Malá Strana

Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Malá Strana (rozcestník).

Malá Strana část obce a katastrální území hl. města Prahy
Východní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše; vlevo Malostranská beseda, vpravo ul. Mostecká, vedoucí ke Karlovu mostu a jeho malostranská věž
kód katastrálního území:	727091
připojení k Praze:	12. února 1784 (vznik Královského hl. m. Prahy)
městská část:	Praha 1, Praha 5
správní obvod (pověřený úřad):	Praha 1, Praha 5
městský obvod:	{{{městské obvody}}}
počet územně tech. jednotek:	2
základní sídelní jednotky:	4
katastrální výměra:	1,37 km²
obyvatel:	6 445 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění:	4 704 obyv./km²
poštovní směrovací číslo:	11x 00 / 15x 00

Malá Strana (původně Menší Město pražské) je historické město, městská čtvrť a katastrální území rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Je to jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km². Z 96 % se nachází na území městské části Praha 1, zbylá 4 % (několik bloků domů ohraničených ulicemi Vítězná, Janáčkovo nábřeží, Petřínská, Rošických s ulicemi Mělnická a Plaská a částí Vltavy u mostu Legií) na území Prahy 5.

Historie

Levý břeh Vltavy v podhradí sídla českých knížat byl osídlen již v 10. století. Roku 1257 Přemysl Otakar II. povýšil Malou Stranu na město. Z té doby pochází základní síť ulic s rozměrným obdélným náměstím.

Zásadní událostí pro Malou Stranu byl rozsáhlý ničivý požár, který 2. června 1541 postihl většinu čtvrti a zničil také Pražský hrad.

V období renesance a baroka vznikla na Malé Straně řada šlechtických paláců, jejichž mohutná výstavba výrazně vytlačovala běžné měšťany a také znamenala finanční ztráty pro městskou pokladnu. Výstavba renesančních a především barokních paláců také výrazně proměnila podobu Malé Strany. Nejvýraznějším urbanistickým zásahem byla výstavba jezuitského profesního domu s kostelem Svatého Mikuláše.

Na Malé Straně žilo mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Karel Čapek (Říční ul.), Josef Dobrovský, Vladimír Holan a Jan Werich (týž dům Na Kampě), Joachim Barrande, Eduard Vojan, Jiří Trnka (Hroznová ul.), Pavel Štěpán, František Janda (Besední ul.) aj. Povídky o Malé Straně napsala i Jindřiška Smetanová, na Malé Straně se odehrává i televizní seriál Kamarádi režisérky Vlasty Janečkové či Chobotnice z třetího patra režiséra Jindřicha Poláka, svůj děj zde má i větší část filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách režiséra Václava Vorlíčka. Další významný zdejší rodák Jan Neruda Malé Straně dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru královskou cestou na nedaleký Pražský hrad.

Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše

Charakter čtvrti

Malá Strana obsahuje velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města.

Na Malé straně sídlí obě části Parlamentu ČR – Poslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR).

Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské. Další budovy jsou využívány politickými stranami (sídlo ODS se již přestěhovalo z Jánského vršku na Pankrác), velvyslanectvími a také hotely s restauracemi. Kromě toho tu sídlí také Český červený kříž. Je zde také významné Malostranské gymnázium. Z dříve velmi osobité čtvrti se tak vytrácí původní, tolik ceněný, genius loci.

Doprava

Dům U Černého orla v Nerudově ulici

Tramvaje

Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 12, 20, 22, 57, sezónně taky 91) z Újezda Hellichovou na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna na Klárově.

Na území Malé Strany jsou umístěny tramvajové zastávky Újezd, Hellichova, Malostranské náměstí a Malostranská.

Lanovka

Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.

Automobilová doprava

Souřadnice: 50°5′18″ s. š., 14°24′15″ v. d.

Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; z důvodu špatné průjezdnosti často vznikají zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného parkování z pravobřežní Prahy 1.

Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku Československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.

Veřejná prostranství

• Dražického náměstí
• Kampa
• Klárov
• Královská cesta
• Malostranské náměstí
• Maltézské náměstí
• Staré zámecké schody
• Valdštejnské náměstí
• Velkopřevorské náměstí
• Vojanovy sady
• Zámecké schody

Významné ulice

• Nerudova ulice

Významné stavby

• Petřínská rozhledna
• Hladová zeď

Literatura

• BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha : Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.  
• BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha : vl.n., 1909. Dostupné online.  
• JEŘÁBEK, Luboš. Malostranské pobřeží a jeho upravení. Praha : vl.n., 1916. Dostupné online.  
• JEŘÁBEK, Luboš; FRANTA, Bohuslav. Malá Strana a problém její upravení. Praha : Klub Za starou Prahu, 1904. Dostupné online.  
• KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. 1. vyd. Svazek 3. Praha : Academia, 1999. 685 s. (Umělecké památky Prahy.) Obsahuje bibliografii a rejstříky. ISBN 80-200-0771-7.  
• FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha : Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Malá Strana.  
• ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Malá Strana, s. 1-74.  

Externí odkazy

• http://www.czech.cz/cz/kultura/nejkrasnejsi-pamatky-a-zajimavosti/mesta/praha/mala-strana/
• Malá Strana – Adresy v České republice, statistika na webu ministerstva vnitra
• Vladimír Denkstein: Malá Strana v mém mládí, Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2007
• Praha - popis města - Malá strana - Malostranské náměstí, kostel sv. Mikuláše, Ottův slovník naučný