Prosek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Prosek
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Rodinné domky v Zárybské ulici.

Rodinné domky v Zárybské ulici.

kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 9
městský obvod: Praha 9
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 1,69 km²
obyvatel: 15 361 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 9 089 obyv./km²
poštovní směrovací číslo: 190 00

Prosek je katastrální území, součást městské části Prahy 9. Sousedí s katastry Střížkov (západně, rozdělen mezi MČ Prahy 8 a Prahy 9), Letňany (severně, městská část Praha 18), Vysočany (jižně, součást městské části Prahy 9) a Libeň (jihozápadně, součást městské části Prahy 8).

Obsah

[editovat] Charakter území

Prosek zabírá jihovýchodní část náhorní plošiny mezi sousedními údolími vysočanským, libeňským a střížkovským, která pokračuje k severovýchodu letňanským územím. Dominantním stavebním prvkem Proseku je panelové sídliště ze 70. let 20. století, zabírající celé území katastru s přesahem na katastr Střížkova kromě jižní části, kde je jednak starý Prosek a nižší zástavba s výhledem na Prahu a s chráněnou oblastí proseckých jeskyní. Dále se charakteru sídliště, jehož součástí je rozlehlý Park přátelství podél Vysočanské ulice, vymyká také oblast Nový Prosek uvnitř sídliště poblíž ulice Prosecké s domkovou zástavbou z meziválečného období.

[editovat] Historie

První písemné zmínky o Proseku pocházejí z 10. století, kdy zde byl při staré obchodní cestě mezi Prahou a Starou Boleslaví založen kostel sv. Václava. Tato trojlodní románská bazilika s malbami, které byly v 18.-20. století upraveny se stala na dlouhou dobu dominantou této oblasti. 1. ledna 1922 byla zákonem o Velké Praze tato oblast na pískovcovém podloží (přírodní útvar Prosecké skály) připojena k Praze jako součást Prahy IX.

V letech 1965 - 1977 na Proseku probíhala pod vedením architekta J. Růžičky výstavba panelového sídliště, prvního v rámci tzv. Severního města. Celkem se jednalo o 10 976 bytových jednotek pro 33 112 obyvatel. V průběhu byla stavba rozšířena o další části na západě, východě a severovýchodě. Uprostřed sídliště byl vybudován Park Přátelství s umělým vodním tokem.

Na proseckém sídlišti v minulosti bydlel například současný prezident ČR Václav Klaus, či herec Jaroslav Satoranský.

[editovat] Etymologie

Název Prosek (dříve též Prosík) zřejmě souvisí s tím, že tudy už dávno vedla prosekaná cesta z Prahy na sever.

[editovat] Doprava

[editovat] Povrchová

Hlavní dopravní tepnou na Proseku je čtyřproudá Vysočanská ulice, před dokončením Prosecké radiály a severovýchodní části Městského okruhu byla využívána tranzitní dopravou jako součást evropského tahu E55. Velmi významnou roli také hraje Prosecká ulice, která je společně s Vysočanskou ulicí jedním z hlavních vodičů automobilové a autobusové dopravy na Severním městě. V období let 2004 - 2007 byla doprava na Proseku velmi omezena výstavbou metra.

V blízkosti sídliště se nacházejí Garáže Klíčov

[editovat] Metro

V roce 2008 byl otevřen stavební úsek IV.C2 linky C pražského metra. Součástí úseku z Ládví do Letňan jsou také dvě stanice na Proseku. První stanice - Střížkov - ve velmi netradičním pojetí je situována u křižovatky ulic Vysočanská, Lovosická a Teplická. Druhá stanice se jménem Prosek je umístěna u křižovatky ulic Vysočanská a Prosecká.

Všechny stavební uzávěry spojené s výstavbou nového úseku metra na Proseku již skončily, zastávky autobusové dopravy byly přesunuty na původní místa a byla obnovena zeleň v Parku Přátelství.

[editovat] Budoucnost

V poslední době je na Proseku čilý stavební ruch, sídliště se stává v souvislosti s výstavbou metra velmi atraktivní a je zde budováno mnoho nových bytových a kancelářských projektů.

[editovat] Související stránky

Praha 9
stanice metra Prosek
stanice metra Střížkov
Gymnázium Českolipská

[editovat] Odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.
V jiných jazycích