Olga Korbutová
| Olga Korbutová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. května 1955 (68 let) Grodno |
| Alma mater | Grodženská universita |
| Povolání | sportovní gymnastka |
| Ocenění | Sportovec roku Associated Press (1972) Řád čestného odznaku zasloužilý mistr sportu SSSR Řád přátelství mezi národy čestný občan města Grodna |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| ||
 Sportovní gymnastika na LOH
| ||
| zlato | 1972 Mnichov | družstva |
| zlato | 1972 Mnichov | kladina |
| zlato | 1972 Mnichov | prostná |
| zlato | 1976 Montreal | družstva |
| stříbro | 1972 Mnichov | bradla |
| stříbro | 1976 Montreal | kladina |
| Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
| zlato | 1974 Varna | družstva |
| zlato | 1974 Varna | přeskok |
| stříbro | 1974 Varna | víceboj |
| stříbro | 1974 Varna | bradla |
| stříbro | 1974 Varna | kladina |
| stříbro | 1974 Varna | prostná |
Olga Valentinovna Korbutová (bělorusky Во́льга Валянці́наўна Корбут) (* 16. květen 1955, Grodno, Sovětský svaz) je bývalá běloruská gymnastka, která reprezentovala Sovětský svaz. Byla často přezdívána Vrabec z Minsku.
S gymnastikou začala v 8 letech a v 9 letech ji začal trénovat běloruský trenér Renald Knyš (bělorusky Рэнальд Іванавіч Кныш)[1], který o ní sice tvrdil, že je líná a náladová, zároveň ale viděl velký potenciál v jejím talentu a nezvykle ohebné páteři. Pod jeho vedením se naučila např. velmi náročné salto nazad na kladině. Její obrovský talent se začal záhy projevovat. Dokázala zacvičit prvky, které ještě nikdo před ní.[2] Vybojovala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile na olympijských hrách, v Mnichově 1972 a Montrealu 1976.[3] Je též dvounásobnou mistryní světa, z roku 1974. Roku 1988 byla jako první gymnastka vůbec, byla uvedena do Síně slávy gymnastiky.[4] Po skončení gymnastické kariéry vystudovala roku 1977 pedagogický institut a stala se učitelkou. Roku 1991 Bělorusko opustila a přesídlila do Spojených států amerických. Roku 2000 se stala občankou Spojených států amerických.[5] V roce 1999 promluvila o sexuálním napadení a znásilnění ze strany svého trenéra Renalda Knyše, který to popřel. Korbutová prohlásila: "Pravdou bylo, že mnohé gymnastky nebyly jen sportovními stroji, ale sexuálními otrokyněmi svého trenéra. Nebyly jsme jen potenciální gymnastky, ale jeho budoucí konkubíny." Později v roce 2018 Korbutová vystoupila v televizním pořadu, v němž opět promluvila o několika incidentech, při nichž ji údajně trenér sexuálně napadl. V důsledku toho, že Korbutová veřejně promluvila, několik dalších gymnastek, které také trénovaly pod Knyšovým vedením, hovořilo o podobných incidentech, jaké Korbutová tvrdila.
Eponymní prvky[editovat | editovat zdroj]
Korbut salto[editovat | editovat zdroj]
Korbutová proslula hlavně provedením tzv. korbut salta (jde o prvek prováděný na asymetrických bradlech, kdy se gymnastka postaví na vyšší žerď, provede salto vzad a znovu se chytí této žerdi) na olympiádě v Mnichově v roce 1972[6]. Byla vůbec první gymnastkou, která tento prvek předvedla na mezinárodní soutěži. V roce 1977 sovětská gymnastka Elena Mukhina pozměnila toto salto přidáním plného obratu. V roce 1980 bylo salto dokonce provedeno na nižší žerdi. V konečném důsledku bylo později úplně zakázáno se na žerď postavit jako moc nebezpečné.
Olympijské hry 1972[editovat | editovat zdroj]
Korbutová do Mnichova nepřijela jako jedna z favoritek. ve svých 17 letech měla hlavně sbírat zkušenosti. S kolegyněmi nejprve vyhrála soutěž družstev. Potom přišel den, kdy se bojovalo o titul ve víceboji jednotlivkyň. Po dvou ze čtyř disciplín měla Olga Korbutová předvést sestavu na bradlech, což byla její parádní disciplína. Při této sestavě ale udělala několik zásadních chyb a to ji stálo titul. Další den se konala finále v jednotlivých disciplínách. Na přeskoku skončila pátá a pak přišla znovu bradla. Tentokrát skoro bezchybná. Získala známku 9,7 a stříbrnou medaili. Následně získala 9,9 na kladině a zlatou medaili. Stejnou známku získala i na prostných a to znamenalo další zlato. Olga Korbutová se tak stala hvězdou celé Olympiády.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Legendarnyj trener Renald Knyš. Večernij Grodno. 14. 9. 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-05. Archivováno 5. 4. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Archivovaná kopie. eurozpravy.cz [online]. [cit. 2019-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-03.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sports-reference.com [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-07.
- ↑ http://www.ighof.com/honorees/1988_Olga_Korbut.php
- ↑ http://articles.latimes.com/2002/aug/28/sports/sp-korbut28
- ↑ https://www.stream.cz/sportovni-okamziky/10002431-divenka-ktera-okouzlila-svet-1972
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Korbutová na Wikimedia Commons - Olga Korbutová v databázi Olympedia (anglicky)
- Portrét v britském deníku Guardian
- Běloruští gymnasté
- Sovětští gymnasté
- Olympijské vítězky ve sportovní gymnastice
- Mistryně světa ve sportovní gymnastice
- Sovětské olympijské vítězky
- Sovětští stříbrní olympijští medailisté
- Stříbrní olympijští medailisté ve sportovní gymnastice
- Narození v roce 1955
- Narození 16. května
- Osobnosti na poštovních známkách
- Zasloužilí mistři sportu SSSR v gymnastice