Lubomír Štrougal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lubomír Štrougal (2012)

JUDr. Lubomír Štrougal (* 19. října 1924 Mezimostí nad Nežárkou, dnes část Veselí nad Lužnicí) je bývalý komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988.

Obsah

Původ [editovat]

Lubomír Štrougal pocházel z levicově orientované rodiny. Jeho otec, který pracoval jako zaměstnanec cementárny, zakládal organizaci KSČ ve Veselí nad Lužnicí[zdroj?] a během druhé světové války byl vězněn za odbojovou činnost a zahynul při bombardování berlínské věznice Plötzensee.[1]

Kariéra do roku 1968 [editovat]

Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal akademický titul JUDr.

Již od roku 1948 pracoval v krajském vedení KSČ v Českých Budějovicích, od roku 1957 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Jihočeský kraj. V roce 1958 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ.

V období od 6. března 1959 do 23. června 1961 pracoval jako ministr zemědělství v československé vládě, důležitější ale byla doba od 23. června 1961 do 23. dubna 1965 na postu ministra vnitra. V komunistickém režimu se jednalo o klíčové ministerstvo, předpokládá se, že zde Lubomír Štrougal získal některé důležité kontakty v bezpečnostních složkách, které mu pomohly v jeho další kariéře.

Ve funkci ministra vnitra se mj. účastnil zatknutí svého předchůdce Rudolfa Baráka a inscenování „nálezu“ nacistických dokumentů v Černém jezeře na Šumavě.

Působení během okupace 1968 [editovat]

Po sovětské okupaci v roce 1968 řídil jako místopředseda vládu v době, kterou premiér Oldřich Černík trávil nedobrovolně na jednání se sovětským vedením v Moskvě. Štrougal odmítl pozici ve zrádcovské vládě, kterou se snažil sestavit Alois Indra – vláda pod jeho vedením se naopak profilovala (alespoň slovně) jako odpůrce okupace.

Po příchodu Gustáva Husáka do čela KSČ Štrougal obrátil, přijal post v Husákově novém prosovětském vedení a stal se jedním z hlavních představitelů politiky normalizace v následujících 20 letech.

Období normalizace [editovat]

Byl 20 let (1968–1988) členem nejužšího vedení KSČ a 18 let (28. ledna 1970 až 11. října 1988) předsedou federální československé vlády.

Vedle Gustáva Husáka se stal nejznámější tváří spojenou s normalizací ve všech jejích aspektech nesvobody, cenzury, každodenního nátlaku na oponenty a v osmdesátých letech také stále patrnější ekonomické stagnace. V tomto období také vznikla fáma, že má mimomanželský poměr s Helenou Vondráčkovou.[2][3]

Po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova k moci v SSSR stál Lubomír Štrougal na straně reforem a přestavby, jeho křídlo ale vnitrostranický boj prohrálo. Ze sovětské perestrojky se stala v Československu fraška existující pouze v projevech komunistických funkcionářů [zdroj?] a Štrougal byl nucen v roce 1988 opustit post předsedy vlády a následně i předsednictvo Ústředního výboru KSČ.

Konec politické kariéry [editovat]

Po listopadových událostech roku 1989 kandidoval na pozici generálního tajemníka KSČ, ale neuspěl. Sám tvrdí, že jej jeho příznivci do funkce navrhli, on však tuto kandidaturu odmítl s tím, že pokud bude zvolen, funkci odmítne. 10. prosince 1989 rezignoval na mandát poslance Federálního shromáždění a na členství v ÚV KSČ,[4] čímž zmizel z veřejného života a začátkem roku 1990 byl vyloučen z KSČ.

Během 90. let byl neúspěšně obviněn z trestných činů v souvislosti se svým působením ve funkci předsedy vlády. V současnosti žije v ústraní v horské obci Jizerka v usedlosti "Na Kobyle" za Kořenovem.[5]

Literatura [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Lubomír Štrougal

Lubomír Štrougal je autorem knih Paměti a úvahy (2009, Nakladatelství Epocha) a Ještě pár odpovědí (2011, Epocha). Knihu Štrougal o Husákovi a jiné vzpomínky na minulost (2009) neautorizoval.

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ ŠMÍD, Milan. Štrougalovy memoáry a (ne)spolehlivost pamětníků. Louč [online]. 2009-12-29 [cit. 2010-10-26]. Dostupné online.  (česky) 
  2. ↑ [1]
  3. ↑ [2]
  4. ↑ MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 283.  
  5. ↑ GAZDÍK, Jan; FROUZOVÁ, Kateřina. Přivedli zemi k úpadku. Jak si teď užívají důchod?. Bez korupce [online]. 2006-11-14 [cit. 2011-12-28]. Dostupné online.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Lubomír Štrougal
Předchůdce Lubomír Štrougal Nástupce
Michal Bakuľa ministr zemědělství Československa
6. březen 1959 – 23. červen 1961		 Vratislav Krutina
Rudolf Barák ministr vnitra Československa
23. červen 1961 – 23. duben 1965		 Josef Kudrna
Oldřich Černík premiér Československa
28. leden 1970 – 12. říjen 1988		 Ladislav Adamec
Premiéři Československa Československo
První republika (1918–1938)
Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938)• Jan Syrový (1938)
Druhá republika (1938–1939)
Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939)
Poválečné Československo (1945–1948)
Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948)
Komunistický režim (1948–1989)
Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989)
ČSFR (1990–1992)
Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992)
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lubomír_Štrougal&oldid=9884022“