HC Verva Litvínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
HC VERVA Litvínov
Stadión Ivana Hlinky
Stadión Ivana Hlinky
Přezdívka "Chemici"
Založen 1945
Město Litvínov
Soutěž Tipsport Extraliga
Stadion Zimní stadion Ivana Hlinky
Kapacita 7 000 diváků
Klubové barvy žlutá a černá
           
Trenéři Radim Rulík
Miloslav Hořava
Kapitán Michal Trávníček
Mistr české extraligy
Web
Aktuální soupiska
Přehled medailí
1. československá hokejová liga
Stříbrná medaile 1977/1978 CHZ Litvínov
Bronzová medaile 1981/1982 CHZ Litvínov
Stříbrná medaile 1983/1984 CHZ Litvínov
Bronzová medaile 1989/1990 CHZ Litvínov
Stříbrná medaile 1990/1991 HC CHZ Litvínov
Bronzová medaile 1991/1992 HC Chemopetrol Litvínov
Česká hokejová extraliga
Stříbrná medaile 1995/1996 HC Chemopetrol Litvínov
Slezský pohár
Zlatá medaile 1964 CHZ Litvínov
Zlatá medaile 1969 CHZ Litvínov
Zlatá medaile 1979 CHZ Litvínov
Pohár osvobození
Zlatá medaile 1982 CHZ Litvínov
Rona Cup
Stříbrná medaile 1996 HC Chemopetrol Litvínov
Tipsport Hockey Cup
Zlatá medaile 2002 HC Chemopetrol Litvínov

HC Verva Litvínov je litvínovský hokejový klub založený 8. listopadu 1945, který je pravidelným účastníkem nejvyšší československé a posléze české soutěže.

Týmové úspěchy[editovat | editovat zdroj]

  • Umístění v nejvyšší domácí soutěži – 2. místo (1978, 1984, 19911996), 3. místo (1982, 19901992); vítěz základní části (1993)
  • Hokejový pohár – vítěz 2002
  • Evropská liga – čtvrtfinále (1997)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Mužstvo hrálo nejprve na zamrzlém házenkářském hřišti. Od roku 1952 se postupně z I. A třídy přes krajský přebor a oblastní soutěž propracovalo do celostátní soutěže, která se posléze změnila ve druhou ligu. V té době klub hrál již celý rok na stadionu s umělou ledovou plochou vybudovaném v roce 1955. V roce 1959 Litvínov vyhrál dvanáctičlennou druhou ligu a postoupil do nejvyšší soutěže, kde se nachází dodnes.

Nováček soutěže ovšem velmi dlouho čekal na výraznější úspěch a pravidelně obsazoval místa ve druhé polovině tabulky. Často bojoval o holé udržení. V roce 1962 měl dokonce podle tabulky sestoupit, ale Tatra Kolín svého práva na postup z druhé ligy nevyužila. Po této sezóně zde sbíral tři roky první trenérské zkušenosti mistr světa z roku 1949 Augustin Bubník. Za jeho působení vysílal Litvínov do reprezentace na mistrovství světazimní olympijské hry útočníka Jaroslava Waltera, což byl první drobný úspěch, kterým dal tým o sobě vědět. Navíc se v roce 1965 dočkala zastřešení ledová plocha. V polovině 60. let také přišel první úspěch při práci s mládeží, když starší dorostenci získali titul přeborníka tehdejšího Československa. Někteří se vzápětí objevili i v kádru prvního družstva mezi dospělými. Nad všemi vynikal střední útočník Ivan Hlinka, který v 16 letech hrál ligu a v 19 již oblékl reprezentační dres. Zdatně mu sekundoval i obránce Jiří Bubla, který se s ním posléze v 70. letech stal trojnásobným mistrem světa.

Vzestupy a pády v československé soutěži[editovat | editovat zdroj]

Čekání na týmový posun trvalo ale dále. Až v roce 1975 mužstvo zakončilo sezónu v první polovině tabulky na 4. místě a navíc také poprvé s aktivním poměrem branek. Hlinka se podílel na plné polovině gólů svého týmu, když nasbíral 78 kanadských bodů za 36 gólů a 42 přihrávek, v čemž neměl v lize konkurenci. Ve stejném roce se podařilo vyhrát republikový přebor i starším žákům. Po velkém výkyvu směrem dolů skončil Litvínov v roce 1978 nečekaně na 2. místě a Ivan Hlinka, nejlepší nahrávač ligy ročníku s 39 asistencemi, vyhrál anketu Zlatá hokejka. Od prvních mistrovství světa do 20 let ve druhé polovině 70. let mládežnická líheň Litvínova zásobovala i náš juniorský reprezentační výběr. Obránce Arnold Kadlec posléze získal i seniorskou zlatou medaili ze šampionátu v Praze 1985.

Počátek 80. let sice znamenal rozloučení s Hlinkou a Bublou, kteří mohli oficiálně odejít do NHL, ale na jejich místa se již tlačili další úspěšní mladíci. Ještě před dovršením 18 roku věku se v týmu postupně dobře adaptovali útočníci Vladimír Růžička, Petr RosolPetr Klíma. Všichni reprezentovali na mistrovství světa do 20 let a první dva se s obránci Kadlecem a Eduardem Uvírou, který do Litvínova přišel z Opavy, stali v roce 1985 v Praze mistry světa. Klímu o šampionát připravilo zranění, ale díky emigraci se stal v dresu Edmontonu v roce 1990 druhým litvínovským hokejistou, jehož jméno je vyryto na Stanley Cupu. O čtyři roky ho předstihl ještě mladší emigrant obránce Petr Svoboda, který v NHL nejprve oblékl dres Montrealu.

Litvínov zatím na domácí scéně upevňoval svou pozici, když pravidelně končil v horní polovině tabulky, ale na úplný vrchol až příliš útočně laděné mužstvo nedosáhlo. V roce 1984 tým zopakoval 2. místo, čemuž velmi pomohlo domácí prostředí, kde zaznamenal ztráty jenom při 2 remízách z 22 utkání. Růžička se tehdy poprvé stal nejlepším střelcem ligy s 31 góly a zároveň i nejproduktivnějším hráčem ligy s 54 body. Tyto své úspěchy v dalších sezónách dokázal zopakovat a v roce 1986 v dresu Litvínova získal svou první Zlatou hokejku. Rozvoj hokeje v Litvínově podpořilo i dokončení druhé kryté haly v roce 1982. Následovala neuvěřitelná série šesti republikových dorosteneckých titulů v období 19851990, která se projevila i v juniorech, kde Litvínov triumfoval na republikové úrovni v roce 1989.

Na seniorské úrovní ve druhé polovině 80. let přišly opět výkyvy, které někdy ani nedovolily mužstvu proniknout do nově zavedeného systému play-off. Když bylo nejhůře, sestoupil v lednu 1987 trenér Ivan Hlinka z lavičky a oblékl opět hráčský dres. Do týmu však již pronikali noví mladí hráči jako útočníci Robert Kysela, v roce 1987 sotva 16 letý Robert Reichel, Josef Beránek ml., Robert Lang, Martin Ručinský, obránce Jiří Šlégr, brankář Zdeněk Orct z Liberce, kteří se v budoucnu stali olympijskými vítězi a světovými mistry. V roce 1990 Litvínov v play off získal 3. místo a opět měl ve svém středu nejlepšího střelce a muže kanadského bodování celé ligy, kterým se stal Reichel se 48 góly a 82 body, a k tomu ještě nejlepšího nahrávače Rosola se 38 asistencemi.

I bez Reichela zaznamenal Litvínov v další sezóně, kterou poznamenal po změně společenských poměrů již oficiální hromadný odchod hráčů do zámoří, třetí výrazný úspěch v historii klubu. Po 3. místě v základní části se probojoval do finále play off, v němž nestačil na Jihlavu. Úspěch se odrazil i ve vyhlašování různých ocenění, když se Hlinka stal nejlepším trenérem a Šlégr nejlepším obráncem ligy. Na podzim 1991 klub přišel o Beránka a Ručinského, kteří nedbali platných smluv a nevrátili se s reprezentací z Kanadského poháru, aby mohli hrát NHL. Do kádru se tedy začleňovali další mladíci, mezi nimiž vynikl zejména budoucí olympijský vítěz útočník Jan Čaloun. V posledních dvou federálních sezónách sice mužstvo vždy po konci play off o jednu příčku kleslo, ale v roce 1993 Litvínov poprvé vyhrál alespoň základní část soutěže. V posledním ročníku československé ligy si korunu krále střelců odnesl Čaloun za 44 branek a celý ročník v Litvínově odehrál kanadský útočník Lloyd Pelletier.

Působení v české soutěži[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1992 a 1998 získali litvínovští dorostenci dalších 5 celorepublikových titulů. V české extralize se do kádru zařadil útočník Tomáš Vlasák a tým opět pravidelně postupoval do play off. Na počátku sezóny v roce 1994 se v době stávky v NHL v litvínovském dresu na jistou dobu objevili i Lang, Ručinský, Šlégr a Svoboda. Finále play off se ale do města vrátilo až v sezóně následující. Ani v roce 1996 však Litvínov na celkový primát v lize nedosáhl, protože nezastavil v té době kralující Vsetín. Na post brankářské jedničky se po čtyřech sezónách propracoval Petr Franěk a v obraně se na dva roky zabydleli obránci Normund SejejsLotyšskaSergej ButkoRuska. Josef Beránek st. byl vyhlášen nejlepším ligovým trenérem a Vladimír Jeřábek, který byl u všech litvínovských druhých míst v historii klubu, veteránem ligy. Další tři sezóny byly ve znamení ústupu z pozic, když se tým dvakrát nedokázal probojovat do play off. Probíhala obměna kádru, ale doplňování schopnými mladíky začínalo váznout, ačkoli starší žáci získali v letech 1995 a 2000 celorepublikové tituly.

V roce 2000 se Litvínov ještě jednou protlačil v play off mezi nejlepší čtyři mužstva, na čemž měli výraznou zásluhu navrátilci v útoku Reichel, Jan Alinč a Rosol. O rok později šel tým po základní části do play off dokonce ze 4. pozice a jeho dres oblékal nejproduktivnější obránce ligy Karel Pilař. Stejně jako v předchozím roce přemohla Litvínov v play off Sparta, ale tentokrát se to stalo již ve čtvrtfinále. Do následující sezóny vstupoval tým i přes návrat Klímy značně oslabený a až v posledním kole na ledě Kladna začátkem března 2002 Litvínov výhrou odmítl nutnost hrát baráž o setrvání v extralize. V mezisezónní přestávce ovšem potom Litvínov vyhrál hokejový pohár (Tipsport cup). Na play off se zde nicméně čekalo až do sezóny začínající na podzim 2004, v níž probíhala tentokrát celoroční výluka NHL, která do domovského dresu poslala útočníky Ručinského s Reichelem a obránce Šlégra se Škoulou. Dokonalou senzací však byl v půlce sezóny návrat Čalouna, který ve 24 utkáních vstřelil 28 branek. Kvůli zraněním různých hráčů ale Litvínov postoupil do play off jenom díky lepším vzájemným zápasům s Plzní a posléze vypadl ve čtvrtfinále s obhájcem titulu ze Zlína. Jiří Šlégr se po mistrovství světa ve Vídni 2005 zařadil jako jeden z prvních Čechů mezi velmi pomalu se rozrůstající celosvětový klub hráčů, kteří získali zlato na MS, ZOH a jsou i držiteli Stanley cupu (viz Zlatá trojkoruna). V klubu působí maskot Vervák(Gepard)..

Vývoj názvu týmu[editovat | editovat zdroj]

  • 1945 – Sportovní klub Stalinovy závody Horní Litvínov
  • 1954 – Jiskra SZ Litvínov
  • 1962 – CHZ (Chemické závody) LITVÍNOV
  • 1990 – HC (Hockey club) CHZ Litvínov
  • 1991 – HC Chemopetrol Litvínov
  • 1994 – HC Litvínov, s. r. o.
  • 1996 – HC Chemopetrol, a. s.
  • 2007 – HC Litvínov
  • 2009 – HC BENZINA Litvínov
  • 2011 – HC VERVA Litvínov

Mistři světa, olympijští vítězové, držitelé Stanley cupu[editovat | editovat zdroj]

Další významní hráči klubu[editovat | editovat zdroj]

Rekordy klubu[editovat | editovat zdroj]

Rekordy samotného klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Nejdelší série výher – 9 (1977-78)
  • Nejdelší série proher – 8 (1971-72, 2004-05)
  • Nejdelší série bez výhry – 14 (1961-62)
  • Nejdelší série bez prohry – 12 (1982-83)
  • Nejvyšší průměrná návštěva – 7 070 diváků na utkání (1977-78)
  • Nejvyšší návštěva na jedno domácí utkání – 10 000 diváků hned na čtyřech zápasech v letech 1961-64 na otevřeném stadiónu

Rekordy jednotlivců v klubu[editovat | editovat zdroj]

Ocenění jednotlivců[editovat | editovat zdroj]

Umístění v jednotlivých ročnících nejvyšší soutěže[editovat | editovat zdroj]

Umístění v československé hokejové lize[editovat | editovat zdroj]

Sezona Základní část Celkově Play-off
U Z V Vp R Pp P VB OB PB
1959/60 8. 22 10 - 0 - 12 78 115 20 8.
1960/61 9. 32 13 - 4 - 15 124 147 30 9.
1961/62 11. 32 7 - 6 - 19 123 163 20 11.
1962/63 7. 32 14 - 3 - 15 115 137 31 7.
1963/64 8. 32 11 - 6 - 15 110 128 28 8.
1964/65 8. 32 10 - 7 - 15 112 130 27 8.
1965/66 9. 36 9 - 2 - 25 104 198 20 9.
1966/67 9. 36 10 - 2 - 24 103 198 22 9.
1967/68 7. 36 10 - 6 - 20 121 197 26 7.
1968/69 8. 36 10 - 5 - 21 111 164 25 8.
1969/70 9. 36 11 - 4 - 21 115 175 26 9.
1970/71 8. 36 13 - 6 - 17 109 156 32 8. Bez postupu
1971/72 9. 36 12 - 3 - 21 121 142 27 9.
1972/73 7. 36 13 - 7 - 16 97 135 33 7. Bez postupu
1973/74 8. 44 18 - 4 - 22 140 157 40 8.
1974/75 4. 44 22 - 5 - 17 159 157 49 4.
1975/76 11. 32 12 - 2 - 18 95 122 26 11.
1976/77 9. 44 16 - 8 - 20 144 190 40 9.
1977/78 Stříbrná medaile 44 28 - 3 - 13 185 125 59 Stříbrná medaile
1978/79 5. 44 20 - 7 - 17 172 150 47 5.
1979/80 11. 44 12 - 8 - 24 137 178 32 11.
1980/81 5. 44 19 6 - 1 18 170 173 50 5.
1981/82 Bronzová medaile 44 23 2 - 3 16 205 167 50 Bronzová medaile
1982/83 6. 44 17 - 9 - 18 188 174 43 6.
1983/84 Stříbrná medaile 44 28 - 5 - 11 200 151 61 Stříbrná medaile
1984/85 7. 44 17 - 6 - 21 193 195 40 7.
1985/86 Stříbrná medaile 34 20 - 4 - 10 162 128 44 4. Čtvrtfinále Plzeň 3:0, semifinále Jihlava 2:3, o 3. místo Pardubice 1:2
1986/87 9. 34 12 - 5 - 17 129 135 29 9. Skupina o udržení
1987/88 5. 34 18 - 3 - 13 137 149 39 8. Čtvrtfinále Jihlava 0:3, o umístění Pardubice 0:3, o 7. místo Trenčín 0:3
1988/89 8. 34 13 - 6 - 15 151 148 32 8. Čtvrtfinále Pardubice 0:3, o umístění Jihlava 0:3, o 7. místo Plzeň 1:3
1989/90 8. 44 18 - 3 - 23 192 205 39 Bronzová medaile Čtvrtfinále Jihlava 2:1, semifinále Trenčín 0:3, o 3. místo Kladno 2:0
1990/91 Bronzová medaile 52 30 - 5 - 17 222 177 65 Stříbrná medaile Semifinále Trenčín 3:1, finále Jihlava 1:3
1991/92 2. Z 38 19 0 7 3 9 166 138 45 Bronzová medaile Čtvrtfinále Košice 3:0, semifinále Trenčín 1:3, o 3. místo Vítkovice 2:0
1992/93 Zlatá medaile 40 24 1 3 1 11 168 126 53 4. Čtvrtfinále Pardubice 3:0, semifinále Vítkovice 2:3, o 3. místo Trenčín 1:2

Umístění po roce 1993[editovat | editovat zdroj]

Sezona Soutěž PB C Statistiky ZČ Kapitán Trenéři Soupisky
1993/1994 Extraliga 8. 44 8. Statistiky Kamil Prachař Ivan Hlinka, Josef Beránek a Ondřej Weissmann
1994/1995 Extraliga 8. 42 8. Statistiky Kamil Prachař František Vorlíček a Ondřej Weissmann
později Vladimír Kýhos a Jaroslav Hübl
1995/1996 Extraliga 4. 49 Stříbrná medaile Statistiky Kamil Prachař Josef Beránek, Vladimír Kýhos
1996/1997 Extraliga 9. 52 9. Statistiky doplnit Josef Beránek, Vladimír Kýhos a M. Kapoun
1997/1998 Extraliga 7. 56 7. Statistiky doplnit Ondřej Weissmann a Vladimír Jeřábek
později Ivan Hlinka
1998/1999 Extraliga 9. 48 9. Statistiky doplnit Ondřej Weissmann a Vladimír Jeřábek
později Václav Sýkora a Vladimír Jeřábek
1999/2000 Extraliga 7. 55 4. Statistiky Robert Reichel Václav Sýkora a Vladimír Jeřábek
2000/2001 Extraliga 4. 81 7. Statistiky Robert Reichel Václav Sýkora a Otakar Vejvoda
2001/2002 Extraliga 13. 55 13. Statistiky Petr Klíma Vladimír Kýhos a Viktor Lukeš
později Josef Beránek a Jan Vopat ml.
2002/2003 Extraliga 11. 71 11. Statistiky Petr Klíma František Výborný a Jaroslav Hübl Zde
2003/2004 Extraliga 10. 64 10. Statistiky Richard Žemlička František Výborný, Jaroslav Hübl, Pavel Hynek Zde
2004/2005 Extraliga 8. 74 8. Statistiky Robert Reichel Josef Beránek a Vladimír Jeřábek
později Vladimír Jeřábek a Petr Rosol
Zde
2005/2006 Extraliga 12. 59 12. Statistiky Robert Reichel Václav Sýkora a Petr Fiala Zde
2006/2007 Extraliga 12. 74 12. Statistiky Robert Reichel Václav Sýkora a Petr Fiala
později Jaroslav Hübl a Petr Rosol
Zde
2007/2008 Extraliga 5. 80 5. Statistiky Robert Reichel Jaroslav Hübl a Petr Rosol Zde
2008/2009 Extraliga Bronzová medaile 86 6. Statistiky Robert Reichel Jaroslav Hübl a Petr Rosol Zde
2009/2010 Extraliga 10. 70 10. Statistiky Robert Reichel Jaroslav Hübl a Jiří Kučera
později Jiří Kučera a Jiří Šlégr
Zde
2010/2011 Extraliga 8. 77 8. Statistiky Roman Vopat Robert Reichel a Jiří Kučera
později Vladimír Kýhos a Jiří Kučera
Zde
2011/2012 Extraliga 13. 64 13. Statistiky Martin Ručinský Vladimír Kýhos a Jiří Kučera
později Jiří Kučera, Viktor Lukeš a Jiří Šlégr
později Vladimír Jeřábek, Viktor Lukeš a Jiří Šlégr
Zde
2012/2013 Extraliga 6. 86 6. Statistiky Michal Trávníček Vladimír Jeřábek a Petr Rosol Zde
2013/2014 Extraliga 11. 71 11. Statistiky Michal Trávníček Vladimír Jeřábek a Petr Rosol
později Radim Rulík a Miloslav Hořava
Zde
2014/2015 Extraliga Michal Trávníček Radim Rulík a Miloslav Hořava Zde

Celkový přehled výsledků v nejvyšší soutěži[editovat | editovat zdroj]

Soutěž Sezon Fáze sezony Zápasy Výhry Vp Remízy Pp Prohry VB OB Bilance
Československá hokejová liga 34 Základní část 1296 539 9 154 8 586 4858 5330 -472
O udržení 12 6 0 1 0 5 57 56 +1
Play-off 66 21 6 0 7 32 266 312 -46
Celkem 1374 566 15 155 15 623 5181 5698 -517
Extraliga ledního hokeje 21 Základní část 1064 402 62 101 63 436 3011 3122 -111
O udržení 18 11 2 0 0 5 54 44 +10
Play-off 78 24 6 0 7 41 188 249 -61
Celkem 1160 437 70 101 70 482 3253 3415 -162
Celkem 55 Základní část 2360 941 71 255 71 1022 7869 8452 -583
O udržení 30 17 2 1 0 10 111 100 +11
Play-off 144 45 12 0 14 73 454 561 -107
Celkem 2534 1003 85 256 85 1105 8434 9113 -679

Bilance s jednotlivými soupeři v nejvyšší soutěži[editovat | editovat zdroj]

Soupeř Zápasy Výhry Vp Remízy Pp Prohry VB OB Bilance První zápas Poslední zápas
Pardubice 212 83 7 19 7 96 713 843 -130 1959-11-18 2013-02-13
Plzeň 212 96 7 24 5 80 782 731 +51 1959-11-22 2013-03-20
Sparta Praha 211 67 9 28 7 100 639 803 -164 1959-10-24 2013-02-17
Kladno 192 75 6 24 1 86 634 699 -65 1959-10-17 2013-02-24
Zlín 185 81 5 17 7 75 634 623 +11 1960-11-09 2013-01-25
Vítkovice 181 68 3 20 11 79 623 659 -36 1959-11-04 2013-01-27
České Budějovice 174 76 1 26 3 68 584 569 +15 1960-11-02 2013-01-18
Jihlava 166 49 2 15 4 96 495 728 -233 1959-10-28 2005-01-25
Kometa Brno 120 51 4 9 0 56 421 499 -78 1959-10-21 2013-02-03
Košice 109 43 1 9 1 55 425 478 -53 1964-11-03 1992-10-27
Slovan Bratislava 106 39 2 11 1 53 404 494 -90 1959-11-01 1993-01-17
Slavia Praha 85 34 3 6 5 37 237 252 -15 1994-10-14 2013-01-20
Karlovy Vary 77 26 4 3 7 37 200 230 -30 1997-09-12 2013-01-31
Trenčín 77 29 2 8 4 34 304 297 +7 1977-10-07 1993-03-26
Třinec 76 29 4 8 5 30 242 251 -9 1995-09-15 2013-02-22
Vsetín 61 23 0 8 1 29 160 181 -21 1994-10-18 2007-02-02
Liberec 44 15 5 2 1 21 117 127 -10 2002-09-14 2013-02-15
Znojmo 40 12 4 6 1 17 103 103 +0 1999-10-01 2009-02-13
Chomutov 28 15 0 3 1 9 114 98 +16 1959-11-25 2013-02-26
Olomouc 24 15 1 1 0 7 99 63 +36 1990-10-09 1997-02-16
Mladá Boleslav 20 8 5 0 4 3 62 51 +11 2008-09-21 2012-04-06
Havířov 16 10 1 0 0 5 54 40 +14 1999-09-24 2003-02-21
Opava 14 12 0 2 0 0 67 33 +34 1959-11-08 1999-02-02
Zbrojovka Brno 10 7 0 0 0 3 35 23 +12 1959-10-14 1963-01-28
Litoměřice 8 4 0 2 0 2 39 30 +9 1961-10-11 1964-03-04
Brno Královo Pole 4 2 0 1 0 1 13 11 +2 1975-09-23 1976-03-19
I. ČLTK Praha 4 2 0 2 0 0 19 12 +7 1964-10-21 1965-02-17
Hradec Králové 4 2 0 1 0 1 16 11 +5 1993-09-24 1994-01-18
Jindřichův Hradec 4 2 1 0 0 1 23 9 +14 1993-09-28 1994-01-25
Nitra 4 2 0 1 0 1 21 13 +8 1990-10-02 1991-02-28
Poprad 4 2 0 0 0 2 18 13 +5 1991-10-08 1992-12-04
Ústí nad Labem 4 2 0 0 2 0 9 8 +1 2007-10-18 2008-02-21

       klub se účastní sezony 2013/14.

Statistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost Počet Kolo Den Domácí Hosté Skóre Třetiny
Nejvíce branek v utkání 20 7. 25.9.1990 HC CHZ Litvínov Motor České Budějovice 13:7 (5:2,4:2,4:3)
Nejvíce vstřelených branek 13
Nejvyšší vítězství +10 7. 18.10.1977 CHZ ČSSP Litvínov VSŽ Košice 10:0 (3:0,4:0,3:0)
Nejvíce obdržených branek
Nejvyšší porážka
15
-15
24. 18.1.1967 Slovan CHZJD Bratislava CHZ ČSSP Litvínov 15:0 (5:0,5:0,5:0)
8. 25.10.1967 Tesla Pardubice CHZ ČSSP Litvínov 15:0 (7:0,4:0,4:0)
Nejvyšší remíza 7 1. 24.9.1991 Poldi Kladno HC Chemopetrol Litvínov 7:7p (4:1,0:1,3:5,0:0)


Nejlepší střelec, Nejlepší nahrávač - historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Ročník Branky ZČ Nahrávky ZČ Body ZČ
1999 /2000 Robert Reichel 25 Robert Reichel 32 Robert Reichel 57
2000 /2001 Robert Reichel 23 Robert Reichel 33 Robert Reichel 56
2001 /2002 Petr Klíma 24 Martin Filip 25 Petr Klíma 34
2002 /2003 Petr Klíma, Michal Trávníček 13 Richard Žemlička 20 Richard Žemlička 30
2003 /2004 Lukáš Havel 21 Lukáš Říha 20 Lukáš Havel 38
2004 /2005 Jan Čaloun 26 Martin Ručinský, David Balázs 26 Martin Ručinský 41
2005 /2006 Daniel Branda 13 Robert Reichel 26 Robert Reichel 37
2006 /2007 Robert Reichel 26 Robert Reichel 21 Robert Reichel 47
2007 /2008 Robert Reichel 23 František Lukeš 22 František Lukeš 39
2008 /2009 František Lukeš 21 Robert Reichel 31 Robert Reichel 45
2009 /2010 Viktor Hübl 26 Robert Reichel 28 František Lukeš 45
2010 /2011 Peter Jánský 20 František Lukeš 31 Viktor Hübl, František Lukeš 45
2011 /2012 Viktor Hübl 21 Viktor Hübl 27 Viktor Hübl 48
2012 /2013 František Lukeš 21 Viktor Hübl 36 Viktor Hübl 58
2013 /2014 Viktor Hübl 14 Viktor Hübl 24 Viktor Hübl 38
2014 /2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu