Martina Navrátilová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Statistiky a dosažené výsledky tenistky obsahuje článek Hráčské statistiky Martiny Navrátilové.

Martina Navrátilová
Martina Navrátilová

Martina Navrátilová
Země Československo Československo
USA Spojené státy americké
Bydliště Sarasota Florida
Datum narození 18. října 1956 (55 let)
Místo narození Praha Československo
Výška 173 cm
Váha 65 kg
Profesionál od 1975
Ukončení kariéry 2006
Hraje levou rukou, jednoručný bekhend
Tenisová raketa Yonex
Síň slávy 2000 (profil)
Výdělek 21,626,089 USD
(5. v historickém žebříčku)
Dvouhra
Bilance 1,442–219
Tituly 167 (historický rekord mezi všemi tenisty)
Nejvyšší umístění 1. místo (10. červenec 1978)
Grand Slam – nejlepší výsledky
Australian Open Vítězství (1981, 1983, 1985)
French Open Vítězství (1982, 1984)
Wimbledon Vítězství (1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990)
US Open Vítězství (1983, 1984, 1986, 1987)
Velké turnaje
WTA Championship Vítězství (1978, 1979, 1981, 1983, 1984, 1985, 1986(1), 1986(2))
Čtyřhra
Bilance 747–143
Tituly 177 (historický rekord mezi všemi tenisty)
Nejvyšší umístění 1. místo (10. září 1984)
Grand Slam čtyřhra – nejlepší výsledky
Australian Open Vítězství (1980, 1982, 1983, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989)
French Open Vítězství (1975, 1982, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988)
Wimbledon Vítězství (1976, 1979, 1981, 1982, 1983, 1984, 1986)
US Open Vítězství (1977, 1978, 1980, 1983, 1984, 1986, 1987, 1989, 1990)
Velké turnaje - čtyřhra
WTA Championship Vítězství (1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986(2), 1987, 1988, 1989, 1991)

Infobox byl naposledy aktualizován: 24. září, 2009.
Martina Navrátilová na turnaji v Praze
Martina Navrátilová na poštovní známce

Martina Navrátilová (* 18. října 1956 Praha[1], Československo) je bývalá československá a později americká tenistka, mezi lety 1978–1987 světová tenisová jednička po dobu 311 týdnů, což je druhé nejdelší období na 1. místě žebříčku WTA (po Steffi Grafové). Je považována za jednu z nejlepších tenistek všech dob. Celkem vyhrála 59 grandslamových turnajů, 18 dvouher, 31 ženských a 10 smíšených čtyřher, což ji mezi ženami historicky řadí na 2. místo. Mezi všemi tenisty drží absolutní rekord v počtu vyhraných turnajů, a to 167 ve dvouhře a 177 ve čtyřhře. Je jednou ze tří tenistek historie, které mají kompletní sadu grandslamových titulů ze všech soutěží všech čtyřech Grand Slamů. Zbývajícími hráčkami jsou Margaret Courtová a Doris Hartová.

Billie Jean Kingová o ní v roce 2006 prohlásila: „Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, která kdy žila.“[2] Tenisový novinář Steve Flink ji ve své knize The Greatest Tennis Matches of the Twentieth Century (Největší tenisové zápasy 20. století) označil za druhou nejlepší hráčku 20. století za Němkou Steffi Grafovou.[3] Tennis Magazine ji vybral za nejlepší tenistku, která hrála v období 1965 až 2005.[4] Historik tenisu a novinář Bud Collins ji nazval „pravděpodobně největší hráčkou nebo hráčem tenisu všech dob.“[5]

Pochází z Československa, ale v roce 1975 emigrovala do USA a v roce 1981 se stala americkou státní občankou, české státní občanství obdržela v lednu 2008. V ženské dvouhře získala ve Wimbledonu rekordních 9 titulů. Je známa otevřeným přiznáním své lesbické orientace, což učinila v době, kdy něco takového nebylo zdaleka běžné.

V současné době participuje a iniciuje mnoho charitativních projektů ve všech částech světa. V České republice se od povodní v roce 2002 podílí na obnově parku Stromovka.

V roce 2000 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Obsah

[editovat] Osobní život a tenisová kariéra

Narodila se jako Martina Šubertová v roce 1956. Její rodiče se rozvedli, když byly Martině tři roky. Matka Jana si v roce 1962 vzala Miroslava Navrátila, který se stal jejím prvním tenisovým trenérem. Po svém nevlastním otci dostala příjmení Navrátilová.

V roce 1972, když jí bylo 15 let, vyhrála Mistrovství Československa v tenise a o rok později ve věku šestnácti let, se stala profesionálkou. Svůj první profesionální titul ve dvouhře získala v roce 1974 na turnaji v Orlandu.

V roce 1975 hrála dvě grandslamová finále, ale podlehla jak na Australian Open Evonne Goolagongové, tak na French Open Chris Evertové. Na US Open poté prohrála s Chris Evertovou v semifinále a v New Yorku požádala o americké občanství. Zelenou kartu získala za jeden měsíc.

První grandslamový turnaj ve dvouhře žen vyhrála v roce 1978, když ve třísetové bitvě porazila ve Wimbledonu Chris Evertovou a dostala se současně na první místo tenisového žebříčku. Wimbledonský titul získala i o rok později.

V roce 1981 získala třetí grandslamový titul, když na Australian Open porazila ve finále Evertovou. Ve stejném roce se dostala i do finále US Open, ale ve třísetové finálovém zápase podlehla až v tiebreaku Tracy Austinové. V roce 1982 triumfovala jak French Open, tak i Wimbledonu.

Na okruhu začala používat celografitovou tenisovou raketu Yonex a stala se dominantní postavou ženského tenisu. Prohrála sice již ve čtvrtém kole na French Open, prvního grandslamového turnaje roku 1983 (Australian Open se konalo až v prosinci), ale zbylé turnaje vyhrála. Během sezóny prohrála jen zápas na French Open a s 86 vítězstvími a jedinou prohrou drží rekord v procentuální úspěšnosti profesionálního tenisty během jediné sezóny. V průběhu tří sezón 1982, 1983 a 1984 prohrála pouze 6 zápasů ve dvouhře.

Do sezóny 1984 vstoupila opět úspěšně, zvítězila ve French Open, Wimbledon vyhrála dokonce pošesté v řadě a po vítězství na US Open jí zbývalo zvítězit na Australian Open, aby vyhrála všechny grandslamové turnaje sezóny. Avšak v semifinále turnaje podlehla Heleně Sukové 1–6, 6–3, 7–5. Přesto je 74 zápasů bez porážky v řadě profesionálním rekordem.

Působila také ve funkci předsedkyně Ženské tenisové asociace WTA. V lednu roku 2008 obdržela státní občanství České republiky.

V únoru 2010 jí byla diagnostikována neinvazivní forma karcinomu prsu.[6]

V současné době se spřátelila s českou tenistkou a wimbledonskou vítězkou Janou Novotnou[7], se kterou také občas hrává čtyřhru na veteránských turnajích žen. Kromě toho se věnuje spisovatelské činnosti, pravidelně působí i jako sportovní komentátorka tenisových soutěží pro americkou televizní stanici CNN.

[editovat] Úspěchy

Grandslamové tituly
  • 18 titulů ve dvouhře
  • 31 titulů v ženské čtyřhře
  • 10 titulů ve smíšené čtyřhře

[editovat] Wimbledon

Dvouhra žen

Čtyřhra žen

Mix

[editovat] US Open – New York

Dvouhra žen

Čtyřhra žen

Smíšená čtyřhra

[editovat] French Open – Rolland Garros

Dvouhra žen

Čtyřhra žen

Smíšená čtyřhra

[editovat] Australian Open – Melbourne

Dvouhra žen

Čtyřhra žen

Smíšená čtyřhra

[editovat] Fed Cup

Seznam vítězek Fed Cupu

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 235
  2. ↑ Act II of Navratilova's career ends with a win [online]. ESPN, [cit. 2007-02-14]. Dostupné online.  
  3. ↑ Exclusive Interview with Steve Flink about the career of Chris Evert [online]. ChrisEvert.net, [cit. 2007-02-14]. Dostupné online.  
  4. ↑ 40 Greatest Players of the Tennis Era [online]. Tennis magazine, [cit. 2007-04-21]. Dostupné online.  
  5. ↑ Collins, Bud. The Bud Collins History of Tennis: An Authoritative Encyclopedia and Record Book. New York, N.Y : New Chapter Press, 2008. ISBN 0-942257-41-3. S. 600.  
  6. ↑ Tenisová legenda Navrátilová má rakovinu prsu, Sport.cz, 7.4.2010
  7. ↑ http://ona.idnes.cz/milionarka-novotna-v-penzi-moji-laskou-byl-jen-tenis-ostatni-jsem-zablokovala-1hv-/spolecnost.aspx?c=A100812_1432070_spolecnost_lf

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Martina Navrátilová
logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martina_Navr%C3%A1tilov%C3%A1&oldid=7948761“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích