Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) bylo sdružení občanů založené 27. dubna 1978 v komunistickém Československu, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy lidí, kteří byli kvůli svému přesvědčení a názorům neoprávně vystaveni trestnímu stíhání, justiční zvůlí, nebo dalším formám útlaku. Zároveň se snažil těmto osobám pomáhat a jejich případy zveřejňovat.
Obsah |
[editovat] Poslání
Cílem VONSu bylo sledovat a zveřejňovat případy lidí, kteří byli v Československu (vesměs z politických důvodů) stíhání a souzeni v rozporu s Československými zákony a mezinárodními úmluvami o lidských právech, a poskytovat jim pomoc. Jednotlivé případy byly zveřejňovány ve formě sdělení. Sdělení byla zasílána československým státním orgánům, světovým agenturám (Reuters, AFP, DPA) a zahraničním svobodným médiím (Svobodné Evropě, BBC či Hlasu Ameriky[1]). Celkově bylo těchto sdělení 1125.[2]
Význam činnosti VONSu spočíval kromě poskytnutí právní a finanční pomoci[3] také v psychické vzpruze pro stíhané osoby a dále pak v rozšíření mezinárodního povědomí o jednotlivých případech. Přístup komunistického režimu k mezinárodně známým obviněným byl o něco mírnější, než u lidí světu zcela neznámých.
[editovat] Reakce režimu
VONS navazoval na Chartu 77, většina členů výboru byla jejími signatáři.[4] Členové VONS byli pro svou činnost komunistickým režimem pronásledováni[4], někteří museli odejít do exilu v souvislostí s akcí Státní bezpečnosti s krycím názvem Asanace. Velké ohlasy v zahraničí získal v roce 1979 soudní proces s pěti členy VONS (Uhl, Havel, Benda, Bednářová a Dienstbier).[zdroj?] Po jejich uvěznění vstoupili do Výboru noví členové a činnost Výboru pokračovala.[1]
Dva členové Výboru (Věra Vránová a JUDr. Josef Danisz) byli agenty Státní bezpečnosti.[5]
[editovat] Po listopadu 1989
Výbor vyvíjel svou činnost také po listopadu 1989, kdy se s minimálním úspěchem snažil o očištění justice.[4] Mezi členy Výboru narůstaly rozpory, a v červnu 1996 rozhodli členové o pozastavení činnosti VONS.[6] V současné se o obdobnou činnost snaží Amnesty International a spolek Šalamoun.[4]
[editovat] Reference
- ↑ a b BLAŽEK, Petr; PAŽOUT, Jaroslav. Nejcitlivější místo režimu. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných pohledem svých členů. 1. vyd. Praha : Pulchra, 2008. 144 s. ISBN 978-80-904015-2-5.
- ↑ http://www.vons.cz/statisticky-prehled Statistický přehled sdělení vydaných VONS
- ↑ http://www.vons.cz/
- ↑ a b c d http://www.totalita.cz/vysvetlivky/vons.php Stručné dějiny VONS
- ↑ http://www.vons.cz/kalendarium Kalendárium událostí ve VONS
- ↑ http://www.vons.cz/clenove-vons Členové VONS
