Jiddu Krišnamurtí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Džiddu Krišnamurtí

Džiddu Krišnamurtí (25. května 1895, Madanapalli, Indie, stát Tamilnádu17. února 1986, Ojai, USA, stát Kalifornie) byl indický filozof a básník. Patří k nejvýznamnějším duchovním učitelům 20. století. Svým neformálním přístupem se řadí k učitelům života, jako byli Henry David Thoreau nebo Albert Schweitzer.

Život[editovat | editovat zdroj]

Krišnamurti a Theosofická společnost[editovat | editovat zdroj]

Džiddu Krišnamurtí se narodil v jižní Indii ve městě Madanapalle v chudé brahmánské rodině. Jeho otec Džiddu Narayaniah zastával funkci na finančním úřadě pod britskou správou. Matka Sandžívamma byla duchovně založená žena, zcela oddaná své rodině a uctívání boha Kršny

V roce 1909 si malého Krišnamurtího a jeho bratra všiml Charles W. Leadbeater, spolupracovník prezidentky Theosofické společnosti Annie Besantové. Krišnamurtí ho zaujal svou čistou osobností údajně prostou ega. Krišnamurtí společně se svým mladším bratrem byl nadále vychováván pod vedením A. Besantové, aby byl připraven na svou úlohu Světového učitele. Objevem malého Krišnamutího bylo završeno usilovné hledání theosofů, kteří pátrali po Mesiáši. Duchovní matka Theosofické společnosti Helena Blavatská totiž prohlásila, že boudoucí buddha Maitréja se v následujících letech projeví v lidském těle a Theosofická společnost se měla postarat o přípravu světa na tuto událost.

V roce 1912 byl Krišnamurtí prohlášen za novodobého Mesiáše, v důsledku čehož došlo k rozkolu uvnitř Theosofické společnosti, z které se odštěpila Anthroposofická společnost v čele s Rudolfem Steinerem. Krišnamurtího přívrženci se sjednotili do řádu Hvězdy východu.

Změna po rozpuštění Hvězdy východu[editovat | editovat zdroj]

Avšak po smrti svého bratra v roce 1929 se Krišnamurtí odmítl nadále účastnit jakékoli náboženské činnosti Hvězdy východu a tento řád rozpustil, jelikož dospěl k závěru, že hledání pravdy nelze organizovat. Jako svůj základní cíl si vytyčil pěstování osobní svobody jedince, jež je předpokladem pro nalezení pravdy. Krišnamurtí dalších 60 let po rozpuštění řádu cestoval po světě a přednášel o svém pojetí života. Také inicioval zakládání nadací, které měly sloužit k tomu, aby organizovaly jeho přednášky, publikovaly jeho díla, provozovaly školy a poskytovaly možnosti pro studium a meditaci.

Po poslední přednášce konané začátkem ledna roku 1986 v Indii se začal zhoršovat Krišnamurtího zdravotní stav. Lékařská diagnóza stanovila rakovinu slinivky a jater. Na svoji žádost byl převezen do svého oblíbeného sídla v Ojai, jelikož chtěl umřít ve svém prostředí bez umělého prodlužování života. Nedlouho poté Krišnamurtí umírá.

Krišnamurtiho duchovní odkaz[editovat | editovat zdroj]

Základem Krišnamurtiho filozofie je improvizace, která se cílevědomě vyhýbá nepružnosti zavedených termínů. Krišnamurti odmítá uzavřené filozofické či náboženské systémy a představy o podstatě bytí. Krišnamurti od svých posluchačů nevyžadoval slepé následování a učení se prázdným formulím, ale pouze pochopení. Dle jeho učení předpokladem opravdového pochopení je uvolnění tvořivé intuitivní činnosti ukryté v hlubině mysli.

Krišnamurtiho filzofie byla a je na západě populární, jelikož do určité míry připomíná evropský existencializmus a Krišnamurti při svých výkladech používal pojmy běžné mluvy a vyhýbal se jakýmkoli náboženským a filozofickým termínům. Přesto je naprosto zřetelné, že jeho učení vychází ze starobylých tradic východního náboženského myšlení jako je buddhismus a učení raných upanišad.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • "Není zdravý způsob, jak žít v nezdravé společnosti"
  • "Člověk s materiálním bohatstvím, ani ten, který má bohaté znalosti a víru, nikdy nepozná nic jiného než tmu a bude šířit nepokoj a utrpení."
  • "Ctnostný člověk je spravedlivý a ten nikdy nemůže pochopit, co je to pravda."

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]