9. květen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Květen | ||||||
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
| 2013 | ||||||
9. květen je 129. den roku podle gregoriánského kalendáře (130. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 236 dní.
Obsah |
Události [editovat]
Česko
- 1915 – Bitva u Arrasu československých legionářů ve Francii (vítězná-rota "Na Zdar".)
- 1945 – Tankové jednotky Rudé armády vstoupily do Prahy.
- 1946 – Byla otevřena Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem.
- 1948 - Byla podepsána Ústava 9. května.
- 1974 – Bylo otevřeno pražské metro.
Svět
- 1864 – Došlo k bitvě u Helgolandu, po níž Dánové ukončují blokádu severoněmeckých přístavů.
- 1877 – Rumunsko získalo nezávislost.
- 1945 – V Berlíně byl podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa.
- 1950 – Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 1965 – Sonda Luna 5 dopadla na Měsíc při pokusu o měkké přistání.
- 2002 – Bylo dosaženo konečného textu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách. K lednu 2005 ji ratifikovalo 189 států světa.
- 2003 – Byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C).
- 2005
- Americká armáda v Iráku uvedla, že ve velké ofenzívě proti tamní pobočce organizace Al Kajdá zabila asi 100 povstalců. V operaci, která začala 7. května, podle americké armády padli i tři příslušníci její námořní pěchoty. Irácká pobočka Al Kajdá tvrzení Američanů popírá.
- Oslavy konce 2. světové války v Evropě vyvrcholily vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. Slavnosti se spolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem zúčastnilo přes 50 hlav států včetně amerického prezidenta George Bushe a německého kancléře Gerharda Schrödera. Přítomen byl i generální tajemník OSN Koffi Annan. Oslavy naopak bojkotovali představitelé Estonska a Litvy, kteří požadovali od Ruska omluvu za poválečnou okupaci. Oslavy v Moskvě byly i předmětem kritiky v otevřeném dopise skupiny politiků, vědců a aktivistů, zveřejněném v britském listě Financial Times. Signatáři dopisu vyjádřili přesvědčení, že současné Rusko zrazuje principy, v jejichž jménu bylo dosaženo vítězství nad nacismem v roce 1945. Dopis údajně podepsalo 75 osobností, mezi nimiž měl být i bývalý český prezident Václav Havel; ten však svůj podpis pod dopisem popřel, byť s jeho obsahem vyjádřil sympatie.
Narození [editovat]
Česko
- 1825
- Leopoldina Thunová, česká šlechtična z rodu Lamberků († 10. dubna 1902)
- Peregrin Obdržálek, katolický kněz, zakladatel knihoven, záložen aj., autor věroučné i jiné literatury († 29. května 1891)
- 1837 – Mamert Knapp, český nakladatel a knihtiskař († 27. června 1896)
- 1859 – Richard Mandl, rakouský skladatel narozený v Čechách († 1. dubna 1918)
- 1873 – Antonín Čermák, americký podnikatel a politik († 6. března 1933)
- 1952 – Zdeněk Nehoda, fotbalový reprezentant
- 1969 – Tomáš Cikrt, novinář a politik
- 1969 – Zdeněk Koudelka, právník
- 1971 – Milica Kolářová, tenistka
- 1977 – Marek Jankulovski, fotbalista
- 1981 – Michal Bortel, právník a politik
- 1998 – Alice Andrlová, významná česká blokařka volejbalového týmu TJ Slovan Jindřichův Hradec
Svět
- 1147 – Joritomo Minamoto, zakladatel Kamakurského šógunátu († 9. února 1199)
- 1740 – Giovanni Paisiello, italský hudební skladatel († 5. června 1816)
- 1800 – John Brown, americký bojovník za osvobození černochů († 2. prosince 1859)
- 1820 – Charles Nègre, francouzský malíř a fotograf († 16. ledna 1880)
- 1830 – Harriet Laneová, první dáma USA, neteř prezidenta Jamese Buchanana († 3. července 1903)
- 1833 – Hermann von Spaun, rakousko-uherský admirál († 23. května 1919)
- 1837 – Adam Opel, zakladatel společnosti Opel († 8. září 1895)
- 1838 – Gundaker Wurmbrand-Stuppach, předlitavský politik († 26. března 1901)
- 1845 – Gustaf de Laval, švédský vynálezce († 2. února 1913)
- 1857 – Luigi Illica, italský libretista († 16. prosince 1919)
- 1892 – Zita Bourbonsko-Parmská, poslední česká královna a rakouská císařovna († 14. března 1989)
- 1914 – Hank Snow, kanadský country zpěvák († 20. prosince 1999)
- 1920 – William Tenn, americký spisovatel sci-fi († 7. února 2010)
- 1921 – Sophie Schollová, německá studentka, spoluzakladatelka skupiny Bílá růže († 22. února 1943)
- 1924 – Bulat Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 1943 – Philippe Aziz, francouzský spisovatel a novinář
- 1944 − Richie Furay, americký kytarista, zpěvák a skladatel
- 1949
- Oleg Aťkov, sovětský kosmonaut a lékař
- Billy Joel, americký zpěvák a klavírista
- 1953 − John Edwards, britský baskytarista
- 1962 – David Gahan, anglický zpěvák a hudebník, člen skupiny Depeche Mode
- 1965 – Steve Yzerman, kanadský hokejista
Úmrtí [editovat]
Česko
- 1661 – Alberik Mazák, česko-rakouský hudební skladatel (* 1609)
- 1887 – Antonín Skřivan, pedagog a odborník v oboru obchodu a účetnictví (* 7. dubna 1818)
- 1916 – Václav Šamánek, organizátor české kultury v Liberci (* 23. října 1846)
- 1917 – Karel Tůma, novinář, spisovatel a politik (* 6. září 1843)
- 1928 – Kamil Henner, právník (* 2. července 1861)
- 2009
- Jan Machač, římskokatolický kněz, bývalý farář u Svatého Matěje v Praze (* 1. června 1915)
- Věněk Šilhán, politik a ekonom (* 12. února 1927)
- 2010 – Otakar Motejl, bývalý ministr spravedlnosti, veřejný ochránce práv (* 10. září 1932)
- 2011 – Ivo Pešák, klarinetista (* 7. září 1944)
Svět
- 1280 – Magnus VI., norský král (* 1. května 1238)
- 1382 – Markéta Burgundská, hraběnka z Flander, Rethelu, Nevers, Artois a Burgundska, dcera francouzské krále Filipa V. (* 1310)
- 1688 – Fridrich Vilém I. Braniborský, vládce v Braniborsku-Prusku (* 16. února 1620)
- 1707 – Dietrich Buxtehude, německý hudební skladatel (* 1637)
- 1754 – Christian Wolff, německý filozof (* 24. ledna 1679)
- 1760 – Nikolaus Ludwig von Zinzendorf, německý náboženský a sociální reformátor (* 26. května 1700)
- 1805 – Friedrich von Schiller, německý spisovatel (* 10. listopadu 1759)
- 1850 – Joseph Louis Gay-Lussac, francouzský chemik a fyzik (* 6. prosince 1778)
- 1879 – August Grisebach, německý botanik (* 17. dubna 1814)
- 1915 – François Faber, lucemburský cyklista (* 26. ledna 1887)
- 1931 – Albert Abraham Michelson americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1907), (* 19. prosince 1852)
- 1959 − Heinrich Campendonk, nizozemsko-německý malíř (* 3. listopadu 1889)
- 1976 − Floyd Council, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 2. září 1911)
- 1977 – James Jones, americký spisovatel (* 6. listopadu 1921)
- 1986 – Tenzing Norgay, nepálský šerpa, spolu s Edmundem Hillarym první člověk na vrcholu Mount Everestu (* 29. května 1914)
- 2009 – Chuck Daly, americký basketbalový trenér (* 20. července 1930)
- 2010 − Lena Horne, americká zpěvačka a herečka (* 30. června 1917)
Svátky [editovat]
Česko
- Ctibor
- Socialistický kalendář – Státní svátek Československé socialistické republiky: Osvobození naší vlasti sovětskou armádou (1945)
Svět
- Den Evropy (Schumanův den)
- Slovensko – Roland