Antikva
Antikva (lat. antiqua z antiquus, starý) je tiskací humanistické písmo, v češtině bylo také nazývané jako latinské písmo v kontrastu proti německému písmu fraktuře (tiskové novogotické písmo). Antikva navazuje na psací knižní okrouhlé humanistické písmo, jejíž majuskulní tvary vychází z antické kapitály a minuskulní tvary ze středověké karoliny.[1] Na tento starý původ tvarů antikvy odkazuje také její jméno.
Antikva označuje široký okruh stínovaných písem se serify. V počátcích se na rané specifikaci podílel Nicolas Jenson a Aldus Manutius. Antikva se stala záhy velmi populární a zůstala v používání dodnes. Protože antikva nezůstala v průběhu používání neměnná je dnes rozeznáváno několik druhů antik: renesanční, barokní, klasicistní a tučná. Teprve v 19. století se objevila vedle antikvy také tzv. egyptienka, tedy lineární (nestínované) serifové písmo a bezserifový lineární tzv. grotesk.
V 16. století získala antikva převedením humanistické polokurzívy do tiskové podoby svoji typografickou kurzivu, tzv. italiku.
Obsah |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. Praha : SPN, 1987. s. 45.
Bibliografie [editovat]
- ŠERCL, Jindřich. Antikva. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1889. Svazek II.
