1955
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 ► ►►
Obsah |
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
| 1955 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Události [editovat]
Československo
- 10. leden – Ustavena vyšetřovací komise ÚV KSČ (tzv. Barákova) pro revizi politických procesů.
- 11. únor - První přímý televizní přenos tehdejšího Československa - Hokejové utkání Československo/švédský klub IF Leksand. Ze zimního stadionu Praha-Štvanice(komentoval Vít Holubec, Josef Valchář)
- 11.– 14. květen – Ve Varšavě bylo Československo začleněno do vojensko-politického paktu nazvaného Varšavská smlouva
- 30. červen – ÚV KSČ přijal směrnici k zahájení „druhé vlny“ kolektivizace zemědělství
Svět
- 18. – 24. duben – Proběhla Bandungská konference 29 nezávislých asijských a afrických zemí.
- 15. květen – Ve Vídni podepsána Rakouská státní smlouva, v jejímž důsledku spojenecké armády opouštějí rakouské území a Rakousko získává suverenitu.
- 26. říjen – Rakouský parlament přijímá ústavní zákon o trvalé neutralitě.
- 28. prosinec – Kim Ir-sen nastiňuje novou severokorejskou ideologii Čučche. Od roku 1972 je zakotvena v ústavě.
Bez přesného data
- ve Švýcarsku začala invaze plzáka španělského
Vědy a umění [editovat]
- 12. duben – Americký virolog Jonas Salk uveřejnil objev vakcíny proti obrně.
- Firma Tappan představila první mikrovlnou troubu pro domácí použití, ale stále je to obrovská a drahá luxusní věc.
- Automobilka Škoda začala vyrábět vůz Škoda 440; Spartak
- Byl objeven chemický prvek mendelevium.
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku – Willis Eugene Lamb, Polykarp Kusch
- Nobelova cena za chemii – Vincent du Vigneaud
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Axel Hugo Theodor Theorell
- Nobelova cena za literaturu – Halldór Laxness
- Nobelova cena míru – (Cena neudělena, finanční část vložena do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)
Narození [editovat]
Česko
- 22. ledna – Ladislav Vízek, český fotbalista
- 5. března – Arnošt Pátek, český zpěvák († asi 9. dubna 2009)
- 19. března – Simona Stašová, herečka
- 21. března – Halina Pawlowská, česká spisovatelka a scenáristka
- 16. května – Oldřich Kaiser, český herec
- 4. října – János Bán, maďarský herec
- 13. října – Václav Krejčí, český komik, herec, mim, spisovatel
- 25. října – Jaroslav Krákora, český lékař a levicový politik
- 30. října – Jan Antonín Pitínský, divadelní režisér, herec a literát
- 27. listopadu – Jan Berger, český fotbalista
- 29. prosince – Petr Rímský, český písničkář
Svět
- 6. ledna – Rowan Atkinson, britský komik (Mr. Bean)
- 27. ledna – John G. Roberts, Jr., americký právník
- 2. února – Leszek Engelking, polský básník, spisovatel a překladatel
- 24. února
- Steve Jobs, americký podnikatel, zakladatel společnosti Apple Computer († 2011)
- Alain Prost, francouzský pilot Formule 1
- 9. května - Kevin Peter Hall, americký herec († 10. duben 1991)
- 18. května – Chow Yun Fat, hongkongský herec
- 29. srpna – Diamanda Galás, americká zpěvačka, pianistka a skladatelka řeckého původu
- 28. října – Bill Gates, spoluzakladatel společnosti Microsoft
- 15. prosince – Vinko Gorenak, slovinský politik
- Thomas Gilou – francouzský režisér
Úmrtí [editovat]
Česko
- 14. ledna – Miroslav Kubíček, český dirigent a hudební skladatel (* 10. října 1919)
- 15. února
- Josef Loos, český lední hokejista a funkcionář (* 13. března 1888)
- Otakar Španiel, český sochař, řezbář a medailér (* 13. června 1881)
- 28. června – Alexandr Podaševský, český dirigent a skladatel ruského původu (* 11. března 1884)
- 18. července – Rudolf Wünsch, český hudební pedagog a skladatel (* 2. září 1880)
- 12. srpna – Miloslav Fleischmann, český hokejista (* 24. září 1886)
- 12. října – Ladislav Prokop Procházka, český lékař, politik, hudební skladatel a spisovatel (* 1. května 1872)
- 20. října – Adolf Míšek, český kontrabasista a hudební skladatel (* 29. srpna 1875)
Svět
- 28. února – Josiah Ritchie, britský tenista, olympijský vítěz 1908 (* 18. října 1870)
- 11. března – Alexander Fleming, skotský lékař, známý především jako objevitel penicilinu – (* 6. srpna 1881)
- 10. dubna – Pierre Teilhard de Chardin, francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog, (* 1. května 1881 )
- 18. dubna – Albert Einstein, americký fyzik německého původu, jeden z největších vědců 20.století (* 1879)
- 26. května – Alberto Ascari, italský automobilový závodník, zemřel při testování vozu Ferrari na okruhu v Monze (* 13. července 1918)
- 17. června – Robert Reininger, rakouský filozof (* 28. září 1869)
- 23. července – Albrecht Rakouský, arcivévoda, syn Bedřicha Rakousko-Těšínského (* 24. července 1897)
- 31. července – Zdenka Cecília Schelingová, slovenská sestra (* 24. prosinec 1916)
- 12. srpna – Thomas Mann, německý spisovatel (* 6. červen 1875)
- 5. prosince – Glenn Luther Martin, americký průkopník letectví (* 17. ledna 1886)
Domácí demografický vývoj [editovat]
| 1955 | |
| Střední stav obyvatel | 9 365 969 |
|---|---|
| Narození | 167 731 |
| Zemřelí | 93 300 |
| Přirozený přírůstek | 72 574 |
| Přírůstek stěhováním | 3 437 |
| Celkový přírůstek | 76 011 |
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Československo – prezident Antonín Zápotocký
- Vatikán – papež Pius XII.
- Francie – prezident René Coty
- Spojené království – královna Alžběta II.
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Kliment Jefremovič Vorošilov
- (de facto) první tajemník KSSS Nikita Sergejevič Chruščov
- USA – prezident Dwight D. Eisenhower
Asie:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína – předseda ČLR Mao Ce-Tung