Typografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Vzorník písem (William Caslon, Cyclopaedia, 1728)

Typografie je umělecko-technický obor, který se zabývá písmem.

Obsah

[editovat] Dějiny typografie

Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají, když Johannes Gutenberg v roce 1444 vynalezl knihtisk. V tomto období nadcházejícího novověku došlo ke vzniku dvou základních forem latinského písma, a to písma humanistického a novogotického.

Novogotické písmo bylo odvozeno ze středověkého gotického písma. Od 16. století se v německých písemnostech konstituovaly tři základní druhy novogotického písma: kreslené novogotické písmo neboli fraktura (Frakturschrift; resp. ranější kurzíva fraktury švabach), zběžnější novogotické polokurzívní písmo neboli kanzlei (Kanzleischrift) a novogotické kurzívní písmo neboli kurent (Kurrentschrift), který vyhovoval potřebě rychlého psaní a čitelnosti a stal se druhem základním. V českých písemnostech používání novogotického písma přetrvalo přibližně do poloviny 19. století, v německy psaných až do roku 1941, kdy bylo úředně zavedeno humanistické písmo.

V době zrodu humanistického písma považovali humanisté psaní antických děl novogotickým písmem za barbarství. V roce 1465 Konrad Sweynheim a Arnold Pannartz vydali Ciceronův spis De oratore antikvou (Antiqua, anglicky Roman). Tím začíná v typografii renesance (anglicky Old style), která vydržela až do počátku 18. století.

Antikva nebyla původně používána pro církevní a právnická díla, ale rozšířila se všude, kromě Německa. Od roku 1501 Aldus Manutius produkoval masové a laciné edice knih v kurzívě. Jeho produkce byla 4× větší než bylo obvyklé, čímž skončilo období prvotisků. Kolem roku 1540 ustalo období experimentů s písmy a kolem roku 1550 přestala být kurzíva standardním písmem a začala mít pouze vyznačovací funkci.

Novým obdobím v typografii je baroko (anglicky Transitional, 1722 – 1763), de facto tedy rokoko. Vyznačuje se větším kontrastem mezi tenkými a tlustými tahy. Byl následován klasicismem (anglicky Modern types, 1788 – 1820), který ještě zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými liniemi. Písmo je užší a sklon je přímější. Pak započal úpadek (1820 – 1888). Obnova započala v 90. letech 19. století soukromými tisky a byla dokonána, když bylo nově vyryto písmo Caslon pro časopis The Imprint. 20. století je eklektické; těží z renesance, baroka i klasicismu.

[editovat] Slavní typografové


[editovat] Významní čeští typografové

  • Vojtěch Preissig (1873—1944) se proslavil zejména písmem Preissigova antikva, z dalších realizací stojí za zmínku plakátové písmo použité na plakátové kampani za svobodu Československa a také písmo Butterick.
  • Slavoboj Tusar je autorem písma Tusar.
  • Oldřich Menhart (1897—1962) je autorem řady písem, u nichž se projevuje jeho zájem o kaligrafii: Menhartova antikva, Menhartova romana, Figural, Victory, Manuscript, Česká unciála, Monument, Parlament, Triga aj.
  • Josef Týfa (1913—2007) nakreslil písma Týfova antikva, Amos, Juvenis a Academia, podílel se na vzniku písma Kolektiv.
  • Jan Solpera (* 1939) navrhl písma Insignia (nově Solpera) a Areplos.
  • František Štorm (* 1966) je první český písmař digitální éry. Ve své písmolijně vydává transkripce písem českých i světových typografů a také vlastní abecedy, mj. Baskerville, Walbaum, Anselm, Serapion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa atd.
  • Tomáš Brousil (* 1975) je typograf nové generace, autor písem Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro Script atd.

[editovat] Písmolijny

  • Linotype Company – na Linotype měla patent z roku 1884.
  • Monotype Corporation – na Monotype měla patent z roku 1887.
  • American Type Foundry (ATF)
  • International Typeface Corporation (ITC)
  • Microsoft

[editovat] Písmomalířství

Praktické řemeslo, které se fakticky zabývá malbou všelijakých nápisů různým písmem na rozličné materiály se nazývá písmomalířství. Písmomalíři jsou tedy řemeslníci, kteří velmi často ve své praxi realizují poznatky získané nejen z malířství a natěračství, ale právě z oboru typografie. Písmomalířství je v dnešní době patrně na ústupu, neboť mnoho nápisů se dnešní době vytváří jiným způsobem (např. lepí se ve formě samolepicích prvků vytvářených počítačem apod.).

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Typografie“