Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) bylo sdružení občanů založené 27. dubna 1978 v komunistickém Československu, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů. Motivací pro založení výboru bylo zjištění, že na mediálně známé osobnosti si StB tolik netroufla jako na lidi neznámé, kteří tak byli bez mezinárodní mediální ochrany perzekvováni daleko více. Reakcí na činnost výboru byly represe zaměřené proti samotným jeho členům.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Cílem VONSu bylo sledovat a zveřejňovat případy lidí, kteří byli v Československu (vesměs z politických důvodů) stíhání a souzeni v rozporu s československými zákony a mezinárodními úmluvami o lidských právech, a poskytovat jim pomoc. Jednotlivé případy byly zveřejňovány ve formě sdělení. Sdělení byla zasílána československým státním orgánům, světovým agenturám (Reuters, AFP, DPA) a zahraničním svobodným médiím (Svobodné Evropě, BBC či Hlasu Ameriky[1]). Celkově bylo těchto sdělení 1125.[2]

Význam činnosti VONSu spočíval, kromě poskytnutí právní a finanční pomoci,[3] také v psychické vzpruze pro stíhané osoby a dále pak v rozšíření mezinárodního povědomí o jednotlivých případech. Přístup komunistického režimu k mezinárodně známým obviněným byl o něco mírnější než u lidí světu zcela neznámých.

Reakce režimu[editovat | editovat zdroj]

VONS navazoval na Chartu 77 a většina členů výboru byla jejími signatáři.[4] Členové VONS byli pro svou činnost komunistickým režimem pronásledováni[4], někteří museli odejít do exilu v souvislostí s akcí Státní bezpečnosti s krycím názvem Asanace.

Velké ohlasy v zahraničí získal v roce 1979 soudní proces s šesti hlavními představiteli VONS (Uhl, Havel, Benda, Bednářová, Němcová a Dienstbier), odsouzenými k trestům od dvou do pěti let.[5] Po jejich uvěznění vstoupili do Výboru noví členové a činnost Výboru pokračovala.[1]

Dva členové Výboru (Věra Vránová a JUDr. Josef Danisz) byli agenty Státní bezpečnosti.[6]

Po listopadu 1989[editovat | editovat zdroj]

Výbor vyvíjel svou činnost také po listopadu 1989, kdy se s minimálním úspěchem snažil o očištění justice.[4] Mezi členy Výboru narůstaly rozpory, a v červnu 1996 rozhodli členové o pozastavení činnosti VONS.[7] V současné době se o obdobnou činnost snaží Amnesty International a spolek Šalamoun.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BLAŽEK, Petr; PAŽOUT, Jaroslav. Nejcitlivější místo režimu. Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných pohledem svých členů. 1. vyd. Praha : Pulchra, 2008. 144 s. ISBN 978-80-904015-2-5.  
  2. http://www.vons.cz/statisticky-prehled Statistický přehled sdělení vydaných VONS
  3. http://www.vons.cz/
  4. a b c d http://www.totalita.cz/vysvetlivky/vons.php Stručné dějiny VONS
  5. STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Výstava připomíná proces se šesti členy VONS z roku 1979 [online]. ČT24, rev. 2009-09-22, [cit. 2011-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. http://www.vons.cz/kalendarium Kalendárium událostí ve VONS
  7. http://www.vons.cz/clenove-vons Členové VONS

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]