Malá Strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Malá Strana (rozcestník).
Malá Strana
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Východní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše. Vlevo dům U Splavínů a Kaiserštejnský palác, vpravo ul. Mostecká, vedoucí ke Karlovu mostu a v pozadí jeho malostranská věž.

Východní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše. Vlevo dům U Splavínů a Kaiserštejnský palác, vpravo ul. Mostecká, vedoucí ke Karlovu mostu a v pozadí jeho malostranská věž.

kód katastrálního území: 727091
připojení k Praze: 12. února 1784 (vznik
Královského hl. m. Prahy)
městská část: Praha 1, Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 1, Praha 5
městský obvod: Praha 1, Praha 5
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 4
katastrální výměra: 1,37 km²
obyvatel: 6 445 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 4 704 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 11x 00 / 15x 00
Historická podoba malostranského znaku
Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše

Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské německy Kleinseite) je historické město, městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Jde o jednu z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km2. Z 96 % se nachází na území městské části Praha 1, zbylá 4 % (několik bloků domů ohraničených ulicemi Vítězná, Janáčkovo nábřeží, Petřínská, Rošických s ulicemi Mělnická a Plaská a částí Vltavy u mostu Legií) na území Prahy 5.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešní Malé strany je doloženo osídlení od neolitu, v 8. a 9. století byla oblast kolem dnešního Malostranského náměstí dvakrát ohrazena valem a příkopem. V dnešní Mostecké ulici se našly zbytky důkladného dřevěného zpevňování komunikace, patrně jako nástupiště k dřevěnému mostu. Ve 12. století zde už byla kamenná dlažba, na celém území bylo nejméně 10 zděných kostelíků a na jeho obraně se podílela opevněná komenda johanitů (později Maltézských rytířů), Biskupský dvůr u mostu a Strahovský klášter, založený 1140.[1]

Roku 1257 Přemysl Otakar II. Malou Stranu velkoryse znovu založil, povýšil na město a povolal německé osadníky. Z této doby pochází základní síť ulic včetně dnešní Nerudovy s rozměrným obdélným náměstím s kostelem sv. Mikuláše uprostřed. Nálezy ze 14. století však překvapivě svědčí o spíše chudobném osídlení, snad v důsledku válečných zmatků kolem roku 1300. Nicméně se i za Lucemburků na Malé Straně hodně stavělo, vyrostly nové kostely (sv. Tomáš 1315, přestavba kostela Pod řetězem i Biskupského dvora). Za husitských válek bylo město zcela zničeno a zbylí obyvatelé byli přestěhováni na pravý břeh. Teprve koncem 15. století se začalo obnovovat.

V domě na Malostranském náměstí vznikl rozsáhlý požár, který 2. června 1541 zničil 133 z 211 malostranských domů a silně postihl také Pražský hrad. Zásadní obrat pro Malou Stranu způsobilo přestěhování císařského dvora Rudolfa II. do Prahy, kdy s město stalo hlavním cílem nově příchozích dvořanů i dvorské šlechty. Na vedutě z roku 1562 je vidět stav před touto proměnou, s mnoha vypálenými domy a jen několika novými domy hlavně na náměstí. V této době přišli do Prahy významní italští architekti (Ulrico Aostalli, G. M. Filippi aj.), kteří určovali ráz nových staveb. Filippi postavil i nejvýznamnější církevní stavbu, luteránský kostel sv. Trojice, později proměněný v kostel P. Marie Vítězné, a v oblasti Tržiště si Italové zřídili i vlastní špitál. Nově postavená radnice (1619) svědčí o bohatství města.[1]

Ještě za třicetileté války vznikl Valdštejnský palác a po posledním švédském vpádu 1648 se rychle obnovují a rozšiřují hlavně církevní stavby (nový jezuitský Profesní dům s kostelem Svatého Mikuláše a dominikánský u sv. Marie Magdaleny, přestavby u sv. Tomáše a P. Marie pod řetězem). Zároveň se stavělo nové mohutné opevnění, navazující na opevnění Hradu. Odchodem dvora do Vídně město ztratilo na významu, zároveň se však uvolnilo mnoho místa, které vyplnily hlavně honosné stavby barokních paláců. Přes morové epidemie z let 1680 a 1714 počet obyvatel stále rostl a na Malé Straně působila řada vynikajících umělců.[1]

Roku 1784 byla pražská města císařským nařízením spojena, byla zrušena řada klášterů a roku 1787 byl zřízen stavební úřad, který o každé stavbě rozhodoval. Vznikly přesné plány a roku 1791 se začalo se stavbou podzemní kanalizace. Přibývalo také veřejných olejových luceren a roku 1847 se objevilo prvních 200 plynových. Roku 1826 se stal nejvyšším purkrabím hrabě Karel Chotek, který prosadil stavbu nové silnice na Špejchar a zasloužil se o parkovou úpravu kolem hradeb. 1841 byl otevřen řetězový most, 1869 Rudolfova lávka pro pěší na Klárově, 1876 začala jezdit koňská tramvaj z Újezda na Smíchovské nádraží a 1883 od Národního divadla na Malostranské náměstí. 1891 byla postavena Petřínská rozhledna a pozemní lanovka.[1]

Dopravní ruch si už koncem 19. století vynutil rozšíření Karmelitské a proražení Letenské ulice, což vzbudilo vlnu kritiky a - spolu s asanací Josefova - probudilo památkové hnutí. Velká stavební činnost se pak naštěstí omezila na Újezd a okolí Klárova a Mánesův most z roku 1914 dopravě přes Malou Stranu odlehčil. Většími zásahy byla přestavba Michnova paláce pro Obec Sokolskou, výstavba Ministerstva financí a zejména vystěhování a přestavba celých bloků severně od Malostranského náměstí pro účely Parlamentu po roce 1992.

Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 do roku 2011[2][3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1990 2001 2011
Počet obyvatel 22 140 20 963 20 447 21 161 20 374 22 780 21 218 16 818 15 184 13 150 10 704 8 411 6 809 5 447

Charakter čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Malá Strana z Petřína

Nachází se zde velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města.

Sídlí zde obě komory Parlamentu ČRPoslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR).

Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské ulici, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské ulici a Ministerstvo kultury na Maltézském náměstí. Řada paláců se využívá jako vyslanectví a také jako hotely s restauracemi. Kromě toho tu sídlí Český červený kříž, České muzeum hudby a Museum Kampa. V bývalé jezuitské koleji sídlí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, na horním náměstí Akademie múzických umění, v Josefské ulici je významné Malostranské gymnázium a v Hellichově ulici Gymnázium Jana Nerudy. Malá Strana tak má, kromě svého neopakovatelného genia loci, i velký politický, kulturní a administrativní význam.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tramvaje[editovat | editovat zdroj]

Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 12, 20, 22, 57, sezónně taky 91) z Újezda Karmelitskou ulicí na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna na Klárově. Na území Malé Strany jsou tramvajové zastávky Újezd, Hellichova, Malostranské náměstí a Malostranská.

Lanovka[editovat | editovat zdroj]

Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.

Automobilová doprava[editovat | editovat zdroj]

Z Malostranského náměstí k nemocnici Pod Petřínem jezdí autobusová linka 292.

Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; protože zde často vznikaly zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného parkování z pravobřežní Prahy 1. Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku Československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.

Kostel sv. Mikuláše z Vrtbovské zahrady
Kostel Panny Marie pod řetězem
Valdštejnský palác
Nostický palác
Lobkovický palác

Veřejná prostranství[editovat | editovat zdroj]

Významné ulice[editovat | editovat zdroj]

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kostelů a kaplí na Malé Straně.

Paláce[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam paláců v Praze.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti, Malá Strana v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Žilo zde mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Josef Dobrovský, Joachim Barrande, Eduard Vojan, Karel Čapek (Říční), Vladimír Holan a Jan Werich (týž dům Na Kampě), Jiří Trnka (Hroznová), Pavel Štěpán, František Janda (Besední). Zdejší rodák Jan Neruda Malé Straně dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru královskou cestou na nedaleký Pražský hrad. Povídky o Malé Straně napsala také Jindřiška Smetanová, odehrává se tu i televizní seriál Kamarádi režisérky Vlasty Janečkové či Chobotnice z II. patra režiséra Jindřicha Poláka, svůj děj zde má i větší část filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách režiséra Václava Vorlíčka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, str. 14-56.
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 60.  
  3. ČSÚ: Obyvatelstvo podle 112 katastrálních území hl. m. Prahy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha : Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.  
  • BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha : vl.n., 1909. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš. Malostranské pobřeží a jeho upravení. Praha : vl.n., 1916. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš; FRANTA, Bohuslav. Malá Strana a problém její upravení. Praha : Klub Za starou Prahu, 1904. Dostupné online.  
  • PAVEL VLČEK A KOL.. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. 1. vyd. Svazek 3. Praha : Academia, 1999. 685 s. (Umělecké památky Prahy) Obsahuje bibliografii a rejstříky. ISBN 80-200-0771-7.  
  • FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha : Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Malá Strana.  
  • ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Malá Strana, s. 1-74.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]