Varšavská smlouva
| Varšavská smlouva | |
 Členové Varšavské smlouvy |
|
| Vznik | 14. května 1955 |
|---|---|
| Zánik | 25. února 1991 |
| Typ | vojenský pakt |
Varšavská smlouva byl vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Obsah |
[editovat] Členské státy
Albánská lidová republika (do roku 1968)
Bulharská lidová republika
Československá republika (později ČSSR)
Maďarská lidová republika
Německá demokratická republika (od roku 1956)
Polská lidová republika
Rumunská socialistická republika
Svaz sovětských socialistických republik
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
[editovat] Vznik, vývoj a zánik
Vznikl na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.
Formálně byl reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody umožňující vstup NSR do NATO.
Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Intervence se nezúčastnilo rovněž Rumunsko.
V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu sovětského impéria a zániku NDR byla rozpuštěna. Nejprve bylo 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy a po československém návrhu na úplné ukončení platnosti smlouvy, který byl ostatními členy přijat příznivě, byl příslušný protokol podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci.[1]
[editovat] Činnost
Cílem Varšavské smlouvy byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z Kremlu.
Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil.
[editovat] Velitelé Varšavské smlouvy
Hlavními veliteli Varšavské smlouvy byli maršálové SSSR:
- Ivan Stěpanovič Koněv (1955–1960)
- Andrej Antonovič Grečko (1960–1967)
- Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (1967–1976)
- Viktor Georgijevič Kulikov (1977–1986)
- Nikolaj Vasiljevič Ogarkov (1986–1991)
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Vládní návrh, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Protokol o ukončení platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení její platnosti podepsaného dne 26. dubna 1985 ve Varšavě, podepsaný v Praze dne 1. července 1991 (tisk FS ČSFR VI. v. o., č. 753)
