Amélie Mauresmová
| Amélie Mauresmová | |
Amélie Mauresmová v Brisbane 2009 |
|
| Stát | |
|---|---|
| Datum narození | 5. července 1979 (33 let) |
| Místo narození | Saint-Germain-en-Laye, Francie |
| Bydliště | Ženeva, Švýcarsko |
| Výška | 175 cm |
| Váha | 69 kg |
| Profesionál od | 1993 |
| Ukončení kariéry | 3. prosince 2009 |
| Hraje | pravou rukou, jednoručný bekhend |
| Výdělek | 15 022 476 USD |
| Tenisová raketa | HEAD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 545 - 227 |
| Tituly | 25 (WTA), 2 (ITF) |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (13. září 2004) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | Vítězství (2006) |
| French Open | čtvrtfinále (2003, 2004) |
| Wimbledon | Vítězství (2006) |
| US Open | semifinále (2002, 2006) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistryň | Vítězství (2005) |
| Olympijské hry | |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 92 - 62 |
| Tituly | 3 (WTA), 2 (ITF) |
| Nejvyšší umístění | 29. místo (26. června 2006) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (1999) |
| French Open | 2. kolo (1997, 1998) |
| Wimbledon | finále (2005) |
| US Open | 3. kolo (1999) |
| Poslední aktualizace: 3. prosinec 2009 | |
| Přehled medailí | ||||
|---|---|---|---|---|
Amélie Mauresmová (2009) |
||||
| Tenis na LOH | ||||
| stříbro | LOH 2004 Athény | Tenis - dvouhra žen | ||
Amélie Simone Mauresmová (* 5. července 1979, Saint-Germain-en-Laye) je bývalá francouzská profesionální tenistka. V roce 2006 vyhrála dva tituly Grand Slamu – na Australian Open a ve Wimbledonu. V letech 2004 a 2006 byla světovou jedničkou.
Obsah |
Kariéra [editovat]
Tenis začala hrát ve čtyřech letech, inspirovaná zážitkem z finále French Open mezi Yannickem Noahem a Matsem Wilanderem.[1] Díky rychlému zvyšování výkonnosti dostala už v roce 1995, ve věku necelých 16 let, příležitost startovat ve kvalifikaci French Open, v níž vyhrála tři zápasy proti silnějším soupeřkám a dostala se do hlavní soutěže. O rok později zvítězila v juniorce na dvou dalších Grand Slamech – na Australian Open a ve Wimbledonu a byla vyhlášena juniorskou mistryní světa.
V následujícím roce se ale trápila a rozhodla se najít řešení v najmutí svého prvního soukromého trenéra Warwicka Bashforda. Že byla na dobré cestě, naznačilo její první finále na turnaji WTA Tour v roce 1998 – v Berlíně sice musela ve kvalifikaci odvracet mečbol, ale pak vyřadila Janu Novotnou a Lindsay Davenportovou (její první vítězství nad soupeřkami z nejlepší světové desítky). Ve světovém žebříčku nahlédla do první světové stovky a hned o rok později byla sama v první desítce.
Pomohlo jí k tomu i její první grandslamové finále – na Australian Open 1999 v semifinále zdolala světovou jedničku Davenportovou a prohrála až v souboji o titul s Martinou Hingisovou. Svůj výsledek komentuje: „Dva týdny jsem měla pocit, že mě nikdo nezastaví. Od té chvíle jsem byla silou, se kterou se musí počítat.“[2] Zápas měl kontroverzní předehru, když Hingisová měla prohlásit o Mauresmové, že je „poloviční muž“ (Švýcarka to, že něco takového řekla, ale opakovaně odmítla), Davenportová se pro změnu vyjádřila, že v prohraném zápase s Mauresmovou měla několikrát pocit, že hraje s mužem. Francouzka pak oficiálně přiznala svou homosexuální orientaci.[3] V Bratislavě vyhrála Mauresmová svůj první titul na WTA Tour. Francouzský tenis, díky ní i jejím krajankám, tehdy patřil na světový vrchol, od listopadu toho roku do ledna roku 2000 byly v první desítce čtyři Francouzky – vedle Mauresmové ještě Pierceová, Halardová-Decugisová a Tauziatová. Jedním z mála zklamání konce století bylo pro Mauresmovou zranění kotníku z French Open, kvůli kterému zmeškala Wimbledon.
Když na začátku roku 2000 vyhrála další turnaj v Sydney, dokázala zdolat jinak déle než půl roku neporaženou Davenportovou. Přišla ale další zranění, která ji na dlouhé týdny vyřadila z tenisu, a zklamání ve Wimbledonu i jinde. Na olympijských hrách v Sydney, kde se jí na začátku roku tak dařilo, vypadla hned v prvním kole. Návrat o rok později byl ale triumfální, Mauresmová vyhrála čtyři tituly – a tři z nich (v pařížské hale Bercy, Nice a na Amelia Islandu) v řadě. Byla považovaná za favoritku French Open, ale senzačně prohrála hned v úvodním zápase s Němkou Kandarrovou.
Přesto je jednoznačně hráčkou světové špičky a vítězí v řadě dalších turnajů. Drží se v první světové desítce a nakukuje do první pětky. V roce 2003 byla jedinou hráčkou, která dokázala porazit obě sestry Serenu i Venus Williamsovy, vyhrála všech osm utkání na cestě Francie za výhrou ve Fed Cupu. Na WTA Tour Championships prohrála až ve finále s Kim Clijstersovou.
Světová jednička [editovat]
Na vrchol světového žebříčku se dostala v roce 2004. Na všech turnajích Grand Slamu byla aspoň ve čtvrtfinále (ve Wimbledonu v semifinále), vyhrála tři turnaje nejvyšší skupiny WTA Tour (Berlín, Řím a Montreal) a 13. září se stala světovou jedničkou,[4] což se do té doby žádné tenistce ani tenistovi z Francie nepodařilo. Za celý rok vyhrála 63 zápasů.
V dalším roce stále hájila postavení v první čtyřce na světě, ale útok na post světové jedničky ve finále turnaje v Dauhá proti Australance Molikové nezvládla. Sezónu zakončila úspěchem v dramatickém finále WTA Tour Championships. Zápas s Pierceovou trval tři hodiny a šest minut a skončil 5:7, 7:6 a 6:4. Ve finále Fed Cupu Francie prohrála s Ruskem.
2006 [editovat]
Jedenáct let po svém debutu na grandslamovém turnaji se dočkala konečně v roce 2006 svého prvního titulu, z něhož ale měla smíšené pocity. V semifinále jí vzdala kvůli zranění kotníku Kim Clijstersová a finále se nedohrálo, když odstoupila Justine Heninová kvůli trávicím potížím. Bylo to tehdy druhé nejdelší čekání na vítězství v Grand Slamu – na 32. pokus. Další čekání nebylo tak dlouhé – po relativním neúspěchu na French Open porazila ve finále Wimbledonu tentokrát v řádném boji Heninovou. Po většinu roku (od března do listopadu) byla světovou jedničkou a až na jeho konci se Heninové podařila velká odveta ve finále Tour Championships.
2007 [editovat]
V roce 2007 zaznamenala nejlepší výsledky v evropské halové sezóně po nevydařeném Australian Open a pak ji o síly obral akutní zánět slepého střeva. Na třech dosud odehraných Grand Slamech ji v tomto roce vždy vyřadily české tenistky – na Australian Open a na French Open Lucie Šafářová a ve Wimbledonu Nicole Vaidišová.
2008 [editovat]
V roce 2008 se jí příliš nedaří. Zahrála si čtvrtfinále v Gold Coast, Dubaji, v Amelia Island a v Cincinnati. Na Australian Open končí v 3. kole. Ve Fed Cupových zápasech s Japonskem ale vyhrává oba zápasy. Na French Open se jí tradičně nedaří a ve druhém kole ji poráží Španělka Suarez-Navarro. Na Wimbledonském turnaji se potýká se zraněním a prohrává ve třetím kole se S.Williams. Na podzim tohoto roku se jejím novým trenérem stává Hugo Lecoq.
2009 [editovat]
Do roku 2009 vstoupila ve znatelně lepší formě. V Brisbane porazila Anu Ivanovićovou a dostala se až do semifinále, kde musela odstoupit kvůli problémům se zády. Na Australian Open skončila ve třetím kole. V pařížské hale dokázala aktuální formu, když porazila Jelenu Jankovićovou a ve finále Jelenu Dementěvovou. Po dvou letech tak vyhrála další turnaj.
V říjnu 2009 oznámila, že pro ztrátu motivace ruší účast na turnajích do konce roku a zvažuje konec kariéry.[5]
3. prosince 2009 oznámila definitivní ukončení profesionální kariéry.[6]
Úspěchy [editovat]
Ve své kariéře vyhrála 25 titulů ve dvouhře a 3 tituly ve čtyřhře.
Mezi největší úspěchy patří vítězství na grandslamových turnajích Australian Open a Wimbledonu v roce 2006. Mezi dalšími to jsou finále Australian Open 1999, dvě semifinále Wimbledonu a dvě semifinále US Open, na kterém byla alespoň ve čtvrtfinále pokaždé od roku 2001. Má stříbrnou medaili z Letních olympijských her v Aténách a s francouzským družstvem vyhrála Fed Cup v roce 2003.
Soukromý život [editovat]
Patří mezi profesionální tenistky, které se oficiálně přihlásily k homosexuální orientaci (před ní byly nejznámějšími příklady Martina Navrátilová či Billie Jean Kingová). Při Australian Open 1999 představila svou tehdy jednatřicetiletou přítelkyni Sylvii Bourdonovou.[3] Později se rozešly a Mauresmová podrobnosti o svých dalších vztazích nezveřejňovala. Na rozdíl od Navrátilové či Kingové ji otevřené vyjádření o sexuální orientaci nepřipravilo o sponzorské kontrakty.[7]
Byla vyznamenána francouzským Řádem čestné legie.
Mezi její záliby patří sjezdové lyžování, jízda na koni, motokáry a surfování. Oficiálně žije ve Švýcarsku v Ženevě. V roce 2008 si zahrála malou roli ve filmu Asterix a Olympijské hry.
Statistiky [editovat]
Finálová utkání na turnajích Grand Slamu [editovat]
Dvouhra [editovat]
Vítězství (2) [editovat]
| Rok | Turnaj | Soupeřka ve finále | Výsledek |
| 2006 | Australian Open | 6–1, 2–0 skreč | |
| 2006 | Wimbledon | 2–6, 6–3, 6–4 |
Finalistka (1) [editovat]
| Rok | Turnaj | Vítězka | Výsledek |
| 1999 | Australian Open | 6–2, 6–3 |
Čtyřhra [editovat]
Finalistka (1) [editovat]
| Rok | Turnaj | Partnerka | Vítězky | Výsledek |
| 2005 | Wimbledon | 6–2, 6–1 |
Finálové účasti na turnajích WTA (52) [editovat]
Dvouhra – výhry (25) [editovat]
| Legenda |
| Grand Slam (2) |
| WTA Championships (1) |
| Kategorie Tier I (6) |
| Kategorie Tier II (14) |
| Kategorie Tier III (0) |
| Kategorie Tier IV & V (1) |
| Kategorie Premier (1) |
| Kategorie International (0) |
Dvouhra – prohry (23) [editovat]
| Legenda |
| Grand Slam (1) |
| WTA Championships (2) |
| Olympijské stříbro (1) |
| Kategorie Tier I (5) |
| Kategorie Tier II (12) |
| Kategorie Tier III (2) |
| Kategorie Premier (0) |
| Kategorie International (0) |
Čtyřhra – výhry (3) [editovat]
| Legenda |
| Kategorie Tier II (2) |
| Kategorie Premier Mandatory (1) |
| Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Partnerka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
| 1. | 22. říjen 2000 | Linz, Rakousko | koberec | 6-4, 6-4 | ||
| 2. | 24. červen 2006 | Eastbourne, V. Británie | tráva | 6-2, 6-4 | ||
| 3. | 5. duben 2009 | Miami, USA | tvrdý | 4-6, 6-3, 10-3 |
Čtyřhra – prohry (1) [editovat]
| Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Partner | Vítězky | Výsledek |
| 1. | 3. červenec 2005 | Wimbledon, V. Británie | tráva | 6-2, 6-1 |
Fed Cup [editovat]
Amélie Mauresmová se zúčastnila 21 zápasů týmového Fed Cupu za tým Francie s bilancí 30-9 ve dvouhře a 2-2 ve čtyřhře.
Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny [editovat]
Dvouhra [editovat]
| Rok | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Pořadí | 827. | ▲ 290. | ▲ 159. | ▲ 109. | ▲ 29. | ▲ 10. | ▼ 16. | ▲ 9. | ▲ 6. | ▲ 4. | ▲ 2. | ▼ 3. | ▬ 3. | ▼ 18. | ▼ 24. | ▲ 21. |
Čtyřhra [editovat]
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Pořadí | 195. | ▲ 182. | ▼x. | ▲ 138. | ▲ 64. | ▲ 57. | ▼ 302. | ▲ 144. | ▲ 56. |
Reference [editovat]
- ↑ Vlastní biografie na osobním webu
- ↑ 3. část vlastní biografie, orig.: „For two weeks, I felt as if I was unstoppable. From then on, I was a force to be reckoned with.“
- ↑ a b Mauresmo speaks of lesbian relationship as coach rips Hingis, zpráva Associated Press na Canoe.ca, 30. 1. 1999
- ↑ Home | WTA Tennis English Web WTA Tour
- ↑ Francouzka Mauresmová zvažuje konec tenisové kariéry, Sport.cz, 8.10.2009
- ↑ Tenistka Mauresmová pověsila raketu na hřebík, Sport.cz, 3.12.2009
- ↑ Amelie Mauresmo: Lesbian Tennis Star, článek v rubrice Lesbian Life na webu About.com
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Amélie Mauresmová na stránkách Ženské tenisové asociace
- (anglicky) Amélie Mauresmová na stránkách Mezinárodní tenisové federace
- (anglicky) Amélie Mauresmová na stránkách Fed Cupu
- (francouzsky) Oficiální web
| Amélie Mauresmová - Grand Slam |
|---|