Hromosvod

O hudební skupině pojednává článek Hromosvod (hudební skupina).

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tyčový jímač

Hromosvod, vzácněji nazývaný bleskosvod, je zařízení, které vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje.

Historie

Hromosvod vynalezl v polovině 18. století v Evropě premonstrát Prokop Diviš, který ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma umístil v roce 1754 první hromosvod. Ve světě platí za vynálezce hromosvodu také americký vědec a politik Benjamin Franklin, který kolem roku 1750 prováděl odpovídající experimenty. První hromosvod na území Českého království, který byl umístěn na stavbě, byl instalován na zámku v Měšicích roku 1775.

Použití

Hromosvod se zřizuje zejména na objektech,^[zdroj?] kde by mohl výboj blesku:

• ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
• způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
• způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archivy)
• nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.

Součásti

Vnější hromosvod (LPS - lighting protection system) má tři hlavní části – jímací soustavu, svod(y) a uzemnění.

Meteorologický stroj Prokopa Diviše

• Jímací soustavy dle provedení dělíme na mřížové soustavy, tyčové jímače, hřebenové vedení a náhodné jímače (jiné konstrukční prvky, použitelné jako jímací zařízení, např plechová krytina).

• Svody mohou být strojené, vodiči vedenými na povrchu či skrytými, nebo náhodné (ocelovésloupy, výztuž dtd.)

• Uzemnění může být provedeno zemnicími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi, nebo v základovém betonu

Samotný hromosvod může být buď spojený s konstrukcí budovy, nebo izolovaný od chráněné budovy.

Aktivní hromosvody

Dále hromosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu – hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, P. D. A.) U aktivních hromosvodů PDA nebyla nikdy nezávislými laboratořemi naměřena nebo prokázána praxí jejich zvýšená účinnost. Hromosvody PDA jsou pak považovány za úspěšný komerční trik, případně podvod. Jiný druh aktivních hromosvodů, s ionizujícími radioaktivními zářiči, sice určitou účinnost vykazuje, ale s větrem jeho skutečný ochranný prostor prudce klesá.

Současná platná norma použití aktivních hromosvodů sice nezakazuje, ale pohlíží na ně pouze jako na pasivní tyčové jímače daných geometrických rozměrů.

Materiály

Materiály v Česku nejvíce používané na jímací vedení, svody a uzemnění jsou:

• žárově zinkovaná ocel (železo a zinek)
• měď
• slitiny hliníku, např. dural (hliník, hořčík, křemík)
• nerezavějící ocel

Související články

• bleskojistka
• bouřka
• uzemnění