George Coșbuc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Coșbuc
Narození20. září 1866
Coșbuc
Úmrtí9. května 1918 (ve věku 51 let)
Bukurešť
Místo pohřbeníCimitirul Șerban Vodă
Centrální hřbitov v Kišiněvě
PseudonymC. Boșcu
Povoláníjazykovědec, básník, překladatel, učitel, novinář, spisovatel, literární kritik, právník a inženýr
Alma materFranz Joseph University
Babeșova a Bolyaiova univerzita
Žánrpoezie, balada, idyla a báseň
OceněníNăsturel-Herescu awards (1897)
VlivyIoan Slavici
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Coșbuc (20. září 18669. května 1918) byl rumunský básník a překladatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v uherském Sedmihradsku, na gymnáziu se naučil klasické jazyky a němčinu, poté začal studovat klasickou filologii v Kluži, v roce 1887 ale universitu předčasně opustil. V roce 1889 emigroval ze Sedmihradska do Rumunska a působil jako redaktor literárních časopisů. Brzy se stal uznávaným básníkem, roku 1900 byl zvolen do Rumunské akademie. Velmi jej zasáhla předčasná smrt jeho jediného syna v roce 1915.

Věnoval se především překladatelské činnosti, jeho překlady z klasických jazyků, ale i ze sanskrtu a italštiny, jsou pokládány za vynikající, především jeho překlad Božské komedie, vydaný v úplnosti až po Coșbucově smrti. V původních básních oslavoval především hrdinskou minulost Rumunska, boj za nezávislost, sociální cítění, nezkaženost rumunského venkova. Jeho básně jsou velmi patetické, obsahují až mesianisticky laděné národně a sociálně osvobozenecké výzvy. Coșbuc kombinoval tradiční folklórní motivy se soudobými literárními snahami, jeho hlavní cíl, vytvořit na folklórním pozadí rumunský národní epos, ale nebyl dokončen a z velkolepého plánu zbyly jenom dvě pohádkově laděné lyrickoepické básně Nunta Zamfirei (1889) a Moartea lui Fulger (1893), mytologizující původ lidových zvyků a obřadů, konkrétně svatby a pohřbu. Jeho dílo bylo pro svou venkovskou orientaci a sociální charakter často využíváno komunistickou propagandou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]