Oxfordská univerzita
| Oxfordská univerzita | |
|---|---|
| University of Oxford | |
| latinsky Universitas Oxoniensis | |
 |
|
| Logo | |
| Dominus Illuminatio Mea (Pán je mým světlem) | |
| Motto | |
| Zkratka | OU |
| Rok založení | 1096 |
| Kancléř | Lord Chris Patten |
| Počty akademiků (k roku 2011) | |
| Počet bakalářských studentů | 11 723 [1] |
| Počet navazujících studentů | 9 327 [1] |
| Rozpočet | 3,6 miliardy GBP (vč. colleges)[2] |
| Sídlo | Oxford |
| webové stránky | |
Oxfordská univerzita (anglicky University of Oxford, často také Oxford University, latinsky Universitas Oxoniensis) je nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa a jedna z nejstarších na světě. Sídlí v anglickém městě Oxford, je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit ve Spojeném království a v žebříčcích nejlepších vysokých škol na světě pravidelně zaujímá místa v první desítce. Její tradiční barvou je tmavě modrá.
Univerzita funguje na bázi federativního zřízení, tvoří ji 38 autonomních kolejí, 6 permanent halls of residence a řada fakult. V čele instituce stojí kancléř a vicekancléř. Vzhledem k tomu, že kancléř je spíše symbolická funkce, do níž jsou doživotně voleny významné osobnosti, samotné vedení univerzity fakticky připadá na vicekancléře.
Součástí Oxfordské univerzity je také několik muzeí a knihoven, které patří k nejstarším v Anglii.
Obsah |
Historie [editovat]
Počátky univerzity spadají do konce 11. století, přesný rok založení však není jednoznačně znám. První doložené záznamy o probíhající výuce jsou z roku 1096.[3] K výraznému nárůstu počtu studentů došlo, když král Jindřích II. zakázal v roce 1167 Angličanům studovat na univerzitě v Paříži. Od roku 1201 stál v čele univerzity magister scolarum Oxonie. Pro tuto funkci se od roku 1214 dodnes používá titul kancléř. Přibližně v té době začaly také vznikat takzvané colleges, které se původně omezovaly pouze na poskytování ubytování a stravy studentům a akademikům, později se ovšem jejich působnost rozšířila i na aktivity spojené s výukou. K nejstarším patří University College, Balliol College a Merton College, jejichž vznik se datuje do 13. století.
Od konce 15. století byla výuka na Oxfordu značně ovlivněna renesancí. Pod vlivem reformace a rozkolu s římskokatolickou církví mnoho učenců uteklo do Evropy a metoda výuky se změnila ze středověké scholastiky na výuku v renesančním duchu. Během anglické občanské války se univerzita stala centrem roajalistů, zatímco město Oxford stálo na straně parlamentaristů. Od 18. století se však univerzita snaží stát stranou politických konfliktů.
V druhé polovině 19. století vznikly první čtyři ženské koleje: Lady Margaret Hall (1878[4]), Somerville College (1879[5]), St Hugh's (1886[5]) a St Hilda's (1893[5]). Ovšem až v roce 1920 se ženy mohly stát plnohodnotnými studentkami a získat titul. [5] Pět kolejí určených pouze pro muže byly zpřístupněny ženám v roce 1974 a poslední výhradně ženská kolej St. Hilda’s otevřela své brány mužům v roce 2008. Nyní jsou tedy všechny koleje koedukační.[5]
Podle legendy odešli po nepokojích mezi studenty a měšťany, které vyvrcholily roku 1209, někteří z profesorů směrem na severovýchod do města Cambridge a založili tam University of Cambridge. Mezi těmito dvěma univerzitami od té doby panuje rivalita, byť obvykle přátelská, a to téměř ve všech oblastech. Obě univerzity však mají mnoho společných charakteristických rysů a je na ně tedy často odkazováno společně jako na Oxbridge.
Výuková báze univerzity [editovat]
Seznam 38 univerzitních kolejích (colleges) a 6 Permanent Private Halls (PPH), které tvoří Oxfordskou univerzitu:
Univerzitní koleje [editovat]
Permanent Private Halls [editovat]
| PPH | Počet studentů | Obory |
|---|---|---|
| Regent's Park College | 100 | antická archeologie a starověká historie, angličtina, geografie, právo, historie, historie a politologie ekonomie a politologie, filosofie a teologie, teologie |
| Wycliffe Hall | 50 | filosofie a teologie, teologie |
| St Stephen's House | 20 | teologie |
| St Benet's Hall | 45 | angličtina, geografie, právo, historie, historie a politologie ekonomie a politologie, filosofie a teologie, teologie |
| Blackfriars | 5 | politologie a ekonomie, filosofie a teologie, teologie |
| Campion Hall | 1 | - |
Organizace univerzity [editovat]
Univerzita je sdružením více jak čtyřiceti autonomních kolejí a hlavním vedením v čele s vicekancléřem. Jednotlivé akademické ústavy jsou centralizovány, tedy nejsou přidružené k žádné konkrétní koleji. Tyto ústavy zajišťují prostředky potřebné pro výuku a výzkum, stanovují osnovy a udělují pokyny pro výuku, podílejí se na výzkumech a zajišťují přednášky a semináře. Koleje pro své studenty zajišťují konzultační výuku. Členové akademického ústavu pocházejí z různých kolejí. Ačkoli se některé koleje více zaměřují na určité předměty (např. Nuffield College je centrem sociálních studií), jde většinou o výjimky a na většině kolejí lze nalézt akademiky a studenty studující nejrůznější předměty. Zařízení jako např. knihovny jsou k dispozici na všech úrovních univerzity: hlavní univerzitou (Bodleianská knihovna), ústavy (knihovny jednotlivých ústavů jako třeba Knihovna fakulty anglistiky) a kolejemi (z nichž každá nabízí svým studentům knihovnu s literaturou mnoha oborů).
Studium [editovat]
Akademický rok [editovat]
Akademický rok je rozdělen do tří trimestrů: Michaelmas (od října do prosince), Hilary (od ledna do března) a Trinity (od dubna do června). V rámci těchto trimestrů univerzitní rada každý rok určí osm týdnů, tzv. „Full terms“ kdy probíhá výuka studentů. Tato období jsou kratší než na většině ostatních britských univerzit. Od studentů se mimo jiné předpokládá, že se budou intenzivně připravovat i během prázdnin (vánočních, velikonočních a velkých).
Výuka [editovat]
Hlavním typem výuky je výuka formou konzultací (tutoriálu), kdy jeden až čtyři studenti stráví hodinu s akademikem diskuzí o jejich celotýdenní práci, většinou eseji (v případě humanitních věd, většiny sociálních věd, některých matematických, fyzikálních či přírodních věd) nebo úlohách (v případě většiny matematických, fyzikálních či přírodních věd a některých sociálních věd). Studenti mají většinou jednu nebo dvě konzultace týdně a to u jakéhokoli akademika na jakékoli koleji, nejen na jejich vlastní koleji, podle toho, jaká kvalifikace je potřeba a kolik je k dispozici vyučujících. Doplňkem ke konzultacím jsou přednášky, kurzy a semináře organizované ústavy. Postgraduální studenti studijních oborů založených na praktické výuce většinou absolvují kurzy a semináře, i když s větším důrazem na individuální výzkum.
Zkoušky a tituly [editovat]
Za organizaci zkoušek a udělování titulů je zodpovědná univerzita sama. Pro získání prvního titulu je potřeba úspěšně složit dvě sady zkoušek. První sada zkoušek, která se nazývá „Honour Moderations“ („Mods“) nebo „Preliminary Moderations“ („Prelims“) obyčejně probíhá na konci prvního ročníku (u těch, co studují právo, teologii, filosofii a teologii, experimentální psychologii, psychologii, filosofii a fyziologii probíhají zkoušky po dvou trimestrech a u těch, co studují klasická studia po pěti). Druhá sada zkoušek, „Final Honour School“ („Finals“) probíhají na konci studia. Na základě výkonu u těchto závěrečných zkoušek je absolventům udělen titul prvního, vyššího a nižšího druhého, nebo třetího stupně. Titul prvního stupně je většinou předpokladem pro postgraduální studium. Magisterské a doktorské tituly založené na vlastním výzkumu jsou udělovány pro všechny předměty postgraduálního studia vyučované na univerzitě. Na základě tradice mohou všichni absolventi bakalářského studia po sedmi letech od imatrikulace bez jakéhokoli dalšího studia za nepatrný poplatek zažádat o povýšení svého titulu na titul „MA“ („Master of Arts“).
Dnešní stav [editovat]
Rektorem univerzity je anglický politik Chris Patten. Celkem má více než 21 000 studentů.
Slavní absolventi [editovat]
Oxford má velmi důležitou roli ve vzdělávání ve Spojeném království. Vystudovalo zde nejméně 8 zahraničních panovníků, 47 držitelů Nobelovy ceny, 3 držitelé Fieldsovy medaile, 26 premiérů Spojeného království (včetně současného Davida Camerona), nejméně 30 zahraničních prezidentů a premiérů, 12 svatých, 89 arcibiskupů, 18 kardinálů a jeden vzdoropapež.
Současní vědci jako jsou Stephen Hawking, Richard Dawkins a držitelé Nobelovy ceny Anthony James Leggett, Tim Berners-Lee a mnoho jiných.
Mezi dlouhým seznamem spisovatelů, kteří jsou spojeni s Oxfordem jsou nejznámější Evelyn Waugh, Lewis Carroll, Aldous Huxley, Oscar Wilde, C. S. Lewis, J. R. R. Tolkien, Philip Pullman, Vikram Seth, Plum Sykes a Percy Bysshe Shelley.
Galerie [editovat]
.jpg)
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku University of Oxford na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Facts and Figues - University of Oxford [online]. University of Oxford, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online.
- ↑ New Investment Committee at Oxford University [online]. [cit. 2007-09-30]. Dostupné online.
- ↑ A Brief History of the University [online]. University of Oxford, [cit. 2007-10-30]. Dostupné online.
- ↑ History of Lady Margaret Hall [online]. University of Oxford, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Women at Oxford [online]. University of Oxford, [cit. 2012-02-02]. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
