1967

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971   ►   ►►

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

1967
Doprava 1967 v loďstvech 1967 v dopravě 1967 v letectví Kultura 1967 v hudbě Sport 1967 ve sportu

Československo

• V Prunéřově u Kadaně na Chomutovsku byl zahajován provoz tepelné elektrárny zásobované hnědým uhlím z přilehlého lomu Nástup.
• Obrovský úspěch sklidil československý pavilon na světové výstavě EXPO 67 v Montrealu v Kanadě – měl 5. nejvyšší návštěvnost. Nejvíce zaujal tzv. kinoautomat – interaktivní filmové představení.

• 1. ledna – V souvislosti s probíhající ekonomickou reformou byla provedena přestavba velkoobchodních cen a změna jednotných odvodů podniků. Opatření mělo být dalším krokem k nezávislosti podniků a vedlo ke zvýšení jejich ziskovosti. Na druhé straně však vedlo k růstu inflace.
• 1. ledna – V platnost vstoupil nový tiskový zákon, který oficiálně povoloval předběžnou cenzuru. Byla vytvořena Ústřední publikační správa, která zásahy státu do svobody tisku následně realizovala.
• 30. ledna – Ve Vysokých Tatrách v Kotlině Piatich Spišských plies zavalila lavina výpravu českých turistů z Turnova. Zahynulo 7 osob.
• 31. ledna – 4. února – Na VI. sjezdu ROH vystoupil prezident Antonín Novotný s varováním před přílišnou demokratizací společnosti, která dle něho mohla vést až k podpoře imperialistických snah.
• 4. – 6. února – Prahu navštívil nejvyšší sovětský představitel Nikita Sergejevič Chruščov a předseda sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) Jurij Andropov. Předložili návrh na umístění dvou sovětských vojenských divizí v pohraničí ČSSR. Antonín Novotný tento požadavek odmítl.
• 16. – 17. března – Na státní návštěvu do Prahy přiletěla delegace NDR vedená Walterem Ulbrichtem. Při této příležitosti podepsali nejvyšší představitelé NDR a ČSSR Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
• 20. – 21. března – Zasedala Ústřední rada odborů. Jejím novým předsedou byl zvolen K. Poláček. Bylo započato s decentralizací odborových svazů – z 15 jich vzniklo 57.
• 23. – 25. března – Prahu navštívil budoucí americký prezident Richard Nixon.
• 3. – 4. května – ÚV KSČ učinil první kroky k zablokování některých decentralizačních opatření ekonomické reformy. Podnikům byly odebrány finance a byla zastavena volná a limitní cenotvorba.
• 10. června – V reakci na Šestidenní válku přerušila ČSSR diplomatické styky s Izraelem.
• 27. – 29. června - Na IV. sjezdu československých spisovatelů v Praze zazněla ostrá kritika odpůrců probíhajících společenských reforem. Spisovatelé požadovali návrat do evropské kulturně – civilizační sféry odpovídající českým tradicím. Největší ohlasy vzbudila vystoupení Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Václava Havla a Pavla Kohouta. Sjezd předčasně opustila delegace ÚV KSČ pod vedením ideologického tajemníka Jiřího Hendrycha. Členové Svazu československých spisovatelů byli následně perzekuováni.
• 30. června – Na Vysoké škole stranické vystoupil Antonín Novotný s projevem mířeným do řad kritiků vedení státu a nastolil tvrdý kurz, kterým chtěl ukončit společenské „tání“.
• 9. srpna – Vláda ČSSR přijala usnesení č. 288/1967 Sb., podle něhož se v Praze místo připravované podpovrchové tramvaje má vybudovat síť metra. Na základě tohoto usnesení musel být změněn projekt výstavby.
• 25. – 28. srpna – Na oslavách Matice slovenské v Martině Antonín Novotný pohoršil svým urážlivým chováním slovenskou veřejnost.
• 8. září – Nedaleko Chodova (tehdy okr. Praha – západ, dnes Praha 4) byl za účasti členů československé vlády slavnostně položen základní kámen prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic.
• 6. října – V Uherském Hradišti bylo předáno do provozu první československé širokoúhlé kino Hvězda pro 510 diváků.
• 30. – 31. října – Na jednání ÚV KSČ vystoupil Alexander Dubček. Hovořil o nebezpečí hlásání třídního boje a kritizoval kumulování funkcí typické např. pro Antonína Novotného. V reakci na to Antonín Novotný vystoupil proti vedení KSS, což přerostlo do česko-slovenského sporu.
• 31. října – V reakci na neustálé výpadky proudy na studentských kolejích v Praze na Strahově vyšlo několik set studentů se svíčkami do ulic za skandování hesla: „Chceme světlo“. V Nerudově ulici na Malé Straně jejich demonstraci rozehnala Veřejná bezpečnost. 10 osob muselo vyhledat lékařské ošetření.
• 10. listopadu – Při příležitosti 50. výročí VŘSR byl zahájen elektrický provoz na železniční trati z Břeclavi do Bratislavy. Jednalo se o poslední úsek mezi Prahou a Bratislavou, kde elektrická trakce nahradila parní pohon.
• 19. – 21. prosince – Na schůzi ÚV KSČ vystoupila velká část jeho členů s kritikou práce Antonína Novotného. Ten pod jejím tlakem dal svoji funkci 1. tajemníka ÚV KSČ k dispozici.

Svět

• 2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR.
• 20. února – narozen Kurt Cobain zakladatel a frontman kapely Nirvana.
• 27. ledna – Při požáru v kabině kosmické lodi Apolla 1 v průběhu nácviku startu tragicky zahynuli 3 američtí astronauti.
• únor – Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie.
• 21. dubna – Vojenský převrat v Řecku.
• 23. května – Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt.
• 5. června – Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku.
• 11. června – Šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice.
• 10. září - Britská vláda uspořádala referendum v Gibraltaru o statutu Gibraltarského území.
• 21. říjen – Egyptské raketové čluny sovětského typu 183P (v kódu NATO Komar) potopily raketami SS-N-2 Styx nedaleko Port Saidu izraelský torpédoborec Eilat.
• Vznikla Světová organizace duševního vlastnictví.
• Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu.
• Aborigini – původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany.
• V San Francisku vyhlášeno hnutí hippies.

Vědy a umění

• 3. prosinec jihoafrický chirurg Christiaan Barnard provádí první transplantaci srdce.
• Natočen poslední díl seriálu Tom a Jerry.
• Založen soutěžní hudební festival Porta.
• Vznikl programovací jazyk Simula 67.
• První vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen.
• V tomto roce vyvezla M. Quantová do Francie 30 000 obleků. Paříž ztrácí v módě své dominantní postavení. Objevují se nová módní centra: Itálie, Moskva atd.
• 17.července tohoto roku zemřel jazzový genius, saxofonista John Coltrane

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Hans Albrecht Bethe
• Nobelova cena za chemii - Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Ragnar Granit, Haldan Keffer Hartline, George Wald
• Nobelova cena za literaturu - Miguel Ángel Asturias
• Nobelova cena míru - (Cena neudělena, finanční část vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)

Narození

Demografický vývoj v Česku

1967
Střední stav obyvatel	9 854 241
Narození	139 413
Zemřelí	108 967
Přirozený přírůstek	29 481
Přírůstek stěhováním	- 3 267
Celkový přírůstek	26 214

Česko

• 1. ledna – Ivan Langer, politik
• 25. ledna – Václav Němeček, fotbalista
• 29. ledna – Cyril Suk, tenista
• 4. února – Jiří Dvořák, herec
• 7. únor - David Nykl, kanadský herec českého původu. Dnes je znám především jako Dr. Radek Zelenka z televizního seriálu Stargate Atlantis
• 8. února – Petr Hošek, baskytarista
• 11. února – Ladislav Lubina, bývalý hráč a současný trenér ledního hokeje
• 20. února – Robert Kodym, zpěvák a textař
• 17. března - Simona Monyová, spisovatelka († 3. srpna 2011)
• 18. března - Mahulena Bočanová, herečka
• 23. března – Kateřina Kornová, herečka, modelka, moderátorka a v současnosti podnikatelka
• 25. března – Pavel Kohout (ekonom), ekonom
• 14. dubna – Sára Saudková, fotografka
• 2. května – Alan Černohous, básník a spisovatel
• 11. května – Zdeněk Jánoš, fotbalový brankář († 15. září 1999)
• 14. května – Pavel Kalný, horozelec, povoláním psychiatr († 10. května 2006)
• 24. května – Leona Machálková, zpěvačka
• 26. května – Martin Zounar, herec
• 29. května – Bohdan Sláma, režisér
• 27. června – Jan Hřebejk, režisér
• 9. srpna – Dana Vávrová, herečka († 5. února 2009)
• 11. srpna – Ostravak Ostravski, ostravský blogger
• 18. srpna – Robert Záruba, sportovní komentátor
• 20. června – Petr Kolář (zpěvák), zpěvák
• 30. července – Libor Barta, hokejový brankář
• 21. srpna – Petr Zelenka, dramatik, scenárista a režisér
• 29. srpna – Jiří Růžek, fotograf
• 9. září – Hana Andronikova, spisovatelka († 20. prosince 2011)
• 16. září – Ludmila Peterková, klarinetistka
• 27. listopadu
  • Ivan Adamovič, český spisovatel
  • Igor Indruch, spisovatel a překladatel
  • Martin Minařík, horolezec († duben 2009)
• 1. prosince – Nela Boudová, herečka
• 15. prosince – David Černý, výtvarný umělec
• 27. prosince – Šimon Pánek, politický aktivista, humanitární pracovník
• 31. prosince – Jiří Kulhánek, spisovatel sci-fi

Svět

• 2. ledna – Tia Carrereová, americká herečka, modelka a zpěvačka
• 14. ledna – Emily Watson, anglická herečka
• 10. února – Laura Dern, americká herečka, režisérka a filmová producentka
• 18. února – Roberto Baggio, italský fotbalista
• 19. února – Benicio del Toro, portorikánský herec a producent
• 20. února – Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana († 5. dubna 1994)
• 2. března - Alexander Vencel ml., slovenský fotbalista, brankář
• 19. března - Vladimír Konstantinov, ruský hokejista
• 28. května – Szidi Tobias, slovenská zpěvačka
• 6. června – Paul Giamatti, americký herec
• 20. června – Nicole Kidman, australská herečka a producentka
• 1. července – Pamela Anderson, kanadská herečka a modelka
• 12. července – John Petrucci, americký rockový kytarista
• 18. července – Vin Diesel, americký herec, spisovatel, režisér, scenárista a producent
• 23. července – Philip Seymour Hoffman, americký herec
• 25. července – Matt LeBlanc, americký herec
• 18. srpna – Dan Peters, americký hudebník
• 21. srpna – Carrie-Anne Mossová, kanadská filmová a televizní herečka a bývalá modelka
• 22. srpna – Layne Staley, americký hudebník, zpěvák a kytarista kapely Alice in Chains
• 31. srpna – Sarah Biderman, spisovatelka a múza
• 12. září – Jason Statham, britský herec, závodní skokan do vody a model
• 10. října – Jonathan Littell, francouzsky píšící americký spisovatel
• 16. října – Albin Julius, rakouský hudebník
• 28. října – Julia Robertsová, americká herečka
• 29. října – Rufus Sewell, britský herec
• 3. listopadu – Steven Wilson, britský zpěvák a kytarista
• 29. prosince – Andy Wachowski, americký scenárista, režisér a producent
• Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel

Úmrtí

Česko

• 10. ledna – Vilém Petrželka, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 10. září 1889)
• 16. ledna – Marie Majerová, spisovatelka (* 1. února 1882)
• 17. ledna – Jiří Levý, literární teoretik (* 8. srpna 1926)
• 28. ledna – Václav Wasserman, režisér (* 19. února 1898)
• 19. března – Gustav Hilmar, herec, malíř a sochař (* 30. ledna 1891)
• 20. března – Jaroslav Heyrovský, chemik (* 20. prosince 1890)
• 12. května – Julius Kalaš, hudební skladatel, pedagog a klavírista (* 18. srpna 1902)
• 15. května – Jaromír Fiala, hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel (* 30. prosince 1892)
• 4. července – Ondřej Sekora, spisovatel a kreslíř (* 25. září 1899)
• 31. července – Vlastimil Kopecký, fotbalový hráč a trenér klubu SK Slavia Praha (* 14. října 1912)
• 22. srpna – Otýlie Beníšková, herečka (* 25. října 1882)
• 23. října – Jindřich Jindřich, hudební skladatel a etnograf (* 5. března 1876)
• 21. listopadu
  • Rudolf Deyl mladší, herec (* 6. července 1912)
  • František Machník, politik (* 30. dubna 1886)
• 24. listopadu – Andula Sedláčková, herečka (* 29. září 1887)

Svět

• 8. ledna – Zbigniew Cibulski, polský herec a scénárista (* 3. listopadu 1927)
• 18. února – Robert Oppenheimer, americký fyzik (* 22. dubna 1904)
• 26. března – Grigorij Žatkovič, první guvernér Podkarpatské Rusi (* 2. prosince 1886)
• 19. dubna – Konrad Adenauer, německý kancléř (* 5. ledna 1876)
• 6. května – Helena Koželuhová, československá politička (* 7. května 1907)
• 10. června – Spencer Tracy, americký filmový herec (* 5. dubna 1900)
• 26. června – Françoise Dorléac, francouzská filmová herečka (* 21. března 1942)
• 7. července – Vivien Leigh, anglická filmová a divadelní herečka (* 5. listopadu 1913)
• 27. srpna – Brian Epstein, manažer skupiny Beatles (* 19. září 1934)
• 31. srpna – Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (* 27. ledna 1891)
• 8. října – Clement Attlee, britský politik a předseda vlády (* 3. ledna 1883)
• 9.října – Dr. Ernesto Rafael Guevara de la Serna (Che Guevara), argentinský marxistický revolucionář (popraven) (* 14. června 1928)
• 10. října – Pchu I, poslední čínský císař (* 7. února 1906)
• 10. prosince – Otis Redding, americký soulový zpěvák (* 9. září 1941)

Hlavy států

Evropa:

• Československo - prezident Antonín Novotný
• Vatikán - papež Pavel VI.
• Polská lidová republika - Władysław Gomułka
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie - prezident Charles de Gaulle

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína
  • předseda ČLR Liu Šao-čchi
  • (da facto) předseda KSČ Mao Ce-Tung
• USA - prezident Lyndon Johnson