Pohraniční stráž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pohraniční stráž (PS) byla ozbrojená složka, jenž vyplývala se zákona o ochraně státních hranic ČSSR, která měla na starost ostrahu a kontrolu státní hranice. Její organizační začlenění se několikrát změnilo, nejdéle spadala pod ministerstvo vnitra (naposledy od roku 1972 až do svého zrušení v roce 1990). Její činnost nepostihovala hospodářskou přeshraniční kriminalitu (to měla na starost celní stráž), ale sledovala a usměrňovala zejména pohyb osob okolo státní hranice. Nejostřeji svou činnost vyvíjela na úseku hranice s SRN a Rakouskem, kde bylo vystavěno oplocení, tzv. železná opona. Před ní směrem do vnitrozemí se nacházelo tzv. hraniční pásmo (široké dva až dvacet km), kam byl vstup povolen pouze na zvláštní povolení.

Zřízení[editovat | editovat zdroj]

Pohraniční stráž byla zřízena v roce 1951 podle vzoru sovětského pohraničního vojska. Dne 11. července toho roku schválilo Národní shromáždění zákon číslo 69/1951 Sbírky o ochraně státních hranic, který svěřil ochranu státní hranice do působnosti Pohraniční stráže a vybavil ji pravomocemi vojska i bezpečnostních orgánů. Příslušníky byli vojáci základní služby s prodloužením služby na 27 měsíců - asi osm procent tvořili vojáci z povolání. Odvedenci byli vybírání z řad prověřených vojáků, případně z členů KSČ a svazáckých funkcionářů, ale i běžných zájemců o službu u těchto útvarů. Odvedenci absolvovali nejprve tříměsíční základní výcvik se zaměřením na ostrahu státních hranic. Vybraní příslušníci byli následně posláni na sedm měsíců do poddůstojnické školy. Již v roce vzniku PS (v roce 1951) vznikla Vojenská akademie PS přejmenovaná později na Vojenské učiliště, kde se učili poručíci PS.

Úkol[editovat | editovat zdroj]

Hlavním úkolem pohraniční stráže bylo garantovat uzavřenost hranic. Železná opona bránila průchodu státní hranicí, a to jak z republiky, tak i do republiky. Pohraniční stráž mohla proti tzv. narušitelům hranic za stanovených podmínek použít služební zbraň. Většina narušitelů hranic tehdejšího Československa byla pohraniční stráží v úseku státní hranice zadržena. Mnoho lidí však bylo zabito.[1][2] Pohraniční stráž používala též zvláště vycvičené služební psy. V osmdesátých letech 20. století, kdy byla z hranic odstraněna minová pole, byli psi cvičeni k samostatnému zadržení narušitele.

Oběti[editovat | editovat zdroj]

Během výkonu služby v letech 1948 - 1989 zemřelo celkem 654 pohraničníků, z toho většina nehodou v některých případech i sebevraždou.[3] Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 10 z nich.[3] Civilistů bylo 450.[3]

[editovat | editovat zdroj]

Výhradně spolkový emblém s psohlavcem byl v 50. létech 20. století v úplné a nezměněné výtvarné podobě převzat a posloužil jako vhodný marking pro označení speciálních československých armádních jednotek využívaných v době studené války při ostraze západní linie průběhu státních hranic. Stejnokrojové a specializační označení, služební vozy, helikoptéry, poříční plavidla, budovy a komplexy útvarů Pohraniční stráže vojsk MNB a později MV, standarty, medaile, plakety, diplomy, pečetě, dokumentace a veškerá agenda tiskovin pro služební potřebu byly takto označeny a původní ideový smysl, že se jednalo o vyvedený a zdařilý spolkový znak, byl tak úplně a vědomě potlačen a posléze jako zneužitý zcela zapomenut. ( Pro faktické doložení tohoto tvrzení např. ohlášení o konání každoměsíční členské schůze spolku Psohlavci na Spolkové odd. Policejního ředitelství v Praze ze dne 26. dubna 1938, arch. karton sign.: SK XI/1077, Archiv hl. m. Prahy ).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace o Chartě 77 Cibulka.cz (1986)
  2. Seznam zastřelených při pokusu o přechod státní hranice Totalita.cz
  3. a b c NAVARA, Luděk; ALBRECHT, Josef. Abeceda komunismu. Brno : HOST, 2010. 235 s. ISBN 978-80-7294-340-1. Kapitola H, s. 75.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]