Andrej Antonovič Grečko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrej Grečko v aleji hrdinů na Dukle

Andrej Antonovič Grečko (rusky: Гречко Андрей Антонович) (4.(17.) října 1903 Golodajevka u Rostova – 26.dubna 1976, Moskva), byl sovětský voják a politik ukrajinské národnosti, od roku 1967 ministr obrany, v roce 1973 byl zvolen do politbyra ÚV KSSS. Byl dvojnásobným Hrdinou Sovětského svazu a Hrdinou ČSSR.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v ukrajinské rolnické rodině. Od roku 1919 sloužil v Rudé armádě, bojoval v občanské válce jako řadový voják 1. jízdní armády. Mezi válkami zůstal u jezdectva, jako elitní důstojník Rudé armády byl vybrán ke studiu na Akademii generálního štábu.

Začátek Velké vlastenecké války jej zastihl v generálním štábu, ale už po několika dnech si vymohl přeložení na frontu na Ukrajinu. Během roku místo divizi velel armádě. V čele několika armád, naposledy gardové, už zůstal do konce Velké vlastenecké války. Jeho vojska se v roce 1941 zúčastnila ústupových bojů na Ukrajině, v roce 1942 Barvenkovo-Lozovské útočné operace, poté ustoupila do Donbasu, nakonec až na severní Kavkaz. V druhé polovině roku 1942 velel postupně 12., 47, a 18. armádě bránící se u Novorossijska. Začátkem roku 1943 vojska Zakavkazského frontu přešla do útoku, brzy osvobodila Krasnodar, až do září však trvala likvidace německé 17. armády na Tamaňském poloostrově. V říjnu 1943 byl přeložen na Ukrajinu. Brzy se stal velitelem 1. gardové armády, se kterou došel až do Prahy.

Po druhé světové válce sloužil v Kyjevě jako velitel vojenského okruhu. Podpora Nikity Sergejeviče Chruščova mu od roku 1953 přinesla vynikající kariéru. Stal se nejdříve velitelem vojsk ve východním Německu, poté stanul v čele pozemních vojsk, stal se 1. náměstkem ministra obrany. Po smrti maršála Malinovského v dubnu 1967 byl jmenován novým ministrem obrany SSSR. V roce 1973 byl zvolen i do politbyra ÚVKSS, po šestnácti letech nepřítomnosti zástupce armády v nejvyšším stranickém orgánu.

Grečko zemřel 26. dubna 1976, byl pohřben v Moskvě, na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

  • 1926 absolvoval Severokavkazskou jezdeckou školu horských národů
  • 1936 absolvoval Vojenskou akademii M.V.Frunze
  • 1941 absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu

Vojenská služba[editovat | editovat zdroj]

  • od prosince 1919 v Rudé armádě
  • 1926 - říjen 1938 - nižší velitelské funkce
  • 6. října 1938 - náčelník štábu jezdecké divize
  • 1941 - 10. července 1941 - v generálním štábu
  • 10. července 1941 - 18. ledna 1942 - velitel 34. jezdecké divize
  • 18. ledna - 15. dubna 1942 - velitel 5. jezdeckého sboru
  • 15. dubna - 8. září 1942 - velitel 12. armády
  • 8.září - říjen 1942 - velitel 47. armády
  • září - říjen 1942 - velitel Novorossijského obranného prostoru
  • říjen 1942 - leden 1943 - velitel 18. armády
  • leden - 16. října 1943 - velitel 56. armády
  • 16. října - 14. prosince 1943 - zástupce velitele Voroněžského(od 20. října 1. Ukrajinského frontu)
  • 14. prosince 1943 - 9. července 1945 - velitel 1. gardové armády
  • 9. července 1945 - 26. května 1953 - velitel Kyjevského vojenského okruhu
  • 26. května 1953 - 12. listopadu 1957 - Hlavní velitel skupiny sovětských vojsk v Německu
  • 12. listopadu 1957 - duben 1960 - Hlavní velitel pozemních vojsk
  • listopad 1957 - 13. dubna 1967 - 1. náměstek ministra obrany SSSR
  • 7. dubna 1960 - 7.1967 - Hlavní velitel spojených ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy
  • 12. dubna 1967 - 26. dubna 1976 - ministr obrany SSSR

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • medaile, zahraniční řády (též Hrdina ČSSR (5. října 1969))

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • od 1928 člen VKS(b)
  • 28. ledna 1949 - 23. března 1954 - člen ÚV KS Ukrajiny
  • 28. ledna 1949 - 23. září 1952 - kandidát politbyra ÚV KS Ukrajiny
  • 27. září 1952 - 10. října 1953 - člen byra/předsednictva ÚV KS Ukrajiny
  • 14. října 1952 - 17. října 1961 - kandidát ÚV KSSS
  • 31. října 1961 - 26. dubna 1976 - člen ÚV KSSS
  • 27. dubna 1973 - 26. dubna 1976 - člen politbyra ÚV KSSS
  • 1946 - 26. dubna 1976 - poslanec Nejvyššího sovětu

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Высокое призвание.. Moskva : [s.n.], 1962.  
  • На страже мира и строительства коммунизма.. Moskva : [s.n.], 1971.  
  • Через Карпаты.. 2. vyd. Moskva : [s.n.], 1972.  
    • česky: Přes Karpaty. Překlad L.Myška. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1971. 455 s. (Paměti; sv. 35)  
  • Битва за Кавказ. Moskva : Vojenizdat, 1967. 424 s.  
  • Освобождение Киева. Краткий военно-исторический очерк.. Moskva : [s.n.], 1973.  
  • Вооруженные Силы Советского государства.. 2. vyd. Moskva : [s.n.], 1975.  
  • Годы войны. 1941-1943. Moskva : [s.n.], 1976.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]