Lichtenštejnský palác (Kampa)
| Lichtenštejnský palác na Kampě v Praze |
|
 Lichtenštejnský palác na Kampě |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česká republika |
| Vystavěn | 1697-1698 |
| Zrekonstruován | 1864 (klasicistní přestavba) |
| Architekt | Giovanni Battista Alliprandi |
| Sloh | baroko |
| Původní majitel | František Helfried z Kaiserštejna |
| Rod | Kaiserštejnové Odkolkové |
| Současný majitel | Úřad vlády |
Lichtenštejnský palác je barokní palác nacházející se na levém břehu Vltavy na Malé Straně v Praze (U Sovových mlýnů 4/506). Byl postaven v letech 1697-1698 podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho. V průběhu let mezi jeho majitele patřili Kolovratové, Lichtenštejnové (po nichž má palác svůj dnešní název) a Odkolkové. V současné době patří palác vládě a je využíván k ubytování významných státních návštěv a také k různým kulturním akcím. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
Palác nechal vystavět František Helfried z Kaiserštejna. Architekt Giovanni Battista Alliprandi navrhl palác na šestibokém půdorysu, dominantou byly 2 věže v rozích nad Vltavou s cibulovitými altány. Poloha paláce na samém břehu Vltavy umožnila, aby do paláce vedl v úrovni hladiny vody tunel pro loďky zakončený malým přístavištěm. K paláci přináležela zahrada se skleníkem (na místě dnešního veřejného parku Kampa). Kaiserštejnové vlastnili palác do roku 1726.
Roku 1741 palác koupila v dražbě Barbora Krakovská z Kolovrat. Kolovratům náležel až do roku 1831, kdy jej prodali Janu Josefovi z Lichtenštejna. Jan Josef nechal odstranit obě věže nad Vltavou a nad vstupní portál umístil svůj rodový erb, který tam je dodnes (již pouze jeho kopie).
Roku 1864 koupili palác František a Marie Odkolkovi, známí majitelé pekárny a sousedního Sovova mlýna. Tehdy byl palác v poměrně neudržovaném stavu, Odkolek proto přistoupil k celkové úpravě. Nechal budovu zvýšit o další patro a původně barokní fasáda byla nahrazena klasicistní s výrazným rámováním kolem oken. Na vltavské straně paláce v 1. patře byly ještě přistavěny 2 balkony. Tyto úpravy navrhl stavitel František Srnec, možná i za účasti architekta Josefa Schulze.
Od roku 1897 palác vlastnila Obec pražská, která ho využívala pro úřední účely. Mezi lety 1924-1934 byly provedeny rozsáhlé adaptační práce v interiérech, během nichž byl také zrušen vodní tunel od Vltavy.
V letech 1940-1945 v paláci sídlilo krajské vedení NSDAP. Tehdy bylo zbouráno oplocení zahrady a na jejím místě vzniklo cvičiště Hitlerjugend. Po roce 1945 na Kampě vznikl městský park a v paláci se střídaly různé státní instituce jako např. Státní výbor pro výstavbu nebo Státní plánovací komise. Roku 1958 se palác stal nemovitou kulturní památkou.
Roku 1978 palác přešel do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Tehdy byla budova v havarijním stavu, hrozilo dokonce sesunutí celého východního průčelí do Vltavy. Proto bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci, která proběhla v letech 1982-1991. Interiéry byly tehdy upraveny pro potřeby Úřadu vlády a také jako luxusní apartmány pro významné státní návštěvy. Ubytováni zde byli např. španělský král Juan Carlos s chotí Sofií, britská královna Alžběta II. se svým manželem princem Filipem nebo japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko. Nová rekonstrukce pak proběhla po ničivých povodních v roce 2002.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2012-01-09]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- Kolář Michal, Lichtenštejnský palác, vyd. Úřad vlády České republiky, Praha 2010
