Elektrárny Prunéřov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrárny Prunéřov tedy EPRU I a EPRU II jsou společně největší tepelné elektrárny v ČR. Jedná se o uhelné elektrárny využívající hnědé uhlí z blízké hnědouhelné pánve v okrese Chomutov. Název elektrárny získaly po obci Prunéřov, která prakticky celá padla za oběť při výstavbě EPRU I a přímé těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Vlastníkem a provozovatelem elekráren je společnost ČEZ.
Obsah |
[editovat] Historie elektrárny
Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na začátku 70. let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. V devadesátých letech v rámci útlumového programu byl výkon snížen o třetinu. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V polovině 90. let byly obě elektrárny vybaveny odsiřovaním zařízení poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektránry na dvanáctém místě.[1] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10 100 mil. tun.[2]
[editovat] Zdroj uhlí
Hnědé uhlí do elektrárny vlaky společnosti SD - Kolejová doprava po vlečce Tušimice - Prunéřov dodávají Severočeské doly z Dolů Nástup Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova.
[editovat] Produkty
Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V poslední době se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).
[editovat] Plány na modernizaci
V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II, protože nenavrhuje použití tzv. nejlepší dostupné technologie (BAT - best available technology), což by způsobilo vysoké emise po další desítky let. Podle MŽP firma ČEZ nevyhověla závěrům ze zjišťovacího řízení a nepředložil návrh na použití technologie s účinností elektrárny minimálně 42 procent, ale 38 procent. Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[3]
[editovat] Externí odkazy
- Stránky elektrárny na webu ČEZu
- Navrhovaná technologie pro modernizaci Prunéřova II není dostatečná - portál veřejné správy ČR
