1986

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990   ►   ►►

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

1986
Doprava 1986 v loďstvech 1986 v dopravě 1986 v letectví Kultura 1986 v hudbě Sport 1986 ve sportu 1986 v nehodách a katastrofách

Demografický vývoj v Česku

1986
Střední stav obyvatel	10 340 737
Narození	133 942
Zemřelí	132 585
Přirozený přírůstek	771
Přírůstek stěhováním	3 013
Celkový přírůstek	3 784

Československo

• 17. ledna – V Plzni na nábřeží Radbuzy byl slavnostně otevřen Dům kultury ROH, třetí největší zařízení tohoto typu v ČSSR. Obsahoval velký sál pro 1 300 lidí. Rozsáhlá stavba, která získala mezi Plzeňany přezdívku „dům hrůzy u Radbůzy“ byla i přes protesty občanů zbourána v roce 2012.
• 5. února – V závodě sirkárny SOLO v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku vypukl rozsáhlý požár, při němž uhořely 4 pracovnice. Vyšetřování určilo jako pravděpodobnou příčinu vznícení speciálních AT zápalek využívaných při svařování. Zároveň vyšlo najevo rozsáhlé zanedbání bezpečnostních předpisů, které již v minulosti k několika méně závažným požárům v závodě vedlo. V následovném soudním přelíčení, které mělo zjistit viníky požáru, bylo obviněno 12 pracovníků závodu, vč. nejvyššího vedení, potrestáni však byli pouze vybraní „řadoví“ zaměstnanci.
• 24. – 28. března – Na XVII. sjezdu KSČ byl schválen plán hospodářského a sociálního vývoje na léta 8. pětiletky (1986 – 1990), projednány byly také strategické rozvojové směry dlouhodobého vývoje do roku 2000. Zmiňovány byly myšlenky Přestavby, která v Sovětském svazu započala nástupem Michaila Gorbačova k moci v roce 1985. Navrhované reformy byly však zejména ze strany generálního tajemníka Gustáva Husáka přijímány spíše vlažně a opatrně. Prozatím nebyly provedeny žádné výraznější kádrové obměny. Jednalo se o poslední sjezd KSČ před Sametovou revolucí.
• 29. dubna – Pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany zachytili jako první v Československu zvýšenou úroveň radiace způsobenou únikem látek z havarovaného čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v Sovětském svazu. Zvýšená koncentrace byla zjištěna zejména u radioaktivního cesia a jódu. Nejvyšších objemových aktivit bylo dosaženo ve dnech 30. dubna a 1. května. Úřady 3. května nařídily kontrolu krmiva hospodářských zvířat, očekávány byly také zvýšené koncentrace radioaktivních prvků v mléce a listové zelenině. Do 15. května byla prováděna opatření zejména při výrobě výživy pro novorozence a kojence, v podstatně vyšší míře byly využívány zásoby sušeného mléka. Naprosto nedostatečná informovanost obyvatel (k havárii došlo v noci 26. dubna, první zpráva o neštěstí byla v československých sdělovacích prostředcích uveřejněna až 29. dubna , kdy už radioaktivní mrak přecházející přes území ČSSR mířil na NSR) vedla k rozvoji paniky ve společnosti. Sdělovací prostředky informovaly na počátku května o snižování předtím neoznámené zvýšené radiace. 8 dní po havárii – 6. května vystoupila v televizi hlavní hygienička ČSR MUDr. Dana Zusková. Připustila zvýšené množství radioaktivity v ovzduší, naměřené hodnoty však dle ní nebyly zdraví škodlivé. Dle údajů Státního ústavu radiační ochrany Praha nedosáhlo radioaktivní zamoření na území ČSSR plošně zdraví škodlivých hodnot. Nejvyšší míry koncentrace radionuklidů byly zjištěny na okresech Náchod, Ústí nad Orlicí a Šumperk.
• 30. dubna – V Mariánských Lázních byla po rekonstrukci slavnostně předána budova kolonády vč. unikátní „Zpívající fontány“ umístěné před objektem, která je dílem slovenského architekta Pavla Mikšíka. Jedná se o kruhovitou vodní nádrž, v jejímž středu je umístěno 12 kamenných kvádrů obepínajících nerezovou plastiku. Vodní trysky jsou umístěny takovým způsobem, aby bylo možné proudy vody regulovat k vhodnému dokreslení hudebního podkresu spouštěného z reproduktorů umístěných pod fontánou. Za tmy jsou představení fontány doprovázena také světelnými efekty. První skladbu pro fontánu složil Petr Hapka.
• 17. května – V Ostravě – Vítkovicích byla dokončena rozsáhlá multifunkční budova Paláce kultury a sportu (dnešní ČEZ aréna). Jedná se o moderně pojatou halu sloužící zejména pro pořádaní hokejových utkání, konají se zde však i četné kulturní akce. V době otevření byla největší multifunkční arénou v Evropě. Vybudována byla na ploše 7 700 m² nákladem 300 mil. Kčs dle návrhu architekta Vladimíra Dědečka. Moderně pojatá stavba má tvar na sobě stojících jehlanů, které ve vertikálním směru rozdělují dvě kvádrové přepážky. Vzhledem k nestabilnímu poddolovanému podloží byla vystavěna na železobetonové desce.
• 23. – 24. května – Konaly se všeobecné volby do všech zastupitelských orgánů – do Federálního shromáždění, do České a Slovenské národní rady, do všech stupňů národních výborů. Jednalo se o poslední nedemokratické volby, jež proběhly podle již zaběhnutého scénáře kontrolované volební účasti a „výběru“ kandidátky Národní fronty. Zúčastnilo se jich 99,4 % oprávněných voličů, 99,9 % hlasovalo pro kandidáty Národní fronty. Zajímavostí se stala snad jen propagační píseň 40 československých umělců s názvem Nejhezčí dárek, kterou složil skladatel Jiří Zmožek. Výtěžek z prodeje desek s písní byl věnován na školní pomůcky dětem v Nikaraguy. Po dobu konání voleb byla vyhlášena jako tradičně prohibice.
• 24. května – Ke dni voleb došlo na území Československa k několika významným administrativním změnám. Nejvýraznější bylo nové administrativní uspořádání města a okresu Ústí nad Labem. K městu byla již 1. února nově přičleněna území Neštěmic, Chabařovic a Chlumce a počet obyvatel tak vzrostl o 13 tisíc na hodnotu 105 tisíc. Ústí nad Labem se stalo velkoměstem. V souvislosti s nevyhovující strukturou národních výborů, kdy Městský národní výbor v Ústí nad Labem suploval funkce Okresního národního výboru, a naopak, a kdy na území města Ústí nad Labem žilo 90 % obyvatel okresu, vznikl ke dni voleb nový orgán – Národní výbor města Ústí nad Labem, jenž sdružoval funkci Městského i Okresního národního výboru. Město Ústí nad Labem tak získalo po Brně, Ostravě, Košicích a Plzni postavení úrovně okresu, a mohlo být tedy rozčleněno na městské obvody, které byly vyhlášeny pro střed města, Střekov, Severní Terasu, Neštěmice, Chabařovice a Chlumec. Administrativní změny byly provedeny také v Bratislavě, která měla již od federalizace v roce 1969 postavení kraje. Z části čtvrtého městského obvodu zahrnující jih a západ města bylo z důvodu bouřlivého rozvoje a navýšení počtu obyvatel vyčleněno území na pravém břehu Dunaje zahrnující Petržalku, Jarovce, Rusovce a Čunovo. Na tomto území vznikl 5. bratislavský obvod.
• 1. srpna – Do kin byla uvedena komedie režiséra Jiřího Menzela - Vesničko má středisková. Autorem scénáře k diváckou obcí oblíbenému i kritiky dobře přijímanému filmu je Zdeněk Svěrák. Film vykresluje s humornou nadsázkou život a charaktery postav ve střediskové obci a v jejím JZD. V hlavních rolích se představili Marian Labuda, Rudolf Hrušínský, János Bán, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Petr Čepek a další. Film se natáčel převážně v obci Křečovice na Benešovsku a v Praze.
• 2. září – Orgány STB provedly razii v bytech 7 členů tzv. Jazzové sekce a zabavila na 800 knih a několik set časopisů „diverzní“ povahy. Akce byla vyvrcholením rozsáhlé kampaně proti sdružení alternativních hudebníků Jazzová sekce, které bylo již v roce 1984 státními orgány zakázáno. V následném soudním líčení byli vybraní členové sdružení odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost (nedovolené podnikání) a porušování autorského zákona. Za odsouzené hudebníky se postavily opoziční organizace Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako větší množství významných zahraničních umělců (např. Elton John, Paul McCartney, Sting nebo Phil Collins).
• 2. září – Na světové výstavě EXPO 86 ve Vancouveru v Kanadě proběhl československý národní den, který zahájil předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. V kulturním programu vystoupily mimo jiné československé národopisné soubory Lúčnica a Konopa. Československý pavilón měl také na vancouverské výstavě značný úspěch a tvořily se před ním dlouhé fronty. Byl založen na audiovizuálním programu, který umožňoval např. virtuální prohlídku Prahy.
• 3. září – V Televizních novinách byla odvysílána reportáž o emigraci zpěváka Waldemara Matušky, který se rozhodl požádat o politický azyl v USA. 2. září vystoupil v americkém zahraničním rozhlasovém vysílání a poukázal na nemožnost svobodné tvůrčí umělecké činnosti i na potlačování lidských práv v Československu.
• 8. – 12. září – Ve vojenských prostorech Československa se konalo cvičení sovětské, maďarské a československé lidové armády pod názvem Družba 86 s účastí přes 25 tisíc vojáků.
• 18. září – V prostoru státní hranice Československa a Německé spolkové republiky v lesích mezi obcemi Broumov na Tachovsku a Mähring v okrese Tirschenreuth došlo k závažnému incidentu s mezinárodněpolitickou dohrou. V polední době byl na rotě Pohraniční stráže v Broumově vyhlášen poplach. Tři mladí občané Polské lidové republiky vstoupili do hraničního pásma s úmyslem ilegálně překročit státní hranici. Pohraničníci po nich okamžitě začali pátrat, přičemž se nešťastnou shodou náhod střetli s německým turistou Johannem Dickem, který v prostoru hranice sbíral houby. Příslušníci PS opakovaně vyzvali Dicka k zastavení. Ten však zpanikařil a dal se před pohraničníky na útěk. Nereagoval ani na poplašné výstřely do vzduchu. Proto pohraničníci přistoupili k cílené střelbě na „narušitele“ v domnění, že se jedná o některého z prchajících Poláků, přičemž osobu zasáhli. Snahy o poskytnutí první pomoci nebyly příliš účinné. Při přesunu ještě živého muže k cestě zjistili příslušníci PS, že oběť zasáhli již skoro 200 m za hranicí, na území Německé spolkové republiky. Vzhledem k dlouhé prodlevě mezi zásahem a příjezdem profesionální zdravotní pomoci (vojenské záchranné služby) se Johanna Dicka již nepodařilo zachránit – zemřel v sanitce při cestě do nemocnice v Plané u Mariánských Lázní. Ještě v Československu byla provedena pitva, při níž, jak později zjistili němečtí lékaři, odebrali českoslovenští patologové zřejmě na příkaz orgánů STB některé části těla. Případ měl značnou dohru – československý velvyslanec v NSR převzal protestní nótu, západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Gentscher si na půdě OSN v New Yorku vyžádal osobní schůzku se šéfem československé diplomacie Bohuslavem Chňoupkem, vdova po zastřeleném si nárokovala odškodné ve výši 50 tis. marek, Dickova pohřbu se zúčastnili i představitelé bavorské vlády. V průběhu vyšetřování byla prokázána vina na československé straně, proto ČSSR vyplatila vdově vyšší odškodné ve výši 100 tis. marek a omluvu a politování nad událostí vyjádřil i prezident republiky Gustáv Husák.
• 4. října – Na náměstí Republiky v Plzni se za účasti 7 tisíc žáků, studentů a učňů natáčela davová scéna filmu Diskopříběh.

Svět

• 1. ledna – Evropské společenství se rozšířilo o Španělsko a Portugalsko.
  • Portugalsko vstoupilo do EUROCONTROLu.
• 8. ledna Mentor sepsal hackerův manifest (český překlad manifestu).
• 28. ledna – Raketoplán Challenger explodoval 73 sekundy po startu. Celá sedmičlenná posádka zahynula.
• 29. ledna – Byl zvolen dnešní prezident Ugandy Yoweri Museveni.
• 8. února – Při srážce nákladního vlaku a rychlíku v kanadských Skalistých horách zemřelo 23 osob a 95 osob bylo zraněno.
• 20. února – Sovětský svaz vypustil kosmickou stanici Mir, ve které kosmonauti stráví rekordně dlouhou dobu.
• 13. dubna – Papež Jan Pavel II. navštívil římskou synagogu.
• 25. dubna – Mswati III. se stal králem Svazijska.
• 26. dubna – Při nejhorší jaderné katastrofě v dějinách explodoval a začal hořet čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Zahynulo 31 hasičů a zaměstnanců elektrárny a radioaktivní spad pokryl rozsáhlé území.
• 27. dubna – Začala plošná evekuace města Pripjať,které se nachází v blízkosti jaderné elektrárny Černobyl.
• 2. května – Skončila plošná evakuace města Pripjať, domov opustilo 52.000 lidí.
• 21. srpna – Tragédie u jezera Nyos. Náhlý výron oxidu uhličitého zabil v okolí jezera více než 1800 lidí.
• 7. září – Desmond Tutu se stal jako první černoch v historii primasem anglikánské církve v Jihoafrické republice.
• 11. října – Reagan a Gorbačov se setkali v Reykjavíku.
• 21. října – Marshallovy ostrovy získaly nezávislost.
• 27. října – pod vedením Jana Pavla II. se konalo první mezináboženské setkání v Assisi
• 3. listopadu – Mikronésie získala nezávislost.
• 26. prosince 1986 – 4. ledna 1987 – Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji v Piešťanech.
• Evropské sdružení volného obchodu přijalo Finsko, opustilo jej Portugalsko.
• Vstoupila v platnost Dohoda o volném přidružení mezi Spojenými státy a Marshallovými ostrovy.

Vědy a umění

• Halleyova kometa prolétala v blízkosti Země, v její blízkosti prolétlo několik sond
• Intel započal výrobu mikroprocesoru Intel 80386
• založena Bahrajnská univerzita v Manámě
• první realizace Mikroskopie atomárních sil - mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchů
• během zemětřesení ve střední Itálii došlo k těžkému poškození baziliky sv. Františka v Assisi
• první zkameněliny dinosaura byly objeveny i v Antarktidě (rod Antarctopelta).
• Americká metalová skupina Metallica vydala album Master of Puppets

Nobelova cena

• Fyzika: Ernst Ruska, Gerd Binnig a Heinrich Rohrer
• Chemie: Dudley R. Herschbach, Yuan T. Lee, John C. Polanyi
• Medicína a fyziologie: Stanley Cohen, Rita Levi-Montalciniová
• Literatura: Wole Soyinka
• Mír: Elie Wiesel
• Ekonomie: James M. Buchanan Jr.

Narození

Česko

• 24. ledna – Jakub Šindel, český hokejista
• 1. února – Ladislav Šmíd, český hokejový hráč
• 19. února – Aneta Savarová, česká moderátorka a redaktorka
• 12. března – Jan Urban, český fotbalista
• 15. května - Tomáš Klus, český zpěvák a herec
• 31. května – Jan Bernášek, český šachista
• 6. září – Martin Jakš, běžec na lyžích
• 23. října – Jiří Mádl, český herec
• 14. listopadu – Lukáš Klimek, český hokejista
• 26. listopadu – Aneta Langerová, zpěvačka
• 24. prosince – Theodor Gebre Selassie , český fotbalista

Svět

• 24. ledna – Mischa Anne Barton, britská herečka
• 20. února – Agnieszka Bednarek, polská volejbalistka
• 28. března – Lady Gaga, vele úspěšná americká zpěvačka a herečka
• 3. dubna – Amanda Laura Bynes, americká herečka a zpěvačka
• 11. června – Shia LaBeouf, americký herec
• 13. června – Mary-Kate Olsen a Ashley Olsen, dvojčata herečky
• 2. července – Lindsay Lohan, americká herečka a popová zpěvačka
• 12. září – Emmy Rossum, americká herečka
• 14. září – Andrew James Trauth, americký herec a zpěvák
• 21. září – Elton Santiago dos Santos Lira, brazilský fotbalista
• 5. října – Alex Bourret, kanadský hokejista
• 22. listopadu – Oscar Pistorius, jihoafrický tělesně postižený atlet
• 27. prosince – Shelly-Ann Fraserová, jamajská sprinterka
• 21. ledna - Matt Heafy, americký hudebník

Úmrtí

Česko

• 10. ledna – Jaroslav Seifert, lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel, nositel Nobelovy ceny (* 23. září 1901)
• 2. února – Rudolf Macudzinski, československý klavírista a hudební skladatel (* 29. dubna 1907)
• 18. března – Ludvík Aškenazy, český spisovatel (* 24. února 1921)
• 30. března – Milan Munclinger, český flétnista, dirigent, skladatel, muzikolog a hudební publicista (* 3. července 1923)
• 13. července – Ladislav Pešek, filmový a divadelní herec (* 4. října 1906)
• 30. července – Vladimír Hrubý, český herec (* 23. března 1924)
• 15. září – Jaroslav Burgr, český fotbalista (* 7. března 1906)
• 12. října – Helena Teigová, česká překladatelka (* 12. března 1902)
• 19. října – Oldřich Lipský, režisér, herec a scenárista (* 4. července 1924)
• 17. listopadu – Laďka Kozderková, česká muzikálová zpěvačka a herečka (* 26. června 1949)
• 12. prosince – Rudolf Cortés, český herec a zpěvák (* 16. března 1921)
• 30. prosince – Jiří Jaroch, český hudební skladatel (* 23. září 1920)

Svět

• 11. února – Frank Herbert, americký spisovatel (* 8. října 1920)
• 14. dubna – Simone de Beauvoirová, francouzská spisovatelka (* 9. ledna 1908)
• 15. dubna – Jean Genet, francouzský básník (* 19. prosince 1910)
• 22. dubna – Mircea Eliade, rumunský historik náboženství a spisovatel (* 9. března 1907)
• 2. května – Henry Toivonen, finský jezdec rally (* 25. srpna 1956)
• 14. června – Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel (* 24. srpna 1899)
• 27. září – Cliff Burton, americký baskytarista (* 10. února 1962)
• 28. října – John Gerard Braine, anglický spisovatel (* 13. dubna 1922)
• 31. října – Robert Sanderson Mulliken americký chemik, nositel Nobelovy ceny za výzkum v oblasti chemických vazeb a elektronových struktur molekul (* 7. června 1886)
• 28. prosince – Andrej Tarkovskij, ruský režisér (* 4. dubna 1932)

Hlava státu

• Československo
  • Gustáv Husák

• Spojené království
  • Alžběta II.

• Dánsko
  • Markéta II.

• Papež
  • Jan Pavel II.

• USA
  • Ronald Reagan

• SSSR
  • Michail Sergejevič Gorbačov

• Spolková republika Německo
  • Helmut Kohl

Ostatní

• Svazijsko - Mswati III.