European Trophy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

European Trophy byl název předsezónního hokejového turnaje elitních evropských klubů a je nástupcem Nordic Trophy, kterého se od roku 2006 účastnili zástupci skandinávských lig. Turnaj byl zrušen v roce 2013, když byl nahrazen Hokejovou ligou mistrů.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

European Trophy vznikla jako následovník Nordic Trophy, což byl turnaj, ve kterém hrávali v letech 2006-2009 pouze švédské a finské týmy v rámci přípravy svých ligových soutěží. Při absenci Hokejové ligy mistrů, jejíž pokračování je nejisté se organizátoři Nordic Trophy rozhodli turnaj přejmenovat a také rozhodli o rozšíření turnaje na 18 týmů. Na první ročník v roce 2010 obdržely pozvánku týmy z Německa, Norska, Švýcarska, Rakouska a České republiky. Kromě nich hrálo i několik týmů Finska a Švédska. Ředitelem soutěže se stal Bo Lennartsson.

18 týmů bylo rozděleno do dvou divizí. V divizi Capital nastoupily tyto týmy: Djurgårdens IF Hockey, Linköpings HC, Färjestads BK, IFK Helsinky, Jokerit Helsinky, Adler Mannheim, Eisbären Berlín, Vålerenga Ishockey a HC Sparta Praha. A v divizi Central nastoupily tyto týmy: Tappara Tampere, TPS Turku, Kärpät Oulu, HV71, Malmö Redhawks, Frölunda HC, Curych Lions, SC Bern a Red Bull Salzburg. V juniorské divizi nastoupily tyto týmy: Färjestads BK, HV71, Malmö Redhawks, Djurgårdens IF Hockey, Frölunda HC, Linköpings HC, IFK Helsinky, Red Bull Salzburg, Norsko do 20 let a HC Karlovy Vary.

Systém turnaje[editovat | editovat zdroj]

Turnaj se skládá ze základní části, ve které jsou týmy rozděleny do skupin zvaných divize, a z finálového turnaje, který se pořádá ve dvou hostitelských městech pod názvem Red Bulls Salute. Do finálového turnaje postupuje předem stanovený počet týmů z každé divize, ovšem hostitelský tým má právo automatického postupu. Nepostoupí-li tedy hostitelské mužstvo ze skupiny, je do finálového turnaje nasazeno přímo na úkor toho z postupujících týmů na posledním postupovém místě, který získal méně bodů. V prvních dvou ročnících měl právo automatického postupu tým Red Bull Salzburg, který v obou případech skončil mimo postupové příčky a využil tak svého práva automatického postupu. Ve třetím ročníku měli právo automatického postupu týmy Vienna Capitals a HC Slovan Bratislava. Ve čtvrtém ročníku to byl tým Eisbären Berlín.

V ročnících 2010 až 2012 se finálového turnaje účastnilo osm nejlepších mužstev (respektive nejlepší mužstva a hostitelské týmy). Turnaj se hrál vyřazovacím systémem. Týmy vyřazené ve čtvrtfinále hrály o 5. až 8. místo rovněž vyřazovacím systémem, poražení semifinalisté hrály o třetí místo. Vítěz finálového utkání se stal vítězem celého turnaje. V ročníku 2013 došlo ke změně. Do finálového turnaje postoupilo jen 6 mužstev. Týmy byly nalosovány do dvou tříčlenných skupin. Vítězové skupin postoupili do finále o celkového vítěze. O další pořadí se nehrálo.

2010[editovat | editovat zdroj]

V základní části hrálo 18 týmů rozdělených do dvou divizí po devíti týmech. V rámci divize hrál každý s každým po jednom zápase. Každý tým tak sehrál 4 zápasy doma a 4 venku. Z každé divize měly postoupit 4 týmy. Ovšem vzhledem k tomu, že hostitelský tým Red Bull Salzburg do finálového turnaje nepostoupil, nahradil nejhorší tým na 4. místě jedné z divizí (jednalo se o tým HC Sparta Praha).

Finálový turnaj se uskutečnil v Salcburku a Zell am See.

2011[editovat | editovat zdroj]

V základní části hrálo 24 týmů ve čtyřech divizích po šesti týmech. V rámci skupiny hrál každý s každým jeden zápas a každý tým sehrál tři zápasy se soupeři z jiných divizí. Každý tým tak sehrál 4 zápasy doma a 4 venku. Do finálové části měly postoupit první dva týmy z každé divize, ale vzhledem k tomu, že hostitelský tým Red Bull Salzburg do finálového turnaje nepostoupil, nahradil bodově nejslabší tým z druhých míst (jednalo se o tým Eisbären Berlín).

Finálový turnaj se uskutečnil v Salcburku a Vídni.

2012[editovat | editovat zdroj]

V základní části hrálo 32 týmů rozdělených do 4 divizí po osmi týmech. V rámci skupiny hrál každý s každým jeden zápas a navíc ještě jeden zápas s lokálním soupeřem z vlastní divize, se kterým se tedy utkal v rámci divize dvakrát. Každý tým tak sehrál 4 zápasy doma a 4 venku. Do finálové části měly postoupit dva nejlepší týmy z každé divize, ale hostitelské týmy finálového turnaje Vienna Capitals a HC Slovan Bratislava hrající jižní divizi měly právo automatického postupu, a tak v postupu do finálového turnaje nahradily nejhorší týmy z druhých míst a to týmy Piráti Chomutov a EV Zug.

Finálový turnaj se uskutečnil ve Vídni a Bratislavě.

2013[editovat | editovat zdroj]

Formát soutěže se v základní části oproti předchozímu ročníku nezměnil. Na rozdíl od předchozích ročníků do finálové části postupovalo pouze 6 týmů a to vítězové každé divize a nejlepší tým z druhých míst. Hostitelský tým finálového turnaje Eisbären Berlín hrající severní divizi měl právo automatického postupu.

Finálový turnaj se uskutečnil v Berlíně.

Vítězové[editovat | editovat zdroj]

Ročník Vítěz Finále Finalista Juniorský vítěz European Star Award
2010 Německo Eisbären Berlín
5 : 3
Švédsko HV71 Švédsko Frölunda HC Německo Rob Zepp (Eisbären Berlín)
2011 Rakousko Red Bull Salzburg
3 : 2
Finsko Jokerit Helsinky USA Ben Eaves (Jokerit Helsinky)
2012 Švédsko Luleå HF
2 : 0
Švédsko Färjestads BK Kanada Corey Locke (TPS Turku)
2013 Finsko JYP Jyväskylä
2 : 1
Švédsko Färjestads BK Finsko Mika Pyörälä (Kärpät Oulu)

Čeští účastníci[editovat | editovat zdroj]

Ročník Divize České kluby Umístění v základní části Umístění ve finálovém turnaji
2010 Capital HC Sparta Praha 4. nepostoupil
2011 Severní HC Sparta Praha 5. nepostoupil
HC Slavia Praha 6. nepostoupil
Jižní HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 1. 5.
Bílí tygři Liberec 5. nepostoupil
HC Kometa Brno 6. nepostoupil
Východní HC Plzeň 1929 1. 6.
HC Mountfield 2. 8.
2012 Severní HC Kometa Brno 4. nepostoupil
HC Mountfield 5. nepostoupil
HC Plzeň 1929 8. nepostoupil
Jižní Piráti Chomutov 2. nepostoupil
HC Sparta Praha 5. nepostoupil
Východní Bílí tygři Liberec 3. nepostoupil
HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 6. nepostoupil
2013 Severní HC Škoda Plzeň 3. nepostoupil
HC Kometa Brno 4. nepostoupil
Mountfield HK 8. nepostoupil
Jižní HC Sparta Praha 4. nepostoupil
Piráti Chomutov 8. nepostoupil
Východní HC ČSOB Pojišťovna Pardubice 5. nepostoupil
Bílí tygři Liberec 7. nepostoupil

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]