Benjamin Franklin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét Benjamina Franklina od Josepha Siffreda Duplessise (cca 1785)

Benjamin Franklin (17. ledna 1706, Governors Island u Bostonu, Massachusetts, USA - 17. dubna 1790, Filadelfie, Pensylvánie, USA, pseudonym Richard Saunders) byl americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel. Stal se jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury, je známý jako vynálezce bleskosvodu. V roce 1740 založil Pensylvánskou univerzitu, první univerzitu ve Spojených státech.

Eponym[editovat | editovat zdroj]

Byla po něm pojmenována dnes zastaralá jednotka elektrického náboje (franklin) a zinečnoželezitý nerost franklinit.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z chudých poměrů (otec byl chudým mydlářem), původně se vyučil u svého bratra knihařem a knihkupcem. Další vzdělání získal jako autodidakt. Brzy začal sám psát a publikovat v bratrově časopise New England Current. V roce 1723 odešel nejprve do New Yorku, pak do Filadelfie a v roce 1724 do Londýna, kde pracoval jako knihtiskař.

Vrátil se v roce 1726. Později si otevřel tiskárnu, knihkupectví a papírnictví. Vydával časopis Pensylvania Gazette a od roku 1732 pod pseudonymem Richard Saunders almanach Poor Richard's Almanack, který v Čechách překládal Josef Jungmann pod názvem Chudý Richard, aneb Cesta k blahobytu.

Aktivně se věnoval veřejnému životu i přírodovědným výzkumům. V roce 1753 vynalezl bleskosvod, nebyl však první. Popsal jej v dopise datovaném 17. září. Vydal do roku 1774 čtyřsvazkové pojednání o elektřině. S pokusy přestal někdy kolem roku 1757. Byl jmenován čestným doktorem mnoha univerzit.

V roce 1754 byl za Pensylvánii vyslán do kongresu osad, kde předložil první návrh americké ústavy. Po vzniku USA pak spolupracoval i na její definitivní verzi. Roku 1775 uzavřel ve Francii dohodu o pomoci koloniím, která zajistila materiální pomoc v boji za nezávislost. Po návratu se stal známým senátorem za Pensylvánii.

Vynález bleskosvodu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1752 se rozhodl zjistit, jestli existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Provedl velmi nebezpečný pokus. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči. Potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel ven do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči.

Benjamin Franklin (David Martin, Londýn, modrý oblek s propracovanými zlatými prýmky a knoflíky. Vystaveno v Bílém domě. 1767)

Poté vyrobil a vyzkoušel funkční bleskosvod. Nebyl však první - v téže době jej zcela nezávisle na něm vynalezl i český kněz Prokop Diviš. Dnes jsou všechny budovy vybaveny bleskosvody, které přitahují blesk lépe než budova samotná. Připojený elektrický vodič odvede silný elektrický proud bezpečně do země a zabrání tak poškození budovy.

Šachy[editovat | editovat zdroj]

S jeho jménem jsou spjaty počátky amerického šachu, jehož byl velkým příznivcem. Ve svých vzpomínkách například líčí, jak kolem roku 1733 hrával jako student italského jazyka se svým přítelem ze studií šachy a měl s ním dohodu, že ten, kdo prohraje šachovou partii, se musí za trest naučit nazpaměť dlouhý italský text. Velmi si pochvaloval, jak jeden tímto způsobem druhého "donutil" naučit se dobře italsky, neboť byli vyrovnaní hráči a střídavě se navzájem poráželi.[1]

Franklin, v jehož domě ve Filadelfii se scházel jeden z prvních kroužků šachových nadšenců v USA,[1] doporučoval šachy nejen jako hru, ale také jako výborný prostředek výchovy mládeže k sebeovládání a ke schopnosti se soustředit. Rozhodně zdůrazňoval, že šachy jsou nejen zábavou, ale také faktorem, který v člověku podporuje rozvoj mnoha prospěšných psychických schopností potřebných pro každodenní práci a existenci. Tyto názory popsal v článku Morals of Chess (Morálka šachu, Columbian Magazine, 1786), která je první šachovou publikací na území USA. V knize například píše: „Šachy nás učí předvídavosti, šíři pohledu, opatrnosti, brání ukvapenosti“.[1] On sám nebyl silným hráčem, ale jeho kniha je plná bystrých postřehů o podstatě šachů a o jejich vlivu na společnost.

Muži pokroku[editovat | editovat zdroj]

Christian Schussele: Muži pokroku (Men of Progress), olej na plátně, 128.3×190.5 cm, 1862

Roku 1862 namaloval Christian Schussele olejomalbu na plátně Muži pokroku (Men of Progress) velkou 128.3×190.5 cm, na které zpodobnil velké muže svého věku: William Thomas Green Morton, James Bogardus, Samuel Colt, Cyrus Hall McCormick, Joseph Saxton, Charles Goodyear, Peter Cooper, Jordan Lawrence Mott, Joseph Henry, Eliphalet Nott, John Ericsson, Frederick Sickels, Samuel F. B. Morse, Henry Burden, Richard March Hoe, Erastus Bigelow, Isaiah Jennings, Thomas Blanchard, Elias Howe.

V pozadí na zdi visí namalovaný portrét Benjamina Franklina.

Dílo (anglicky)[editovat | editovat zdroj]

  • Morals of Chess, článek v listu Columbian Magazine, 1786

Dílo (česky vydané)[editovat | editovat zdroj]

  • Prostředek druhý, kterak člowěk neygistěgi zbohatnauti může in: Dwa zkussenj wýbornj prostředkowé, předně, kterak člowěk w stálém zdrawj život swůg prodlaužiti, a za druhé, neygistěgi zbohatnouti může : prwnj z Huflandowých, a druhý z Frankljnowých spisů wytažený, a nynj oba w Českém krogi na swětlo wydanj od Jana Hýbla, Praha 1816
  • Prostředkové, kterak člověk v stálém zdraví život svůj může prodloužiti, přeložil J. Hýbl (vyšlo nejprve v "Hlasateli", samostatně r. 1817)
  • Prosba k vychovatelům
  • Svéživotopis (nebo také Vlastní životopis aj., nedokončený, stal se jedním z klasických děl žánru)
Franklin na stodolarové bankovce (kterým se někdy slangově říká "Benjamins" nebo "Franklins"

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Čas jsou peníze.
Války nejsou splaceny po čas války. Účet přichází později.
Polopravda je často velká lež.
V tomto světě není nic jistého - kromě smrti a daní.
Nikdo se nestal nesmrtelný svou leností.
Lenost činí každou práci těžkou.
Kdo se vzdá svobody, aby získal jistotu, ztratí nakonec obojí!

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. a b c http://www.geocities.com/SiliconValley/Lab/7378/franklin.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]