1986

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události[editovat | editovat zdroj]

1986
Doprava

Kultura

Sport

Demografický vývoj v Česku
1986
Střední stav obyvatel 10 340 737
Narození 133 942
Zemřelí 132 585
Přirozený přírůstek 771
Přírůstek stěhováním 3 013
Celkový přírůstek 3 784

Československo

  • 17. ledna – V Plzni na nábřeží Radbuzy byl slavnostně otevřen Dům kultury ROH, třetí největší zařízení tohoto typu v ČSSR. Obsahoval velký sál pro 1 300 lidí. Rozsáhlá stavba, která získala mezi Plzeňany přezdívku „dům hrůzy u Radbůzy“ byla i přes protesty občanů zbourána v roce 2012.
  • 5. února – V závodě sirkárny SOLO v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku vypukl rozsáhlý požár, při němž uhořely 4 pracovnice. Vyšetřování určilo jako pravděpodobnou příčinu vznícení speciálních AT zápalek využívaných při svařování. Zároveň vyšlo najevo rozsáhlé zanedbání bezpečnostních předpisů, které již v minulosti k několika méně závažným požárům v závodě vedlo.[1] V následovném soudním přelíčení, které mělo zjistit viníky požáru, bylo obviněno 12 pracovníků závodu, vč. nejvyššího vedení, potrestáni však byli pouze vybraní „řadoví“ zaměstnanci.[2]
  • 24.28. března – Na XVII. sjezdu KSČ byl schválen plán hospodářského a sociálního vývoje na léta 8. pětiletky (1986 – 1990), projednány byly také strategické rozvojové směry dlouhodobého vývoje do roku 2000. Zmiňovány byly myšlenky Přestavby, která v Sovětském svazu započala nástupem Michaila Gorbačova k moci v roce 1985. Navrhované reformy byly však zejména ze strany generálního tajemníka Gustáva Husáka přijímány spíše vlažně a opatrně. Prozatím nebyly provedeny žádné výraznější kádrové obměny. Jednalo se o poslední sjezd KSČ před Sametovou revolucí.
  • 29. dubna – Pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany zachytili jako první v Československu zvýšenou úroveň radiace způsobenou únikem látek z havarovaného čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v Sovětském svazu. Zvýšená koncentrace byla zjištěna zejména u radioaktivního cesia a jódu. Nejvyšších objemových aktivit bylo dosaženo ve dnech 30. dubna a 1. května. Úřady 3. května nařídily kontrolu krmiva hospodářských zvířat, očekávány byly také zvýšené koncentrace radioaktivních prvků v mléce a listové zelenině. Do 15. května byla prováděna opatření zejména při výrobě výživy pro novorozence a kojence, v podstatně vyšší míře byly využívány zásoby sušeného mléka.[3] Naprosto nedostatečná informovanost obyvatel (k havárii došlo v noci 26. dubna, první zpráva o neštěstí byla v československých sdělovacích prostředcích uveřejněna až 29. dubna [4], kdy už radioaktivní mrak přecházející přes území ČSSR mířil na NSR) vedla k rozvoji paniky ve společnosti. Sdělovací prostředky informovaly na počátku května o snižování předtím neoznámené zvýšené radiace. 8 dní po havárii – 6. května vystoupila v televizi hlavní hygienička ČSR MUDr. Dana Zusková.[5] Připustila zvýšené množství radioaktivity v ovzduší, naměřené hodnoty však dle ní nebyly zdraví škodlivé.[6] Dle údajů Státního ústavu radiační ochrany Praha nedosáhlo radioaktivní zamoření na území ČSSR plošně zdraví škodlivých hodnot. Nejvyšší míry koncentrace radionuklidů byly zjištěny na okresech Náchod, Ústí nad Orlicí a Šumperk.[7]
  • 30. dubna – V Mariánských Lázních byla po rekonstrukci slavnostně předána budova kolonády vč. unikátní „Zpívající fontány“ umístěné před objektem, která je dílem slovenského architekta Pavla Mikšíka. Jedná se o kruhovitou vodní nádrž, v jejímž středu je umístěno 12 kamenných kvádrů obepínajících nerezovou plastiku. Vodní trysky jsou umístěny takovým způsobem, aby bylo možné proudy vody regulovat k vhodnému dokreslení hudebního podkresu spouštěného z reproduktorů umístěných pod fontánou. Za tmy jsou představení fontány doprovázena také světelnými efekty. První skladbu pro fontánu složil Petr Hapka.
  • 17. května – V OstravěVítkovicích byla dokončena rozsáhlá multifunkční budova Paláce kultury a sportu (dnešní ČEZ aréna). Jedná se o moderně pojatou halu sloužící zejména pro pořádaní hokejových utkání, konají se zde však i četné kulturní akce. V době otevření byla největší multifunkční arénou v Evropě. Vybudována byla na ploše 7 700 m² nákladem 300 mil. Kčs dle návrhu architekta Vladimíra Dědečka. Moderně pojatá stavba má tvar na sobě stojících jehlanů, které ve vertikálním směru rozdělují dvě kvádrové přepážky. Vzhledem k nestabilnímu poddolovanému podloží byla vystavěna na železobetonové desce.[8]
  • 23.24. května – Konaly se všeobecné volby do všech zastupitelských orgánů – do Federálního shromáždění, do České a Slovenské národní rady, do všech stupňů národních výborů. Jednalo se o poslední nedemokratické volby, jež proběhly podle již zaběhnutého scénáře kontrolované volební účasti a „výběru“ kandidátky Národní fronty. Zúčastnilo se jich 99,4 % oprávněných voličů, 99,9 % hlasovalo pro kandidáty Národní fronty. Zajímavostí se stala snad jen propagační píseň 40 československých umělců s názvem Nejhezčí dárek, kterou složil skladatel Jiří Zmožek.[9] Výtěžek z prodeje desek s písní byl věnován na školní pomůcky dětem v Nikaraguy. Po dobu konání voleb byla vyhlášena jako tradičně prohibice.[10]
  • 24. května – Ke dni voleb došlo na území Československa k několika významným administrativním změnám. Nejvýraznější bylo nové administrativní uspořádání města a okresu Ústí nad Labem. K městu byla již 1. února nově přičleněna území Neštěmic, Chabařovic a Chlumce a počet obyvatel tak vzrostl o 13 tisíc na hodnotu 105 tisíc. Ústí nad Labem se stalo velkoměstem. V souvislosti s nevyhovující strukturou národních výborů, kdy Městský národní výbor v Ústí nad Labem suploval funkce Okresního národního výboru, a naopak, a kdy na území města Ústí nad Labem žilo 90 % obyvatel okresu, vznikl ke dni voleb nový orgán – Národní výbor města Ústí nad Labem, jenž sdružoval funkci Městského i Okresního národního výboru. Město Ústí nad Labem tak získalo po Brně, Ostravě, Košicích a Plzni postavení úrovně okresu, a mohlo být tedy rozčleněno na městské obvody, které byly vyhlášeny pro střed města, Střekov, Severní Terasu, Neštěmice, Chabařovice a Chlumec.[11] Administrativní změny byly provedeny také v Bratislavě, která měla již od federalizace v roce 1969 postavení kraje. Z části čtvrtého městského obvodu zahrnující jih a západ města bylo z důvodu bouřlivého rozvoje a navýšení počtu obyvatel vyčleněno území na pravém břehu Dunaje zahrnující Petržalku, Jarovce, Rusovce a Čunovo. Na tomto území vznikl 5. bratislavský obvod.
  • 1. srpna – Do kin byla uvedena komedie režiséra Jiřího Menzela - Vesničko má středisková. Autorem scénáře k diváckou obcí oblíbenému i kritiky dobře přijímanému filmu je Zdeněk Svěrák. Film vykresluje s humornou nadsázkou život a charaktery postav ve střediskové obci a v jejím JZD. V hlavních rolích se představili Marian Labuda, Rudolf Hrušínský, János Bán, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Petr Čepek a další. Film se natáčel převážně v obci Křečovice na Benešovsku a v Praze.
  • 2. září – Orgány StB provedly razii v bytech 7 členů tzv. Jazzové sekce a zabavila na 800 knih a několik set časopisů „diverzní“ povahy. Akce byla vyvrcholením rozsáhlé kampaně proti sdružení alternativních hudebníků Jazzová sekce, které bylo již v roce 1984 státními orgány zakázáno. V následném soudním líčení byli vybraní členové sdružení odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost (nedovolené podnikání) a porušování autorského zákona. Za odsouzené hudebníky se postavily opoziční organizace Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako větší množství významných zahraničních umělců (např. Elton John, Paul McCartney, Sting nebo Phil Collins).[12]
  • 2. září – Na světové výstavě EXPO 86 ve Vancouveru v Kanadě proběhl československý národní den, který zahájil předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. V kulturním programu vystoupily mimo jiné československé národopisné soubory Lúčnica a Konopa. Československý pavilón měl také na vancouverské výstavě značný úspěch a tvořily se před ním dlouhé fronty. Byl založen na audiovizuálním programu, který umožňoval např. virtuální prohlídku Prahy.[13]
  • 3. září – V Televizních novinách byla odvysílána reportáž o emigraci zpěváka Waldemara Matušky, který se rozhodl požádat o politický azyl v USA. 2. září vystoupil v americkém zahraničním rozhlasovém vysílání a poukázal na nemožnost svobodné tvůrčí umělecké činnosti i na potlačování lidských práv v Československu.
  • 8.12. září – Ve vojenských prostorech Československa se konalo cvičení sovětské, maďarské a československé lidové armády pod názvem Družba 86 s účastí přes 25 tisíc vojáků.
  • 18. září – V prostoru státní hranice Československa a Německé spolkové republiky v lesích mezi obcemi Broumov na Tachovsku a Mähring v okrese Tirschenreuth došlo k závažnému incidentu s mezinárodněpolitickou dohrou. V polední době byl na rotě Pohraniční stráže v Broumově vyhlášen poplach. Tři mladí občané Polské lidové republiky vstoupili do hraničního pásma s úmyslem ilegálně překročit státní hranici. Pohraničníci po nich okamžitě začali pátrat, přičemž se nešťastnou shodou náhod střetli s německým turistou Johannem Dickem, který v prostoru hranice sbíral houby. Příslušníci PS opakovaně vyzvali Dicka k zastavení. Ten však zpanikařil a dal se před pohraničníky na útěk. Nereagoval ani na poplašné výstřely do vzduchu. Proto pohraničníci přistoupili k cílené střelbě na „narušitele“ v domnění, že se jedná o některého z prchajících Poláků, přičemž osobu zasáhli. Snahy o poskytnutí první pomoci nebyly příliš účinné. Při přesunu ještě živého muže k cestě zjistili příslušníci PS, že oběť zasáhli již skoro 200 m za hranicí, na území Německé spolkové republiky. Vzhledem k dlouhé prodlevě mezi zásahem a příjezdem profesionální zdravotní pomoci (vojenské záchranné služby) se Johanna Dicka již nepodařilo zachránit – zemřel v sanitce při cestě do nemocnice v Plané u Mariánských Lázní.[14] Ještě v Československu byla provedena pitva, při níž, jak později zjistili němečtí lékaři, odebrali českoslovenští patologové zřejmě na příkaz orgánů StB některé části těla. Případ měl značnou dohru – československý velvyslanec v NSR převzal protestní nótu, západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Gentscher si na půdě OSN v New Yorku vyžádal osobní schůzku se šéfem československé diplomacie Bohuslavem Chňoupkem, vdova po zastřeleném si nárokovala odškodné ve výši 50 tis. marek, Dickova pohřbu se zúčastnili i představitelé bavorské vlády. V průběhu vyšetřování byla prokázána vina na československé straně, proto ČSSR vyplatila vdově vyšší odškodné ve výši 100 tis. marek a omluvu a politování nad událostí vyjádřil i prezident republiky Gustáv Husák.[15]
  • 4. října – Na náměstí Republiky v Plzni se za účasti 7 tisíc žáků, studentů a učňů natáčela davová scéna filmu Diskopříběh.[16]

Svět

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Česko

Svět

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Hlava státu[editovat | editovat zdroj]


Ostatní

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 1986 ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdroj: http://www.sberatel.com/zapalky/ruzne-1
  2. Zdroj: ČT, pořad Osudové okamžiky - http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081010-lipnik-1986/
  3. Zdroj: http://www.cernobyl.cz/cernobyl-nasledky-cesko.html
  4. Zdroj: TN ČST, 29. 4. 1986 - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/211411000110429/
  5. Zdroj: TN ČST, 6. 5. 1986 - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/211411000110506/
  6. Zdroj: Článek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost - http://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/cernobyl/Cernobyl_krize_verohodnosti.pdf
  7. Zdroj: Radiační situace po Černobylu - http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/radiacni_situace_v_cr_po_cernobylu.pdf
  8. Zdroj: http://www.krasnecesko.cz/lokality/904-Cez-arena-ostrava-vitkovice-zimni-stadion.html
  9. Klip k písni na youtube - http://www.youtube.com/watch?v=jCMOr36nXg8
  10. Zdroj: TN ČST - 21. 5. 1986 - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/211411000110521/
  11. Zdroj: Důvodová zpráva - http://www.psp.cz/eknih/1981cnr/tisky/t0131_00.htm
  12. Zdroj: ČT24 - http://www.ceskatelevize.cz:8001/ct24/domaci/135008-zastupci-jazzove-sekce-vzpominali-na-25-vyroci-razie-stb/
  13. Zdroj: Rudé právo, 3. 9. 1986 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1986/9/3/1.png
  14. Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů - http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1103/119-120.pdf
  15. Zdroj: http://pohranicnik.blogspot.cz/2012/05/incident-za-zeleznou-oponou.html
  16. Zdroj: TN ČST, 4. 10. 1986 - http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/211411000111004/