1989

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

1989
Doprava

Kultura

Sport

Události[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj v Česku
1989
Střední stav obyvatel 10 362 257
Narození 128 881
Zemřelí 127 747
Přirozený přírůstek 609
Přírůstek stěhováním 1 459
Celkový přírůstek 2 068
  • 15.22. ledna – V upomínku na 20. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha se v Praze 15. ledna konalo vzpomínkové shromáždění studentů, které bylo v prostoru Můstku v dolní části Václavského náměstí brutálně rozehnáno bezpečnostními orgány za použití vodních děl, psů a obušků. Na potlačení demonstrace se podílelo 2 200 příslušníků Veřejné bezpečnosti a 1 300 příslušníků Lidových milicí z průmyslových závodů Prahy. Následující dni probíhaly v centru města další demonstrace, proti nimž tvrdě zasahovaly bezpečnostní složky. 16. ledna bylo zadrženo větší množství představitelů opozičních iniciativ vč. Václava Havla. Palachův týden vyvrcholil 21. ledna výpravou k hrobu Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku – v obci, z níž pocházel. Celkem bylo během týdne zadrženo přes 800 účastníků demonstrací, 8 vedoucích představitelů opozice vč. Václava Havla bylo odsouzeno za výtržnictví k trestům odnětí svobody. Protesty se staly předmětem zájmu mnohých západních sdělovacích prostředků. Proti represím vystoupilo mnoho významných zahraničních osobností, mezinárodních organizací i vlád různých států světa. Kritika zazněla také ze strany ostatních států Varšavské smlouvy vč. Sovětského svazu.
  • 26. ledna – V reakci na události Palachova týdne bylo ustaveno sdružení Iniciativa kulturních pracovníků, které zaslalo předsedovi československé vlády Ladislavu Adamcovi prohlášení namířené proti zatčení Václava Havla a vybízející k zahájení skutečného dialogu. Prohlášení podepsalo 692 československých umělců, později se k němu připojila i řada vědců.
  • 8. února – V atriu Severočeského krajského národního výboru v Ústí nad Labem došlo v ranních hodinách k mohutnému výbuchu dvou na sebe navázaných náloží. Zničena byla všechna okna v atriu budovy, několik oken bylo poškozeno také v ostatních sousedních budovách. Přestože exploze způsobila značné materiální škody, nebyl nikdo zraněn. Viník nebyl nikdy vypátrán. Událostí využilo vedení Severočeského KV KSČ v čele s vedoucím tajemníkem Václavem Šípkem, který z bombového útoku obvinil „nepřátelské síly“, jimiž měl na mysli členy opozičních skupin.[1]
  • 10. březnaÚV KSČ schválil novou koncepci dlouhodobé propagandy do zahraničí. V ní se zavázal upustit od starých forem agitace stavějících na koncepci rozdělení světa na dva nesmiřitelné tábory a využívající zjednodušená, didaktická a frázovitá schémata. Propaganda měla naopak napříště vycházet z politického realismu, nesmiřitelnost měla být obroušena v civilizovanou koexistenci dvou rozdílných společenských systémů, čímž měly být odstraněny zažité oprávněné stereotypy panující ve světě ve vztahu k socialistickému Československu.
  • 3. dubna – Ústřední výbor KSČ se poprvé zabýval návrhem na zdokonalení systému všeobecných voleb, který měl znamenat možnost alespoň omezeného výběru z většího množství kandidátů. Zvýšit se měl význam předvolebních shromáždění, která se měla stát více než jen pouhým formálním aktem schválení předem připravených kandidátů. Orgány Národní fronty měly tedy kandidátní listiny sestavovat až na základě zapracování připomínek voličů. Uvažováno bylo zavedení vícemandátových volebních obvodů, časově odděleny měly být volby do legislativních sborů od voleb do národních výborů. Podstatou změn mělo být vhodnější a „přívětivější“ uplatnění vedoucí úlohy KSČ ve společnosti.
  • 4. dubna – Předseda federální vlády Ladislav Adamec strávil den na největších staveništích a v závodech Prahy. Kritizoval špatnou organizovanost a tedy i pomalé tempo a nehospodárnost výstavby nového výrobního komplexu závodu ČKD Tatra v Praze 5 – Zličíně. V rámci pátého obvodu navštívil také staveniště nové budovy nemocnice v Motole, kde mělo být do roku 1992 dokončeno na 1 400 lůžek. V závodech ČKD Lokomotivka a Kompresory vyjádřil nutnou podmíněnost investic do rozvoje závodu reálnou poptávkou po jeho výrobcích tak, aby nedošlo k nesprávné alokaci investičních prostředků. V závěrečném projevu před představiteli pražských národních výborů a státních podniků přiznal Adamec reálné hospodářské obtíže plynoucí ze „života nad poměry“, kdy růst životní úrovně zdaleka neodpovídal reálnému růstu ekonomiky. Připravil proto občany na dobu „utahování opasků“, jež měla vést k zamezení hrozby inflace. Trval přitom na dodržování principů Přestavby – na přechodu od administrativních metod k metodám ekonomickým, od direktivních příkazů k diskusi.[2]
  • 9. dubna – Poprvé od konce 60. let byla v Československu opět volena královna krásy – Miss ČSSR v oficiální soutěži. Finále soutěže se konalo v reprezentativní moderní budově Paláce kultury a sportu v Ostravě – Vítkovicích, slavnostním galavečerem provázeli diváky Josef Dvořák a Magdalena Dietlová. Na třetím místě se umístila Michaela Polívková z Východočeského kraje, na druhém místě pak Jana Hronková ze Západočeského kraje. Miss ČSSR 1989 byla zvolena osmnáctiletá brunetka Ivana Christová z Prešova, která byla před tím zvolena nejkrásnější dívkou Východoslovenského kraje.[3]
  • 10.21. dubna – Československo navštívila delegace Vatikánu pod vedením arcibiskupa Francesca Colasuonneho. Vatikánští představitelé se distancovali od prorežimních církevních hodnostářů sdružujících se ve Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kteří byli tlačeni československými státními orgány pro věci církevní na pozice biskupů. Naopak československá strana dávala jasně najevo záměr snížení vlivu tzv. „nezákonných struktur církve“. Po dlouhých jednáních se představitelé obou států domluvili na obsazení míst biskupů: v litoměřické diecézi Josefem Kouklem, v olomoucké diecézi Františkem Vaňákem a v trnavské arcidiecézi Jánem Sokolem. Jmenováni byli 12. července.
  • 20. dubna – Ve třinácti volebních obvodech ČSSR (Teplice-západ, Mladá Boleslav, Domažlice – Klatovy, Hodonín, Ostrava 1, Třinec, Havířov, Nitra, Ilava, Brno-město-východ, Bruntál, Nitra-západ a Spišská Nová Ves) se konaly doplňující volby do Federálního shromáždění, a obou republikových národních rad, při nichž byly zkoumány prvky nově zaváděného volebního systému umožňujícího výběr z více kandidátů. Z 20 registrovaných kandidátů bylo do Federálního shromáždění zvoleno 9.[4]
  • 1. května – Z důvodu obav z vypuknutí dalších demonstrací byly tradiční prvomájové oslavy po 16 letech přesunuty z Letné na Václavské náměstí. Oslavám předcházela rozsáhlá aktivita Státní bezpečnosti ve snaze zamezit představitelům opozice organizaci protirežimních shromáždění. Skupina členů a příznivců nezávislých iniciativ však i přes veškeré snahy oficiálních orgánů v horní části náměstí vystoupila s transparenty vyzývajícími k propuštění politických vězňů. Příslušníci bezpečnostního aparátu však protestující urychleně z náměstí vytlačili a vyvezli autobusy za město. Později zasáhli ještě proti další protestující skupině ve střední části náměstí, v níž byli i zaměstnanci britské BBC.
  • 10.22. května – Ústav pro výzkum veřejného mínění provedl šetření zjišťující postoj občanů k politickým poměrům ve státě a k událostem Palachova týdne. Téměř polovina respondentů nepovažovala politický systém ČSSR za demokratický, dvě třetiny nepociťovaly možnost svobodně vyjadřovat své názory a více než polovina respondentů souhlasila s demonstrujícími v době lednového Palachova týdne.
  • 13. května – Představitelé maďarské vlády se navzdory uzavřené bilaterální smlouvě okamžitě rozhodli zastavit práce na výstavbě společného vodního díla na Dunaji Gabčíkovo – Nagymaros. Československá vláda se proti tomuto kroku rázně ohradila a označila jej za porušení dvoustranné dohody.
  • 15. května – V prostoru silnice I/4 před hraničním přechodem do NSR ve Strážném na Prachaticku došlo okolo 23:30 hod. k incidentu s velmi tragickou dohrou. Sedm členů rodiny pocházející z Východního Berlína, vč. 4 dětí, mělo v úmyslu emigrovat do Západního Německa přes Československo. Při pokusu o projetí československo-německé státní hranice narazil řidič vozu Volha 24 Uwe Hansel v rychlosti přesahující 100 km/hod. do betonové signální závory umístěné před hraničním přechodem. Náraz způsobil utržení střechy vozu, který zhruba po 100 m vychýlené jízdy skončil v příkopu. Havárii nepřežil osmiletý Kevin Strecker, který utrpěl smrtelné zranění hlavy. Stal se tak zřejmě poslední obětí „železné opony“ na území Československa.[5]
  • 17. květnaObvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o podmínečném propuštění Václava Havla z vězení. Podnět k přezkoumání rozhodnutí podali Havlovi příbuzní a skupina více než 3 000 občanů, kteří ho podpořili svými podpisy.
  • 23. května – 1. června – Ve Washingtonu proběhla jednání mezi představiteli ČSSR, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ohledně přijetí Československa do těchto struktur.
  • 26. května – Nezávislé opoziční hnutí Demokratická iniciativa vzneslo požadavek na sjednocení československé ústavy s přijatým dokumentem vídeňské následné schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě týkajícího se otázek lidských a občanských práv. Podle představ členů iniciativy měla být připravovaná nová ústava ČSSR dílem demokraticky zvoleného ústavodárného shromáždění. Proto vznesli její členové požadavek na vytvoření nového volebního zákona, na jeho základě poté vyhlásit v květnu 1990 volby do ústavodárného shromáždění a do konce roku 1990 předložit návrh nové ústavy, která měla být schválena 28. října 1991. Završením přechodného demokratizačního období měly být demokratické volby do nového Federálního shromáždění v lednu 1992. Návrh se z pochopitelných důvodů nesetkal s porozuměním vládnoucích kruhů.
  • 8. června – V Bratislavě byl popraven devětadvacetiletý masový vrah Štefan Svitek, který byl Krajským soudem v Banské Bystrici odsouzen k trestu smrti za to, že dne 30. října 1987 v Podbrezové, okr. Banská Bystrica, obzvlášť brutálním způsobem zavraždil svoji těhotnou manželku a dvě dcery. Jejich těla poté znetvořil sekyrou a nožem a nad pozůstatky těl se pohlavně ukájel. Znalci Svitka označili za obzvláště nebezpečnou agresivní, sadomasochistickou osobnost s výraznými sklony k nekrofilii a zoofilii, které se ještě vystupňovaly vlivem jeho alkoholismu. Štefan Svitek byl posledním popraveným vězněm v Československu před zrušením trestu smrti v roce 1990.
  • 9. června – Kardinál František Tomášek vyjádřil ve svém dopise prezidentu republiky Gustávu Husákovi postoj katolické církve k připravované ústavě. Důrazně odmítal zakotvení marxismu – leninismu jako oficiální státní ideologie a doporučil do ústavy zahrnout článek o svobodě vyznání. Gustáv Husák přislíbil Tomáškovy podněty předat komisi pro přípravu ústavy k posouzení.
  • 17. července – V rámci návštěvy Západočeského kraje zavítal generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš také do plzeňského JZD Červený Hrádek, kde se konal aktív za účasti vedoucích tajemníků západočeských okresních výborů KSČ. Jakeš zde přednesl rozsáhlý projev věnovaný nejožehavějším vnitropolitickým tématům doby. V poněkud neobratně přednesených frázích vyjádřil obavu, že komunisté „zůstanou jako kůl v plotě“, Přestavbu označil za nesmírně komplikovaný proces, který mohou zneužít vnitřní nepřátelé socialismu: „To není jednoduchej proces tahle přestavba, neni! To je proces, v kterým se ne každý dost dobře vyzná a proces do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé.“ Kritice podrobil signatáře petice Několik vět, konkrétně užil příklad Hany Zagorové: „"Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok a další ne 600 tisíc, milion, dva miliony berou." Záznam z projevu, jenž z pochopitelných důvodů nesměl být publikován, se ve zvukové podobě dostal prostřednictvím Alexandra Vondry na veřejnost, a získal mimořádnou popularitu zejména pro svoji vysokou humoristickou hodnotu.[7]
  • srpen – Miloš Zeman publikoval v Technickém magazínu č. 8/1989 článek s názvem Prognostika a přestavba. Zamýšlí se v něm nad reálnou prognózou vývoje československé ekonomiky a dochází k velmi negativním závěrům. Hlavní problém spatřuje v neefektivní a nepružné centrálně plánované ekonomice, kdy byl plán často zcela odtržen od reality a neumožňoval různá alternativní řešení. Zároveň podrobuje kritice „ztrátu historické paměti“ národa, překrucování historie a cenzurní zásahy obecně. Poukazuje na obrovský úpadek československého hospodářství, které se v období první republiky řadilo mezi nejvyspělejší na světě, zatímco v průběhu období „socialistické výstavby“ čím dál tím více zaostávalo v evropském i celosvětovém měřítku. Proto jako jedinou možnost zvratu blížícího se hospodářského kolapsu uvádí Zeman skutečnou radikální ekonomickou reformu.[9]
  • 1. srpna – Na základě změny zákona č. 69/1951 Sb. O ochraně státních hranic byla provedena opatření, která měla alespoň částečně zjednodušit pohyb osob v hraničním pásmu a zmenšit jeho rozlohu. Z hraničního pásma bylo vyňato zhruba 145 km² lesní a zemědělské půdy, což mělo umožnit i lepší hospodářské využití těchto ploch. Vyňaty byly také některé plochy významné z hospodářského nebo dopravního hlediska – např. kamenolomy, pískovny, úseky železničních tratí, ale také např. některé turisticky přitažlivé lokality. Zároveň byla snížena administrativní náročnost získání propustky do hraničního pásma – příslušné okresní správy SNB při vydávání propustek již nadále neměly vyžadovat vyjádření závodních výborů ROH.[10]
  • 17. srpna – Zástupci polského sejmu odsoudili invazi vojsk Varšavské smlouvy (vč. polské armády) do Československa z 21. srpna 1968. O den dříve se v podobném smyslu vyjádřil i Ústřední výbor Maďarské socialistické dělnické strany, který uvedl, že maďarská vládnoucí strana se s intervencí již neztotožňuje.
  • 21. srpna – 1 500 osob se v podvečer zúčastnilo demonstrace v centru Prahy uspořádané k 21. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Výrazně zastoupeni byli představitelé polské a maďarské politické opozice, kteří vyjádřili plnou podporu československým disidentům.
  • 30. září – Na velvyslanectví NSR v Praze na Malé Straně vyvrcholila krizová situace, kdy se v průběhu měsíce září v areálu velvyslanectví nashromáždilo na 11 tisíc občanů NDR, kteří se tímto způsobem rozhodli emigrovat do NSR. K podobné situaci došlo také na velvyslanectví NSR ve Varšavě. V souvislosti s dlouhodobou neudržitelností tohoto stavu rozhodli vedoucí představitelé NDR ve spolupráci s orgány NSR, ČSSR a PLR zorganizovat přesun východoněmeckých občanů vlaky na území Západního Německa.[12] Centrum Prahy bylo v té době zaplněno opuštěnými osobními automobily východoněmeckých uprchlíků.
  • 1. října – Do oběhu byly uvedeny nové stokorunové bankovky s portrétem Klementa Gottwalda na lícové straně. Nová bankovka se však setkala se značnou nepopularitou mezi občany. Jen do poč. listopadu bylo zaznamenáno přes 100 případů poškození bankovky různými protigottwaldovskými popisky a kresbičkami, vymýšleny byly různé způsoby skládání bankovky tak, aby bylo dosaženo komického znetvoření Gottwaldovy tváře. Vzhledem k těmto skutečnostem a zejména k následným listopadovým událostem byla nová bankovka brzy stažena a nahrazena původním typem platným od roku 1961, který platil až do měnové odluky v roce 1993.[13]
  • 31. října – V Brně byla do užívání předána moderní budova nemocnice v Bohunicích. Předáno bylo 456 nově vzniklých lůžek v rámci tří oddělení interny, oddělení radiodiagnostického, neurologického a rehabilitačního. Zprovozněn byl také nový centrální příjem. Pokoje v nově vybudované budově nemocnice poskytovaly na svou dobu nadstandardní komfort vč. vlastních skříněk a sociálních zařízení.[15]
  • 1. listopadu – Do kin byl uveden psychologický snímek režisérky Ireny Pavláskové Čas sluhů. Film vypráví příběh mladé ženy, studentky medicíny, která se po těžkém rozchodu s partnerem rozhodne zneužívat slušnosti i slabostí druhých lidí pro naplňování vlastních sobeckých potřeb. Dotlačí snoubence své přítelkyně, aby si ji vzal a její kamarádku opustil. Svého nového manžela poté různými promyšlenými příkazy nutí vykonávat její vůli tak, aby si mohla díky jeho morálním pokleskům, k nimž ho donutila, žít „jako bohyně“. V hlavních rolích se představili Ivana Chýlková, Karel Roden, Miroslav Etzler, Jitka Asterová, Eva Holubová a další.[16]
  • 10. listopadu – V prostoru zastávky Nové Kopisty na Litoměřicku došlo k velmi závažné železniční nehodě. Čtyři minuty po půlnoci zde narazil v rychlosti 116 km/hod. mezinárodní expres Balt – Orient jedoucí po trati Praha – Děčín a dále do Berlína do porouchané elektrické jednotky osobního vlaku č. 9962 stojícího v zastávce. V troskách vlaků nalezlo smrt 5 lidí, další muž zemřel o týden později v nemocnici. 8 lidí bylo těžce zraněno, 50 jich bylo zraněno lehce. Značná byla také výše materiálních škod, která přesáhla 10 milionů Kčs. Zcela zdemolována byla lokomotiva rychlíku, značně poškozena byla pantografová elektrická jednotka i 6 vagonů rychlíku patřících československým i východoněmeckým drahám. Na téměř 23 hodin musel být přerušen provoz mezi stanicemi Bohušovice nad Ohří a Lovosice, cestující museli být přepraveni náhradní autobusovou dopravou. Příčinou nehody byla nepozornost strojvedoucího lokomotivy rychlíku, který však při nehodě zahynul.
  • 11.17. listopadu – Ve čtyřech velkých městech Severočeského kraje (v Teplicích, Litvínově, Děčíně a Mostě) se konaly spontánní demonstrace tamních obyvatel namířené proti neustále se zhoršující kvalitě životního prostředí v Podkrušnohoří. Funkcionáři místně příslušných výborů KSČ přislíbili občanům, že se otázkami životního prostředí budou zabývat ve dnech 20. – 25. listopadu.
  • 12. listopadu – Za účasti několika tisíc československých věřících, kterým bylo v rámci zlepšování obrazu socialistického Československa v zahraničí umožněno vycestovat, se v Římě konal slavnostní akt svatořečení Anežky Přemyslovny, která ve 13. století zasvětila svůj život péči o chudé a nemocné.
  • 17. listopadu – V 16 hodin započalo v Praze 2 na Albertově povolené shromáždění studentů pražských vysokých škol uspořádané u příležitosti 50. výročí protinacistické demonstrace během pohřbu studenta Jana Opletala. Sešlo se zhruba 15 tisíc studentů. Velmi záhy se oficiální manifestace mění v demonstraci vyjadřující prostřednictvím mluvčích nezávislých studentů odpor k totalitnímu režimu. Studenti požadují odchod Milouše Jakeše, boj za svobodu, provolávají slávu Chartě 77 a Václavu Havlovi. Shromáždění (za dozoru příslušníků Státní bezpečnosti v civilu) na Albertově končí dle plánu v 16:40 hod. Průvod studentů se poté vydává na Vyšehrad. V 17:30 se na Slavíně u hrobu Karla Hynka Máchy schází asi 10 tisíc osob. Po položení svíček na hrob a zpěvu státní hymny byla ukončena oficiální část shromáždění na Vyšehradě. Studenti se však nerozcházejí a vydávají se ulicí Na Slupi směrem na Karlovo náměstí. V 18:25 je průvod u Botanické zahrady zastaven jednotkou zvláštního určení. Dochází k prvním potyčkám mezi studenty a bezpečnostními orgány. Průvod mění směr do Plavecké ulice a na nábřeží. Přidávají se další lidé. Velitel středočeské StB vydává pokyn k zabránění vstupu demonstrantů na Václavské náměstí prostřednictvím zablokování Národní třídy. V 19:30 je celá obrovská skupina asi 50 tisíc demonstrantů z obou stran obklíčena na Národní třídě – demonstranti si sedají na zem a zapalují svíčky. Ve 20:30 začínají pluky Veřejné bezpečnosti postupovat od Národního divadla k davu, čímž vzniká tlačenice. Příslušníci VB bijí demonstranty bez ohledu na věk a pohlaví obušky, zatčení jsou odváděni do připravených autobusů. V Mikulandské ulici jsou připraveny dva obrněné transportéry. Dav je rozehnán po 21. hodině. Ve 23 hodin se v Divadle Na zábradlí schází herci Jaromír Hanzlík, Miroslav Krobot, Jiří Lábus a Ivan Rajmont se studenty a vzniká myšlenka vyhlášení studentské stávky. Objevuje se zpráva o možných mrtvých. Začala Sametová revoluce.[17]
  • 18. listopadu – Studenti, herci i další umělci se na setkání v Realistickém divadle v Praze rozhodli vyhlásit protestní stávku. 27. listopadu poté měla nastat stávka generální. K pražským umělcům se postupně přidávali členové ostatních zejm. divadelních souborů z dalších míst ČSSR. Současně se šířila fáma o smrti studenta Martina Šmída během zásahu na Národní třídě, kterou se později podařilo vyvrátit (jednalo se o akci zinscenovanou StB).
  • 19. listopadu – Sloučením všech opozičních iniciativ vzniklo na shromáždění v Činoherním klubu v Praze Občanské fórum. V provolání byla přednesena výzva k vyhlášení generální stávky 27. listopadu od 12 do 14 hodin. V Umělecké besedě v Bratislavě se téhož dne konalo ustavující shromáždění slovenských umělců a studentů, kteří dali vzniknout hnutí Verejnosť proti násiliu – slovenské obdobě Občanského fóra. V reakci na závažné události posledních tří dnů vydal ÚV KSČ pokyn k uvedení jednotek Lidových milicí do plné pohotovosti. Předseda české vlády František Pitra byl pověřen přednést v televizním vysílání stanovisko KSČ s výzvou občanů ke klidu a podpoře stranického vedení.
  • 20. listopadu – Na Václavském náměstí v Praze se konala první demonstrace se skutečně masovou účastí – asi 100 tisíc osob. Na demonstraci vystoupil předseda ÚV SSM Vasil Mohorita a podpořil požadavky stávkujících studentů.
  • 21.27. listopadu – V Praze, Bratislavě i v dalších velkých městech republiky se každý den konaly početné demonstrace občanů organizované nově vzniklým Občanským fórem a Verejností proti násiliu. Nejpočetnější shromáždění lidu se konalo 25. listopadu v Praze na Letenské pláni, kde se sešlo zhruba 800 tis. lidí.
  • 24. listopadu – Ministr obrany, armádní generál Milan Václavík nabídl k dispozici vycvičené vojenské síly k potlačení protirežimních demonstrací. ÚV KSČ však takovéto řešení situace zamítlo. Na funkci generálního tajemníka ÚV KSČ rezignoval Milouš Jakeš, nově zvolen byl Karel Urbánek.
  • 26. listopadu – Bylo započato s oficiálními rozhovory mezi představiteli KSČ a Občanského fóra. Jednání zprostředkovali hudebníci Michal Kocáb a Michal Horáček.
  • 27. listopadu – V celé republice se od 12 do 14 hodin uskutečnila generální stávka.
  • 29. listopadu – Ve federálním shromáždění byla odhlasována změna ústavy ČSSR. Vypuštěn byl článek o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a článek o ustanovení marxismu-leninismu oficiální státní ideologií.
  • 30. listopadu – S okamžitou platností byla na československých vysokých školách zrušena výuka marxismu-leninismu.
  • 2. prosince – Zrušením vízové povinnosti umožnily rakouské úřady hromadné cesty občanům ČSSR cesty do Rakouska pouze s platným cestovním pasem.
  • 3. prosince – Po jednáních mezi představiteli Občanského fóra a KSČ byly provedeny změny ve složení federální vlády, která se měla skládat z 15 členů KSČ, 1 člena Československé strany lidové, 1 člena Československé strany socialistické a 3 nestraníků. Veřejnost i představitelé OF a VPN s tímto modelem nesouhlasili a požadovali od 10. prosince další změny ve struktuře vlády.
  • 4. prosince – Významným krokem v oblasti lidských práv se stalo zrušení tzv. „výjezdních doložek“, které umožnilo československým občanům vyjet i do nesocialistické ciziny pouze s platným cestovním pasem.[18]
  • 7. prosinceLadislav Adamec rezignoval na svou funkci předsedy vlády ČSSR. Na jeho návrh byl za souhlasu OF i VPN jmenován novým premiérem Marián Čalfa. Zároveň bylo přijato rozhodnutí o volbě nového prezidenta republiky, jímž se měl stát občan české národnosti, bez politické příslušnosti.
  • 8. prosince – ÚV KSČ se oficiálně zřekl stalinského pojetí socialismu, mocenského monopolu a distancoval se od původního vedení strany a podpory invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Prezident republiky Gustáv Husák vyhlásil amnestii vztahující se na politické vězně.
  • 10. prosince – Prezident republiky Gustáv Husák jmenoval nově vytvořenou „vládu národního porozumění“ pod vedením Mariána Čalfy tvořenou 9 komunisty, 2 lidovci, 2 socialisty a 7 nestraníky. Následně Husák rezignoval na svou funkci. V reakci na tyto události ukončili pracovníci v kultuře stávku. Ve stávce však dosud setrvali studenti.
  • 13. prosince – V budově Státní banky Československé na Václavském náměstí zahájil provoz první bankomat v Československu.
  • 16. prosinceVáclav Havel v televizním projevu prohlásil, že v případě jeho zvolení do funkce prezidenta republiky musí být na jinou vysokou státní funkci jmenován Alexander Dubček.
  • 20.21. prosince – V Praze se konal Mimořádný 18. sjezd KSČ, na němž se nové vedení strany v čele s Ladislavem Adamcem a Vasilem Mohoritou distancovalo od kroků vedení původního a v prohlášení se omluvilo nespravedlivě perzekvovaným občanů. Došlo k téměř kompletní kádrové obměně ÚV KSČ – ze 197 členů a kandidátů byli ve funkcích potvrzeni pouze 4. Byly oficiálně zrušeny Lidové milice a přijat návrh postihů funkcionářů zodpovědných za dosavadní politiku strany.
  • 23. prosince – Ministři zahraničních věcí ČSSR Jiří Dienstbier a NSR Hans-Dietrich Genscher v prostoru československo-německé hranice u Nových Domků na Tachovsku přestřižením ostnatých drátů symbolicky započali s fyzickou i politickou likvidací železné opony.
  • 28. prosince – Předsedou federálního shromáždění byl zvolen Alexander Dubček. Na uprázdněné mandáty po nejméně „přijatelných“ poslancích za KSČ bylo kooptací dosazeno 23 členů OF a VPN. Změny byly provedeny také v předsednictvu parlamentu v takovém poměru, aby členové KSČ nedisponovali většinou hlasů.
  • 29. prosince – Ve Vladislavském sále Pražského hradu byl 9. československým prezidentem jednomyslně zvolen Václav Havel.

Východní blok[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Listopad 1989.

Svět[editovat | editovat zdroj]

Vědy a umění[editovat | editovat zdroj]

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Narození[editovat | editovat zdroj]

Česko

Svět

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Hlava státu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 1989.

Evropa:

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 1989 ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdroj: Historie Ústí nad Labem - http://www.usti-nl.cz/dejiny/1945-95/ul-8-39.htm
  2. Zdroj: Rudé právo, 5. 4. 1989 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/4/5/2.png
  3. Zdroj: Seriál ČT Vyprávěj - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1989/423-miss-ceskoslovenske-socialisticke-republiky-se-stala-ivana-christova/
  4. Zdroj: Rudé právo, 21. 4. 1989 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/4/21/1.png
  5. Zdroj: Stránky Ústavu pro studium totalitních režimů - http://www.ustrcr.cz/cs/strecker-kevin
  6. Zdroj: http://www.89.usd.cas.cz/cs/1989.html
  7. Zdroj: ČT, seriál Vyprávěj - http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/60499-jakes-na-cervenem-hradku-priznal-ze-se-citi-jako-kul-v-plote/
  8. Zdroj: Blesk.cz http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-20-let-od-revoluce/119678/28-cervenec-1989-nestesti-na-tachovskem-hrade-primda.html
  9. Zdroj: http://milos.chytrak.cz/1989/
  10. Zdroj: Rudé právo, 1. 8. 1989 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/8/1/1.png
  11. Zdroj: Rudé právo, 28.8.1989 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/8/28/4.png
  12. Zdroj: Rudé právo, 2.10.1989 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/10/2/1.png
  13. Zdroj: ČT, seriál Vyprávěj - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1989/418-do-obehu-byla-uvedena-nova-stokoruna-s-portretem-klementa-gottwalda/
  14. Zdroj: http://loko.goo.cz/nehody/1989.htm
  15. Zdroj: Rudé právo, 1.11.1989 - http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/11/1/1.png
  16. Zdroj: ČSFD, http://www.csfd.cz/film/7164-cas-sluhu/
  17. Zdroj: Idnes.cz, http://zpravy.idnes.cz/pripomente-si-udalosti-17-listopadu-1989-minutu-po-minute-pij-/domaci.aspx?c=A091116_120725_domaci_js
  18. Zdroj: ČT, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/74455-se-zeleznou-oponou-padly-take-vyjezdni-dolozky/