Max Lobkowicz
Dr. Max Lobkowicz (26. prosince 1888 – 1. dubna 1967 v USA) byl šlechtic, právník, politik a diplomat.
Osobní život [editovat]
Aktivně se podílel na vzniku republiky v roce 1918, kterou představitelé jeho rodu podpořili i v jejích nejtěžších chvílích v roce 1938 a 1939, kdy se připojili k prohlášením věrnosti české a moravské šlechty. Před nacisty emigroval a z pověření Edvarda Beneše pracoval nejprve od října 1941 jako vyslanec a od června 1942 jako československý velvyslanec ve Velké Británii. V československém vojsku na západě bojoval také jeho příbuzný Eduard Lobkowicz, vyznamenaný československým vojenským křížem.
Pro nacisty byl Max Lobkowicz vlastizrádcem, jeho jmění bylo zabaveno a například Roudnický zámek byl dislokován pro potřeby školy SS. Po osvobození byl sice rodový majetek (palác v Praze, hrad Střekov, zámek Nelahozeves atd.) na krátkou dobu vrácen, ale když byl kompletně po osvobození znárodněn, opustil Max Lobkowicz, (který byl čestný občan Roudnice nad Labem od 19. října 1947) definitivně svou vlast a usadil se v USA, kde také v roce 1967 ve věku 79 let zemřel.
Po roce 1989 byl majetek rodu vrácen a jeho syn Martin a vnuk Viliam Lobkowicz se zasloužili o zpřístupění sbírky rodu Lobkowiczů v Lobkovickém paláci v Praze a na zámku Nelahozeves.