Litvínov

Litvínov
	Centrum města
	znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0425 567256
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Most (CZ0425)
obec s rozšířenou působností:	Litvínov
	pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	40,70 km²
počet obyvatel:	26 241 (26. 3. 2011)
zeměpisná šířka:	50° 36′ s.š.
zeměpisná délka:	13° 36′ v.d.
nadmořská výška:	338 m
PSČ:	436 01
zákl. sídelní jednotky:	30
části obce:	12
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Litvínov; Náměstí Míru 11; 436 91 Litvínov
starosta / starostka:	Milan Šťovíček (VV)
	Oficiální web: http://www.litvinov.cz; Ofic. web MÚ: http://www.mulitvinov.cz; E-mail: info@mulitvinov.cz
	Litvínov Litvínov, Česko
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Litvínov (německy Leutensdorf) je město v okrese Most v Ústeckém kraji na úpatí Krušných hor, 10 km severně od Mostu, 30 km západně od Ústí nad Labem a 80 km severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a v roce 2011 zde žilo 26 tisíc obyvatel. S úzce propojeným okolím ale počet obyvatel čítá 39 400.^[zdroj?]

[editovat] Historie

Nejstarší zmínka pochází z roku 1352 (Lutwinow). Původně zde byla dvě sídla – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. V 19. století se v Litvínově rozvinula i hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl Litvínov učiněn 5. srpna 1852. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem STW-(Sudetenländische Treibstoffwerke) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol r.p.a..

[editovat] Současnost

Dnes je Litvínov významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, dnes v likvidaci, doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova). Životní prostředí je zatíženo průmyslovými emisemi. Rozsáhlá sídliště vybudovaná zejména v 70. letech 20. stol. (Pod Lesem, Hamr, Janov, ve kterém nekontrolovaně narůstají problémy s neplatiči). V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo.

[editovat] Pamětihodnosti

děkanský kostel sv. Michaela archanděla - raně barokní jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím, kostel navržen významným francouzským architektem Jeanem Baptistem Matheyem, stavěn v l. 1685–94
zámek v Horním Litvínově - barokní čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě okruh F. M. Kaňky), dnes muzeum
stará radnice z roku 1789
barokní děkanství z 18. století
barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech
zámek v Janově - barokní trojkřídlá stavba
Valdštejnská hrobka - empírová stavba z 20. let 19. stol.
panský dům (bývalá poliklinika) z období druhého rokoka
řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
nová radnice - z 2. pol. 30. let 20. stol.
čtvrť Osada - zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace
obytný „Kolektivní dům“ (Koldům) z let 1949 až 1958 (V. Hilský, E. Linhart) je nejpozoruhodnější stavbou 50. let tohoto druhu
textilní továrna RICO v Šumné - zajímavý příklad industriální architektury 2. pol. 19. stol.
Mostecká (Janovská) přehrada - z roku 1914

[editovat] Rodáci

Mikuláš Adaukt Voigt (1733–1787)
Iva Frühlingová (*1982)
Eva Herzigová (*1973)
Aleš Lehký (*1979)
Robert Reichel (*1971)

[editovat] Hokej

V hokejové Extralize se HC Litvínov v posledních letech většinou pohyboval těsně za místy zaručujícími postup do play-off, nicméně v posledních letech se vše obrací k lepšímu, chemici nechyběli v posledních dvou play-off v řadě. Za zmínku také stojí, že v NHL působilo 22 litvínovských odchovanců - nejvíce ze všech klubů v České republice.

[editovat] Hudba

Ze známých hudebníků působili v Litvínově např. klávesista a zpěvák Lešek Semelka či chlapecká skupina Lunetic. Z aktivních hudebníků mají litvínovské kořeny Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.

[editovat] Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 má Litvínov 27 397 obyvatel (tento stav se ale současným trendem snižuje). Poměr mezi pohlavími je vcelku vyrovnaný (51% žen : 49% mužů). 90,3% obyvatel se hlásí k české národnosti (ostatní národnosti jsou zejména Slováci, Němci, Poláci, Romové a Vietnamci). V Litvínově žije 12,9% věřících (převážná většina se hlásí k římskokatolické církvi). Z ekonomicky aktivního obyvatelstva je 1/3 vyučená nebo má střední odborné vzdělání bez maturity; vysokoškoláků žije v Litvínově 5,4%. Nezaměstnaných je v Litvínově 10,3%.

[editovat] Doprava

železniční doprava
- železniční stanice Litvínov, koncová stanice trati 134 Teplice – Litvínov, osobní vlaky do Teplic v hodinovém až dvouhodinovém intervalu. Ústecký kraj usiluje o elektrifikaci zbývající části tratě.^[2]
- žel. zastávka Litvínov město na trati 135, tzv. Moldavské horské dráze (os. vlaky z Mostu do Oseka, vybrané spoje do Moldavy v Kr. h.).
- Tratě z těchto dvou stanic se kříží ve stanici Louka u Litvínova.
autobusová doprava: dobré spojení s Prahou či s blízkými krušnohorskými i pánevními obcemi (Klíny, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Brandov, Mariánské Radčice), horší je spojení s Jirkovem a Chomutovem
jižním okrajem města vede státní silnice I/27 (Železná Ruda-Klatovy-Plzeň-Žatec-Most-Litvínov-Dubí), další důležitou silnicí je č. II/255, vedoucí ze Záluží do Komořan (a odtud po č. 13 do Chomutova) a silnice, vedoucí z Litvínova na hraniční přechod Mníšek (CZ/D)

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově, Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínově a Městská autobusová doprava v Mostě a v Litvínově.

Síť MHD je na vysoké úrovni, autobusovou dopravu provozuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova po celém městě a nejbližším okolí (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek).

Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více jak stoleté trvání. Zpočátku jezdily tramvaje na rozchodu 1000 mm, v 50. a 60. letech byla trať přestavěna na rychlodráhu o rozchodu 1435 mm.

Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 1946 až 1959. Jediná dlouhá trať byla zrušena z důvodu nadbytečnosti poté, co byla tramvajová trať přestavěna na moderní rychlodráhu.

[editovat] Místní části

V minulosti byl Litvínov rozdělen do 9 číslovaných místních částí, „obvodů“.^[zdroj?] Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov^[3]).

Litvínov I - Horní Litvínov
Litvínov II - Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol (vše zlikvidováno těžbou hnědého uhlí)
Litvínov III - Chudeřín
Litvínov IV - Louka u Litvínova (dnes samostatná obec)
Litvínov V - Šumná, Horní Ves, Písečná, Lounice
Litvínov VI - Osada
Litvínov VII - Hamr
Litvínov VIII - Janov, Křížatky
Litvínov IX - Záluží (zlikvidováno v souvislosti s výstavbou chemického závodu)

Aktuální členění na místní části je uvedeno v rámečku v dolní části článku.

[editovat] Fotogalerie

Pohled z hor na Litvínov
Pohled na ulici 9.května v roce 1911
Pohled na Náměstí Míru, vlevo radnice, uprostřed kostel sv. Michaela
Pohled na secesní domy ve Smetanově ulici
Pohled na východní a středovou část města z Koldomu, v pozadí pásmo Krušných hor
Pohled na sloup Nejsvětější Trojice v Litvínově, v pozadí kostel sv. Michaela
Masarykovo náměstí
Pohled na (hornolitvínovský) zámek od Zámeckého parku
Znak Litvínova nad vchodem do bývalé radnice