Lubomír Štrougal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lubomír Štrougal (2012)

JUDr. Lubomír Štrougal (* 19. října 1924 Mezimostí nad Nežárkou, dnes část Veselí nad Lužnicí) je bývalý komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Lubomír Štrougal pocházel z levicově orientované rodiny. Jeho otec, který pracoval jako zaměstnanec cementárny, zakládal organizaci Komunistické strany Československa (KSČ) ve Veselí nad Lužnicí[zdroj?] a během druhé světové války byl vězněn za odbojovou činnost a zahynul při bombardování berlínské věznice Plötzensee.[1]

Kariéra do roku 1968[editovat | editovat zdroj]

Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal akademický titul JUDr.

Již od roku 1948 pracoval v krajském vedení KSČ v Českých Budějovicích, od roku 1957 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Českobudějovický kraj. V roce 1958 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ).

V období od 6. března 1959 do 23. června 1961 pracoval jako ministr zemědělství v československé vládě, důležitější ale byla doba od 23. června 1961 do 23. dubna 1965 na postu ministra vnitra.[2] V komunistickém režimu se jednalo o klíčové ministerstvo, předpokládá se,[kdo?] že zde Lubomír Štrougal získal některé důležité kontakty v bezpečnostních složkách, které mu pomohly v jeho další kariéře.[zdroj?]

Ve funkci ministra vnitra se mj. účastnil zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka a inscenování „nálezu“ nacistických dokumentů v Černém jezeře na Šumavě.[zdroj?]

Působení během okupace 1968[editovat | editovat zdroj]

Po sovětské okupaci v roce 1968 řídil jako místopředseda vládu v době, kterou premiér Oldřich Černík trávil nedobrovolně na jednání se sovětským vedením v Moskvě. Štrougal odmítl pozici ve zrádcovské vládě, kterou se snažil sestavit Alois Indra – kabinet pod jeho vedením se naopak alespoň slovně profiloval jako odpůrce okupace.

Po příchodu Gustáva Husáka do čela KSČ Štrougal obrátil, přijal post v Husákově novém prosovětském vedení a stal se jedním z hlavních představitelů politiky normalizace v následujících 20 letech.

Období normalizace[editovat | editovat zdroj]

Byl 20 let (1968–1988) členem nejužšího vedení KSČ a 18 let (28. ledna 1970 až 11. října 1988) předsedou federální československé vlády.

Vedle Gustáva Husáka se stal nejznámější tváří spojenou s normalizací ve všech jejích aspektech nesvobody, cenzury, každodenního nátlaku na oponenty a v osmdesátých letech také stále patrnější ekonomické stagnace. V tomto období také vznikla fáma, že má mimomanželský poměr s Helenou Vondráčkovou.[3][4]

Po nástupu Michaila Gorbačova k moci v SSSR stál Lubomír Štrougal na straně reforem a přestavby (perestrojky), jeho křídlo ale vnitrostranický boj prohrálo. Ze sovětské perestrojky se stala v Československu fraška existující pouze v projevech komunistických funkcionářů[zdroj?] a Štrougal byl nucen v roce 1988 opustit post předsedy vlády a následně i předsednictvo ÚV KSČ.

Konec politické kariéry[editovat | editovat zdroj]

Po listopadových událostech roku 1989 kandidoval na pozici generálního tajemníka KSČ, ale neuspěl. Sám tvrdí, že jej jeho příznivci do funkce navrhli, on však tuto kandidaturu odmítl s tím, že pokud bude zvolen, funkci odmítne. 10. prosince 1989 rezignoval na mandát poslance Federálního shromáždění a na členství v ÚV KSČ,[5] čímž zmizel z veřejného života a začátkem roku 1990 byl vyloučen z KSČ.

Během 90. let byl neúspěšně obviněn z trestných činů v souvislosti se svým působením ve funkci předsedy vlády. V současnosti žije v ústraní v horské obci Jizerka v usedlosti "Na Kobyle" za Kořenovem.[6]

Jeho zetěm je publicista a podnikatel Jiří Janoušek.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Lubomír Štrougal je autorem knih Paměti a úvahy (2009, Nakladatelství Epocha) a Ještě pár odpovědí (2011, Epocha). Knihu Štrougal o Husákovi a jiné vzpomínky na minulost (2009) neautorizoval.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠMÍD, Milan. Štrougalovy memoáry a (ne)spolehlivost pamětníků. Louč [online]. 2009-12-29 [cit. 2010-10-26]. Dostupné online.  (česky) 
  2. Ústav pro studium totalitních režimů: Bezpečnostní aparát ministerstva vnitra (ministerstva národní bezpečnosti). Dostupné online.
  3. S tátou jsme měli báječný vztah, říká dcera Lubomíra Štrougala - iDNES.cz
  4. Helena Vondráčková: Nemůžu už marnit čas - iDNES.cz
  5. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 283.  
  6. GAZDÍK, Jan; FROUZOVÁ, Kateřina. Přivedli zemi k úpadku. Jak si teď užívají důchod?. Bez korupce [online]. 2006-11-14 [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce Lubomír Štrougal Nástupce
Michal Bakuľa ministr zemědělství Československa
6. březen 1959 – 23. červen 1961
Vratislav Krutina
Rudolf Barák ministr vnitra Československa
23. červen 1961 – 23. duben 1965
Josef Kudrna
Oldřich Černík premiér Československa
28. leden 1970 – 12. říjen 1988
Ladislav Adamec