Karel Mestek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Mestek
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1964 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Čs. ministr zemědělství a výživy
Ve funkci:
1967 – 1968
PředchůdceJiří Burian
NástupceJosef Borůvka
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození1. října 1907
Slapy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1994
SídloLysá nad Labem
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Mestek (1. října 1907[1] Slapy[2]1994[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění; československý ministr zemědělství a výživy.


Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl synem dělníka. Vystudoval střední školu, vyučil se truhlářem. Od roku 1923 byl členem československého Komsomolu. V roce 1932 vstoupil do KSČ. V roce 1934 patřil mezi zakládající členy Svazu přátel SSSR.[2] Už za první republiky byl funkcionářem KSČ. Za nacistické okupace byl zatčen a po čtyři roky vězněn až do roku 1945 v Mauthausenu, kde mezi jeho spoluvězni byli pozdější významní českoslovenští komunističtí politici Antonín Novotný a Jiří Hendrych.[4]

Zastával vysoké vládní a stranické funkce. Ve vládě Jozefa Lenárta byl v letech 19671968 ministrem zemědělství a výživy. V období listopad 1948 – červen 1950 byl členem Komise stranické kontroly KSČ. XII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XIII. sjezd KSČ.[5]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 patřil k představitelům kolaborační levice v rámci KSČ (Levá fronta). V říjnu 1968 patřil mezi účastníky zasedání této frakce v sále Čechie v Libni.[6][7]

Opakovaně zasedal i v nejvyšších zákonodárných sborech. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[8] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha-venkov.[9] V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954. Znovu se v parlamentu objevil až po volbách do Národního shromáždění roku 1964 (nyní jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).[10] Zasedal zde do konce funkčního období roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde působil do roku 1971.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Mestek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  2. a b LEWYTZKYJ, Borys - STROYNOWSKI, Juliusz. Who's who in the Socialist Countries. [s.l.]: K. G. Saur Pub., 1978. Dostupné online. S. 398. (anglicky) 
  3. DOLEJSKÝ, Martin. Životní osudy levicového politika Karla Mestka (1907-1994). Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí. Roč. 7, čís. 1, s. 53–66. Dostupné online. 
  4. From the Research Departments of Radio Free Europe: East Europe. Situation report.. [s.l.]: Radio Free Europe, 1967. Dostupné online. S. 397. (anglicky) 
  5. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  6. URBÁŠEK, Pavel: K úloze ultraradikální levice v letech 1968–1970 [online]. listy.cz [cit. 2012-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-11. 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 539. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]