John Baskerville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Baskerville na obraze od Jamese Millara

John Baskerville (28. ledna 17068. ledna 1775) byl anglický typograf a tiskař. Stal se nejen reformátorem anglické typografie, ale podstatně ovlivnil vývoj světového knihtisku směrem k jeho nejvyspělejším formám.

John Baskerville se narodil roku 1706 ve městě Wolverley v Worcestershiru, v Anglii. Zemřel roku 1775 a byl pohřben v malém mauzoleu ve své zahradě.

Jeho vášeň pro písmo a typografii byla celoživotní. Již roku 1723 se stal známým rytcem a učitelem kaligrafie. Když se kolem roku 1726 přestěhoval se do Birminghamu, založil zde školu v Bull Ring. Tam vyučoval kaligrafii a účetnictví, přičemž se stále živil jako rytec.

Kolem roku 1738 se na Moor Street objevila jeho firma zabývající se japanningem (japanning byla starší forma smaltování), kde se poprvé ukázal jako veliký inovátor. Během desetiletí se stal bohatým mužem, což mu umožnilo koupit si pozemek a veliký dům. Zatímco pokračoval v oblasti japanningu, začal se kolem roku 1750 opět soustředit na svou vášeň, typografii.

V oblasti polygrafie byl Baskerville veliký vynálezce a perfekcionista. Experimentoval s výrobou papíru, zpracováním inkoustu, vynalézal nové způsoby tisku. Změnil dosavadní systém výroby písma, což mu umožnilo vytvářet jemnější a výraznější znaky, než komukoliv před ním. Vynalezl svůj vlastní lesklý, unikátní černý krycí inkoust. Byl prvním, kdo komerčně využíval velínový papír Jamese Whatmana, který byl daleko jemnější než tradiční žebrovaný papír a zároveň inovoval tiskový proces používáním horkých měděných válců k vysušení inkoustu, než se stačil vpít hluboko do papíru (metoda horkého tisku).

Rovněž navrhl nová písma. Nespokojen s dosavadní nabídkou písem Jensona a Garamonda, začal vyvíjet svůj vlastní styl, daleko jemnější a výraznější než ostatní. Zkoumal obtížnost čtení odlišných znaků a zjistil, že písma jemných tahů se daleko lépe četla při tisku v malých velikostech – zejména v knihách. Jeho rytec John Handy měl za úkol odlišit písmo od tehdy módního Caslona, a tak byla v roce 1754 po deseti letech práce v Birminghamu konečně vydána Baskervillova klasicistní antikva.

Hlazený papír pak v roce 1757 použil jako vůbec první z tiskařů k vytištění své první knihy, Vergiliova básnického díla. Následovalo asi 50 dalších klasik. Traduje se, že francouzský dramatik Beaumarchais neváhal po Baskervillově smrti vynaložit dvacet tisíc liber na koupi hlavní části razidel, aby mohl Baskervillovým písmem nechat vytisknout Voltairovo dílo.

V roce 1758 se Baskerville stal tiskařem univerzity v Cambridge, pro kterou v roce 1763 vydal své mistrovské dílo – ačkoli byl Baskerville paradoxně přesvědčeným ateistou, za jednu z jeho nejkrásnějších knih je označována fóliová Bible, která znamenala obrovský pokrok mezi standardy své doby.

Baskerville též navázal dlouhotrvající přátelství s americkým vědcem a státníkem Benjaminem Franklinem, který založil úspěšnou tiskárnu ve Philadelphii a často navštěvoval Baskervilla v Birminghamu.

Baskervillovými stěžejními principy byly jednoduchost, elegance a především přehlednost. Jako první použil v sazbě titulků meziřádkový proklad a značně prostrkávané verzálky. V kompozici stránky Baskerville vyzdvihl důležitost prázdné plochy. Vždy usiloval o odstranění všeho, co překáží čitelnosti. Pracoval bez ornamentů a linek, čistě a s velkými okraji. Písmo Baskerville se dodnes mezi typografy těší veliké oblibě.