C (linka metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prague Metro Line C.svg
Souprava typu M1 (dnes je na této lince provozován pouze tento typ) ve stanici Nádraží Holešovice
Vlak ve stanici Hlavní nádraží

Linka C pražského metra prochází pravobřežní částí centra Prahy v severojižním směru, na obou koncích se stáčí k východu. Na mapách je označována červenou barvou. Má 20 stanic a délku 22,41 km, jízdní doba činí 35 minut. Je to nejstarší a nejvytíženější linka z celé sítě; přepravní kapacita činí ve špičce cca 26 900 osob za hodinu a v sedle cca 12 600 osob. V nejvíce zatíženém úseku (mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vyšehrad) je přepravováno přes 291 tis. osob za den.[1] V jízdních řádech je označována jako linka č. 993.[2]

Provoz zajišťují od listopadu 2003 výhradně pětivozové soupravy typu M1, dříve to byly soupravy soupravy Ečs, soupravy 81-71 a 81-71M, všechny vypravované z Depa Kačerov. Maximální počet souprav zároveň na trati je 42. Jako 1. kolej je označována západní s provozem ve směru Háje – Letňany, opačná je 2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

I.C[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší úsek linky C i celého pražského metra se začal budovat v lednu 1966 a po náročných a dlouhých pracích byl otevřen 9. května 1974. Vede ze stanice Sokolovská (dnes Florenc) na Kačerov. Délka úseku je 6,6 km, nachází se na něm 9 stanic. Velká část celé tratě je hloubená, v oblasti Pankráce jsou tunely ražené (ražba probíhala v roce 1968 a poprvé v historii tehdejšího Československa se k ražbě delších tunelů použil nemechanizovaný razicí štít[3]). Mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum je nejkratší mezistaniční vzdálenost v síti metra – cca 400 m. Odvážným řešením je Nuselský most (dříve Most Klementa Gottwalda) který ve velké výšce překonává Nuselské údolí a jímž soupravy metra projíždějí jedním velkým tubusem umístěnými pod povrchem s komunikací pro automobily a pro pěší.

Na designu interiérů trasy I. C se podílel významný český typograf Jiří Rathouský. Rathouský vytvořil na tehdejší dobu ojediněle ucelený dopravní informační systém, jež neměl v Evropě obdoby. Vznikla sada velice praktického a zároveň výtvarného písma Metron včetně rozsáhlých symbolů informačního systému. Celá trasa byla pojatá jako svébytná dopravní stavba navazující na tradice funkcionalismu (z hlediska praktické užitnosti, ergonomičnosti a rozvržení prostor) a výrazově čerpající z částečně z brutalismu. Trasa byla kompaktní celek. Na některých stanicích vznikla ucelená architektonická centra spojující spodní stanici, vestibul, nadzemní prostory a přiléhající budovu do jednoho tvaru.

Historická třívozová souprava metra Ečs, s jakými začínal provoz v letech 1974–5

Před zprovozněním prvního úseku metra se konala obecně, ale i ve sdělovacích prostředcích, velká kampaň propagující nový druh dopravy, po jeho zprovoznění postihly povrchovou dopravu velké reorganizace, hlavně v jižní části města, kde mnohé autobusové a tramvajové spoje ztratily svůj význam.

II.C[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 byla zahájena stavba druhého traťového úseku linky C z Kačerova do stanice Háje, který tak napojil největší sídliště, Jižní Město, na hlavní dopravní tepnu Prahy. Úsek má délku 5,3 km, zahrnuje 4 stanice a zprovozněn byl 7. listopadu 1980. Tento úsek byl budován povětšinou jako hloubený, esteticky a architektonicky je však ale již jinde, než I.C. Zajímavostí je, že všechny stanice tohoto úseku měly do roku 1990 ideologické názvy: Primátora Vacka (dnes Roztyly), Budovatelů (dnes Chodov), Družby (dnes Opatov) a Kosmonautů (dnes Háje).

III.C[editovat | editovat zdroj]

Třetí úsek prodloužil linku C severním směrem do stanice Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice). Úsek zahrnuje 2,2 km trati a 2 stanice. Jednalo se o první podchod pod Vltavou pro linku C, zamýšleno bylo rovněž i jej vést po Negrelliho viaduktu, avšak nakonec zvítězila podzemní varianta. Do provozu byl úsek III. C uveden 3. listopadu 1984.

IV.C[editovat | editovat zdroj]

IV.C1[editovat | editovat zdroj]

Výstavba metra linky C do Kobylis si vynutila i změny v tramvajové dopravě. Zde jednokolejná splítka na místě, které křižuje jednokolejný tunel metra

Čtvrtý úsek linky C byl poprvé v historii pražského metra rozdělen na dva stavební úseky označované jako IV.C1 a IV.C2. Úsek IV.C1 ze stanice Nádraží Holešovice do Ládví o délce 4,0 km a dvou stanicích byl zprovozněn 26. června 2004.

Výstavba první části úseku, IV.C1, byla sice velmi dlouho plánována (a původně měla být zprovozněna již roku 1995), vzhledem k finančním těžkostem ale probíhala až od roku 2000. Úsek od holešovického nádraží až po oblast Ládví však nebyl jednoduchý. Musely být použity nejmodernější technologie. Například hned za stanicí Nádraží Holešovice se nachází řeka Vltava, kterou bylo nutné podejít tunelem, ačkoliv ve starších plánech existovala i varianta vést trať po mostě.

Založení tunelu pod říčním dnem bylo velmi mělké, a tak se rozhodlo vybudovat tunel pod řekou hloubený, pomocí otevřených stavebních jímek, založený pouhých několik metrů pod řekou. Oba tunely, jeden pro každou kolej zvlášť, byly vystavěny v suchém doku na břehu řeky a poté zasunuty pod dno. Speciální bagry vyhloubily v řece rýhu, do které byl tunel vytažen a pomocí hydraulického zařízení ukotven. Následně byl podepřen na příčných pražcích a nakonec zasypán. Jednalo se o unikátní technologii.[3]

Ražené tunely, které se nacházejí v obou dvou mezistaničních úsecích na této trati, byly pro eliminaci pístového efektu vybudovány jako dvoukolejné. Ve stanicích se však nacházejí ostrovní nástupiště; obě koleje se před stanicí rozdělují.

Stanice metra Kobylisy se stala první jednolodní raženou hluboko založenou stanicí metra v Praze. Stanice tohoto typu byly již dlouho pro pražské metro plánovány, počítalo se nejspíš s využitím sovětských technologií,[4] podobně jako třeba v Petrohradu.

Jednolodní stanice metra Kobylisy, otevřená roku 2004
Souprava ve stanici Prosek, otevřené roku 2008

Tento úsek drží v pražském metru několik rekordů:

  • největší vzdálenost mezi stanicemi – Nádraží Holešovice a Kobylisy, 2748 m
  • nejvyšší nadmořská výška – Ládví, 282 m n. m.
  • stanice Kobylisy je položena nejhlouběji pod povrchem v rámci trasy C (31 metrů)
  • největší stoupání – mezi Vltavou a stanicí Kobylisy je převýšení 120 metrů

IV.C2[editovat | editovat zdroj]

Po otevření prvního úseku se ihned pokračovalo ve výstavbě úseku IV.C2 v délce 4,6 km z Ládví do Letňan. Jeho výstavba trvala téměř čtyři roky, slavnostní otevření se konalo 8. května 2008. Úsek Ládví-Prosek je většinou hloubený v jámě, úsek Prosek-Letňany je kromě krátkých tunelů za stanicí Prosek a před stanicí Letňany ražený. Efektivitu investice zvýšila i skutečnost, že tunel byl ražen jen jeden, a to dvojkolejný. Podobně se postupovalo již u první části úseku IV. C.

Má celkem 3 stanice: Střížkov (na Proseku poblíž polikliniky Prosek), Prosek (u nákupního domu Billa) a Letňany (u výstaviště PVA). Ve stanici Letňany je netradičně široké nástupiště v pražském metru (15 m, standard linky C je metrů 10).[5] Bylo tak vybudováno kvůli výstavišti PVA a možné výstavbě olympijské vesnice v Letňanech.

Rekonstrukce stanic[editovat | editovat zdroj]

Stanice v předrevolučních úsecích I.C až III.C (HájeNádraží Holešovice) již neodpovídají původnímu stavu; v 90. letech a na začátku 21. století (částečně také kvůli poškození povodní v srpnu 2002) musely být postupně zrekonstruovány. Přestavby mírně změnily interiéry stanic; jedním z jejich cílů však také bylo zachovat původní stav do co největší možné míry.

Na úseku I. C se změnily zejména podhledy ve stanicích a vestibulech, kde jsou použita jiná a výkonnější svítidla, ta svým tvarem a celkovou koncepcí však nezapadají do původního architektonického vyznění. Výtvarně řešené mramorové obložení stěn je poničeno sprejery, špínou a prachem, na mnohých místech však i neodbornou prací při instalaci. Od roku 2008 se začaly navíc do některých stanic umisťovat i reklamní billboardy, a to v dosud nečekané míře.

Významnou změnou pro mnohé stanice bylo také budování bezbariérových vstupů, které si vynutily úpravu hlavně výstupů. Přibyly tak výtahy, a to jak svislé, tak i šikmé.

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Obr. Název stanice Původní název Konstrukce stanice Přístup Obrat cestujících (2008)[1][6]
Stanice metra Letňany Letňany Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 30 721
Stanice metra Prosek Prosek Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 11 969
Stanice metra Střížkov Střížkov Povrchová, založená v jámě Bezbariérový přístup 23 620
Stanice metra Ládví Ládví Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 80 541
Stanice metra Kobylisy Kobylisy Ražená jednolodní Bezbariérový přístup
Stanice metra Nádraží Holešovice Nádraží Holešovice Fučíkova Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 58 687
Stanice metra Vltavská Vltavská Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup
Stanice metra Florenc Florenc (přestup na trasu B) Sokolovská Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 65 448
Stanice metra Hlavní nádraží Hlavní nádraží Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 58 991
Stanice metra Muzeum Muzeum (přestup na trasu A) Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 57 002
Stanice metra I. P. Pavlova I. P. Pavlova Hloubená, založená v jámě 118 647
Stanice metra Vyšehrad Vyšehrad Gottwaldova Povrchová, součást jižního předmostí Nuselského mostu Bezbariérový přístup[7]
Stanice metra Pražského povstání Pražského povstání Hloubená, založená v jámě
Stanice metra Pankrác Pankrác Mládežnická Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 46 937
Stanice metra Budějovická Budějovická Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 99 798
Stanice metra Kačerov Kačerov Hloubená, založená v jámě 75 017
Stanice metra Roztyly Roztyly Primátora Vacka Hloubená, založená v jámě (Bezbariérový přístup)[8] 20 231
Stanice metra Chodov Chodov Budovatelů Hloubená, založená v jámě Bezbariérový přístup 68 496
Stanice metra Opatov Opatov Družby Hloubená, založená v jámě (Bezbariérový přístup)[8]
Stanice metra Háje Háje Kosmonautů Hloubená, založená v jámě (Bezbariérový přístup)[8] 51 623

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ročenka dopravy Praha 2008, s. 22
  2. http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/993/20140106/993_linka.pdf
  3. a b Josef Tuček: Metro pod vodou, Mladá fronta DNES 5. 10. 2001, kopie na Metrostav.cz
  4. Návrh nástupiště linky D stanice Náměstí Míru
  5. Článek na idnes.cz
  6. DP kontakt 1/2009
  7. pouze ve směru Háje
  8. a b c nákladní výtah, jen pro vozíčkáře

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Linka C na stránkách Metroweb.cz, věnovaných pražskému metru


← směr Letňany Metro v Praze směr Háje
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
     
Letňany Bezbariérový přístupProsek Bezbariérový přístupStřížkov Bezbariérový přístupLádví Bezbariérový přístupKobylisy Bezbariérový přístupNádraží Holešovice Bezbariérový přístupVltavská Bezbariérový přístupFlorenc B Bezbariérový přístupHlavní nádraží Bezbariérový přístupMuzeum A Bezbariérový přístupI. P. PavlovaVyšehrad Bezbariérový přístupPražského povstáníPankrác Bezbariérový přístupBudějovická Bezbariérový přístupKačerovRoztyly Bezbariérový přístupChodov Bezbariérový přístupOpatov Bezbariérový přístupHáje Bezbariérový přístup