Malá Strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Malá Strana část obce a katastrální území hl. města Prahy
Západní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše; vlevo Malostranská beseda, vpravo ul. U Hradeb vedoucí ke Karlovu mostu a jeho malostranská věž
kód katastrálního území:	727091
připojení k Praze:	12. února 1784 (vznik Královského hl. m. Prahy)
městská část:	Praha 1, Praha 5
správní obvod (pověřený úřad):	Praha 1, Praha 5
městský obvod:	{{{městské obvody}}}
počet územně tech. jednotek:	2
základní sídelní jednotky:	4
katastrální výměra:	1,37 km²
obyvatel:	6 445 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění:	4 704 obyv./km²
poštovní směrovací číslo:	11x 00 / 15x 00

Malá Strana (původně Menší Město pražské) je historické město, městská čtvrť a katastrální území rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Je to jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km². Z 96 % se nachází na území městské části Praha 1, zbylá 4 % (několik bloků domů ohraničených ulicemi Vítězná, Janáčkovo nábřeží, Petřínská, Rošických s ulicemi Mělnická a Plaská a částí Vltavy u mostu Legií) na území Prahy 5.

[editovat] Historie

Levý břeh Vltavy v podhradí sídla českých knížat byl osídlen již v 10. století. Roku 1257 Přemysl Otakar II. povýšil Malou Stranu na město. Z té doby pochází základní síť ulic s rozměrným obdélným náměstím.

Zásadní událostí pro Malou Stranu byl rozsáhlý ničivý požár, který 2. června 1541 postihl většinu čtvrti a zničil také Pražský hrad.

V období renesance a baroka vznikla na Malé Straně řada šlechtických paláců, jejichž mohutná výstavba výrazně vytlačovala běžné měšťany a také znamenala finanční ztráty pro městskou pokladnu. Výstavba renesančních a především barokních paláců také výrazně proměnila podobu Malé Strany. Nejvýraznějším urbanistickým zásahem byla výstavba jezuitského profesního domu s kostelem Svatého Mikuláše.

Na Malé Straně žilo mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Karel Čapek (Říční ul.), Josef Dobrovský, Vladimír Holan a Jan Werich (týž dům Na Kampě), Joachim Barrande, Eduard Vojan, Jiří Trnka (Hroznová ul.), Pavel Štěpán, František Janda (Besední ul.) aj. Další rodák Jan Neruda jí dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru na Hrad.

Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše

[editovat] Charakter čtvrti

Malá Strana obsahuje velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města.

Na Malé straně sídlí obě části Parlamentu ČR – Poslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR).

Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské. Další budovy jsou využívány politickými stranami (sídlo ODS na Jánském vršku), velvyslanectvími a také hotely s restauracemi. Z dříve velmi osobité čtvrti se tak vytrácí původní, tolik ceněný, genius loci.

[editovat] Doprava

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Dům U Černého orla v Nerudově ulici

[editovat] Tramvaje

Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 6, 9, 12, 20, 22, 23, 57, 58, 59, 91) z Újezda Hellichovou na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna na Klárově.

Na území Malé Strany jsou umístěny tramvajové zastávky Újezd, Hellichova, Malostranské náměstí a Malostranská.

[editovat] Lanovka

Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.

[editovat] Automobilová doprava

Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; z důvodu špatné průjezdnosti často vznikají zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného parkování z pravobřežní Prahy 1.

Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku Československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.

[editovat] Veřejná prostranství

• Dražického náměstí
• Kampa
• Klárov
• Královská cesta
• Malostranské náměstí
• Maltézské náměstí
• Staré zámecké schody
• Valdštejnské náměstí
• Velkopřevorské náměstí
• Vojanovy sady
• Zámecké schody

[editovat] Významné ulice

• Nerudova ulice

[editovat] Významné stavby

• Petřínská rozhledna
• Hladová zeď

[editovat] Literatura

• BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha : Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.
• BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha : vl.n., 1909. Dostupné online.
• JEŘÁBEK, Luboš. Malostranské pobřeží a jeho upravení. Praha : vl.n., 1916. Dostupné online.
• JEŘÁBEK, Luboš; FRANTA, Bohuslav. Malá Strana a problém její upravení. Praha : Klub Za starou Prahu, 1904. Dostupné online.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Malá Strana

• http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/praha/mala-strana/
• Malá Strana – Adresy v České republice, statistika na webu ministerstva vnitra
• Vladimír Denkstein: Malá Strana v mém mládí, Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2007
• Praha - popis města - Malá strana - Malostranské náměstí, kostel sv. Mikuláše, Ottův slovník naučný