Hamr (Litvínov)
| Hamr | |
|---|---|
 Jandečkova ulice | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Janov |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°35′34″ s. š., 13°34′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 867 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hamr u Litvínova (1,8627 km²) |
| Nadmořská výška | 310 m n. m. |
| PSČ | 435 41 |
| Počet domů | 200 (2011)[2] |
  Hamr | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 37052 |
| Kód k. ú. | 637050 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hamr (německy Hammer) je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří místní část Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 310 metrů, asi 2,5 km západně od centra Litvínova. Rozkládá se na jižním úpatí Lounického kopce (442 m) u vstupu do Hamerského údolí, kterým protéká potok Loupnice. Hamr plynule navazuje na sousední Chudeřín na východě a na Janov ležící západně.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název městské části je odvozen z obecného jména hamr (ze středněhornoněmeckého hamer) označujícího kladivo a později železárnu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Hamer (1583), Hammer (1787) a Hamr i Hammer (1854).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Hamru pochází z roku 1583 a jeho jméno je nejspíše odvozené od hamru, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů. V polovině 17. století patřila ves dvěma majitelům. Jednu část vlastnil Martin Michna z Vacínova a druhá patřila Janu Bedřichovi z Valdštejna. K tomu vlastnilo město Most od roku 1595 majetek v Hamerském údolí. Michnovskou část Hamru město získalo spolu s Janovem v roce 1726. Druhá část patřila k valdštejnskému panství Horní Litvínov-Duchcov až do roku 1848. Po správní reformě v roce 1850 se Hamr stal osadou města Horní Litvínov. V roce 1906 se Hamr osamostatnil. V roce 1963 byly k Hamru připojeny jako osady Janov a Křížatky. Od roku 1968 tvoří všechny tři celky místní části města Litvínova.
Již během první poloviny 19. století začaly vznikat v Hamru první uhelné šachty. V roce 1837 byla otevřena první malá šachta Christiana, která později získala název Magdalena. Od požáru v roce 1893 byla mimo provoz. Další důl založili v roce 1873 Valdštejnové. Důl získal jméno Antonie po hraběnce Antonii Valdštejnové. Zdejší doly koupila v roce 1906 Lomská uhelná společnost a po jejich spojení a zvětšení byl nový důl nazván Kníže nebes.
Po skončení druhé světové války začala v Hamru výstavba sídliště pro obyvatele, jejichž domy byly poškozeny během spojeneckých náletů na chemické závody v Záluží. V samotném Hamru byly dne 16. ledna 1945 vybombardovány dva domy. Výstavbou byl vyrovnán úbytek obyvatel po odsunu Němců a počet obyvatel obce stále rostl.
V Hamru dnes sídlí základní škola a také Střední odborná škola a Euroškola Litvínov.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 v Hamru žilo 883 obyvatel (z toho 443 mužů), z nichž bylo 73 Čechoslováků, 800 Němců a deset cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale šestnáct lidí bylo evangelíky, tři patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím a osmnáct lidí bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 923 obyvatel: 51 Čechoslováků, 864 Němců a osm cizinců. Až na 26 evangelíků, jednoho člena nezjišťovaných církví a 78 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 365 | 408 | 481 | 663 | 818 | 883 | 923 | 1 024 | 2 358 | 2 194 | 1 842 | 2 904 | 2 159 | 1 913 |
| Domy | 50 | 55 | 57 | 68 | 86 | 98 | 116 | 145 | 165 | 175 | 170 | 201 | 193 | 200 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hamr, Hammer, s. 582.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POKORNÁ, Libuše. Litvínov v proměnách času. Litvínov: Dialog, 2003. 286 s. ISBN 80-85843-36-6.
- POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamr na Wikimedia Commons - Hamr na stránkách Historie Litvínovska
