Velkopřevorský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velkopřevorský palác
na Malé Straně
Velkopřevorský palác z Lázeňské ulice
Velkopřevorský palác
z Lázeňské ulice
Účel stavby

Sídlo velkopřevora Řádu maltézských rytířů v Praze

Základní informace
Slohbaroko
ArchitektiCarlo Lurago, Bartolomeo Scotti
Přestavba1725
StavebníkJohanité
Další majiteléJohanité
Současný majitelŘád maltézských rytířů
Poloha
AdresaVelkopřevorské náměstí 485/4
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceVelkopřevorské náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky38927/1-493 (PkMISSezObrWD) (součást památky Johanitská komenda v Praze)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkopřevorský palác je barokní budova stojící na Velkopřevorském náměstí č. 485/4, na Malé Straněprvním pražském obvodu. Palác je součástí areálu Řádu maltézských rytířů, jenž je chráněn jako kulturní památka.[1]

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Palác stojí na románských základech, neboť na jeho místě zřejmě již ve druhé polovině 12. století stával dům, jejž kníže Vladislav I. věnoval řádu johanitů, pozdějšímu Řádu maltézských rytířů. Menšími gotickými úpravami prošla budova po požárech za husitských válek a pak ještě začátkem 16. století.

V letech 1516–1532 sem jako první velkopřevor trvale přesídlil Jan III. z Rožmberka, který do té doby sídlil ve Strakonicích.

Před rokem 1610 byla provedena renesanční přestavba a další raně barokní přestavby provedl italský architekt Carlo Lurago. Rozsáhlá barokní přestavba paláce proběhla po roce 1725 pod vedením architekta Bartolomea Scottiho (snad i za účasti Františka Maxmiliána Kaňky).[2]

Od roku 1952 v paláci sídlilo hudební oddělení Národního muzea, které tu mělo archiv a sbírku starých hudebních nástrojů.[3] V roce 1991 získal palác zpět Maltézský řád.[4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Palác je postaven na půdorysu okolo čtvercového atria. Tři ze čtyř křídel jsou jednopatrová, pouze severní křídlo s gotickým atriem je třípatrové.

Vstup do paláce z Velkopřevorského náměstí s vyobrazením erbu velkopřevora Gundakera Popela z Ditrichštejna
Zahrada Velkopřevorského paláce s větvemi Beethovenova platanu

Nad vstupním portálem z Velkopřevorského náměstí je umístěn erb velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna, zadavatele barokní přestavby paláce. Sochy a výzdoba paláce jsou prací dílny Matyáše Brauna.

V místnostech s vrcholně barokních klenbou dnes sídlí kavárna a restaurace. V některých částech se dochovala i klenba raně barokní nebo renesanční.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Na východní straně přiléhá k Velkopřevorskému paláci tzv. Maltézská zahrada, kterou tvoří velká travnatá plocha s mohutným, památným Beethovenovým platanem. V prostoru sala terreny paláce a zahrady se nachází galerie se současným českým designem Artisème.[5]

V blízkosti paláce se nachází také:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-30]. Identifikátor záznamu 150936 : Komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Velkopřevorský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  3. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274. 
  4. HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Jitka. Pražské domy vyprávějí ... VI. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 252 s. ISBN 80-200-0823-3. S. 231. 
  5. Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]