Újezd (Malá Strana)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Území Újezdu na Malé Straně v Praze se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana (dnes sv. Jana Na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Osada původně patřila ke Smíchovu, avšak po vybudování hradeb v letech 1360–1362 stala se její severní část součástí Malé Strany.
Jméno Újezd dnes nese jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.
Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín.
Zdroj [editovat]
- M. Lašťovka, V. Ledvinka: Pražský uličník 2. díl (O-Ž), Libri Praha 1998