Nerudova
Nerudova ulice se nachází v Praze na Malá Straně. Vede z horního resp. severozápadního rohu Malostranského náměstí do kopce západním směrem k Pražskému hradu. Kdysi po ní vedla Královská cesta, hlavní cesta vedoucí od Karlova mostu na Hrad.
Obsah |
[editovat] Vývoj názvu ulice
Tato ulice byla dříve nazývaná Sporrengasse, česky Ostruhová, a až potom byla přejmenována na Nerudovu ulici. Toto jméno dostala pojmenováním po slavném českém spisovateli a básníkovi Janu Nerudovi, který v této ulici bydlel v domě U Dvou slunců.
[editovat] Popis a výzdoba ulice
Stavby v této ulici mají historické portály a zajímavé na nich je, že mají starobylé zdobené dveře a historická domovní znamení – sošky, reliéfy a obrazy. Obrazy jsou umístěny u vchodu do domů a ve středověku plnily funkci dnešního číslování ulice. Podle svého domovního znamení nesly domy obvykle i své jméno (např. U Dvou slunců, U Červeného lva, U Zlaté koruny, U Osla v kolébce, U Tří housliček…). Další významná stavba je Morzinský palác, kdysi sídlem Morzinů a je postaven v barokním stylu. Jedná se o dvoupatrový palác s mohutnými bohatě profilovanými nadokenními římsami a jeho balkon podpírají dvě heraldické sochy Maurů. V tomto paláci také byla zřízena první pražská protestantská modlitebna. Santini se v Nerudově ulici mohl pochlubit ještě jedním palácem: Kolovratským (Thunovským). (V obou výše zmíněných stavbách nejsou přítomny rysy, pro něž si Santini získal popularitu, totiž spojování baroka s gotikou. Santini je zde záměrně subtilní, střídmý - srv. Alliprandi, rokoko.)[1]
Na svém horním konci se tato ulice rozvětvuje na ulici Ke Hradu (směr Pražský hrad) a Úvoz (směr Pohořelec a Strahovský klášter). Na horním konci ulice ústí také Radnické schody.
[editovat] Autobusová linka
Od 3. března 1908 do 17. listopadu 1909 jezdila Nerudovou ulicí první pražská autobusová linka (a pravděpodobně vůbec první autobusová linka v českých zemích[2]), tehdy ještě pod značkou „Omnibusy král. hlav. města Prahy“. Pro opakované havárie a nespolehlivost tehdejší techniky byla zrušena, další autobusové linky byly pak v Praze zaváděny až od června 1925 a zpočátku převážně mimo centrum Prahy.
[editovat] Reference
- ↑ Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, dr. Černý, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.
- ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 3. vydání, 2005, ISBN 80-239-5013-4, str. 97