Karel Hladík
Karel Hladík (27. června 1912, Králova Lhota u Josefova - 27. dubna 1967, Praha) byl český sochař a vysokoškolský pedagog - profesor Akademie výtvarných umění v Praze.
Začínal jako kameník, poté začal studovat sochařství nejprve soukromě v Hradci Králové, poté na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Laudy. Od roku 1945 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Pokorného, u něhož po absolutoriu posléze působil i jako jeho odborný asistent i nakonec i jeho nástupce.
Obsah |
Dílo [editovat]
Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, známá byla i jeho pamětní deska Franze Kafky. Proslul i řadou figurálních postav tématicky čerpajících z díla Aloise Jiráska. Byl i výborným portrétistou, vytvořil podobizny řady umělců, například herce Jaroslava Průchy, dirigenta Václava Talicha, malíře Karla Součka, herec Zdeńka Štěpánka nebo malíře Miloslava Holého.
V posledním období své tvorby se věnoval i volné plastice.
Významní žáci [editovat]
- Michael Bílek, Magdalena Jetelová, Ellen Jilemnická, Bohumil Zemánek, Jan Wagner, Josef Nálepa a Jaroslav Hladký.
Odkazy [editovat]
Biografická publikace [editovat]
- Věra Hladíková: Můj manžel sochař Karel Hladík, Kosmas 2003
