinum Collection – Karel Svoboda (EMI, 10. Což takhle dát si špenát)

Další písně[editovat | editovat zdroj]

  • (1975) Hudba radost dává (z filmu Romance za korunu, 1997 na kazetě Holubí dům)
  • (1975) Vyskoč, vstávej, k nám se dej (z filmu Romance za korunu, 1999 na kazetě Švihák lázeňský)
  • (1977) Kde jsi, moje lásko (1999 na kazetě "Švihák lázeňský")
  • (1978) Co se děje (1999 na kazetě Švihák lázeňský)

Ztracené či nevydané nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Jiří Schelinger, nepřekonaný hardrockový král [online]. Idnes.cz, [cit. 2009-09-01]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i Jiří SCHELINGER – biografie [online]. [cit. 2009-09-01]. Dostupné online.  
  3. a b c d Osobnosti.cz – Jiří Schelinger [online]. [cit. 2009-09-01]. Dostupné online.  
  4. a b Marek Dušák. Jiří Schelinger: Holubí andante. Příběhy slavných [televizní dokument]. 1997 [cit. 2011-08-17]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]