Jan Skácel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O českém politikovi Janu Skácelovi pojednává článek Jan Skácel (politik).
Jan Skácel
Podpis Jana Skácela
Podpis Jana Skácela
Narození 7. února 1922
Vnorovy
Úmrtí 7. listopadu 1989 (ve věku 67 let)
Brno
Občanství Česko
Povolání básník a spisovatel
Podpis
Jan - podpis

Jan Skácel (7. února 1922, Vnorovy7. listopadu 1989, Brno) byl moravský[1][2][3][4] básník, prozaik a autor poezie pro děti.

Studoval nejprve gymnázium v Břeclavi, odkud přešel do Brna, kde roku 1941 odmaturoval. Po maturitě pracoval jako uvaděč v kině, ale ještě téhož roku byl vydán výnos o totálním nasazení jeho ročníku, v jehož důsledku musel odejít pracovat na říšské stavby v Rakousku.

Po druhé světové válce vystudoval filosofii na Masarykově universitě. Od roku 1948 pracoval jako kulturní referent deníku Rovnost, odkud v r. 1954 přešel do literární redakce rozhlasu v Brně, kde zůstal až do roku 1963, kdy se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK (Revue otevřené kultury).

V roce 1969 byl Host do domu zakázán a J. Skácel jako jeho šéfredaktor nesměl publikovat. V této době publikoval v samizdatu a exilové literatuře.

Od roku 1981 směla jeho díla znovu vycházet, ale pouze v brněnském Bloku. Vychází sbírky Dávné proso, Naděje s bukovými křídly, Odlévání do ztraceného vosku a Kdo pije potmě víno. V 80. letech mimo jiné spolupracuje i s divadlem. V roce 1989 umírá na rozedmu plic a posmrtně vychází sbírka A znovu láska a kniha kurzívek Třináctý černý kůň.

Jeho dílo bylo oceňované především v zahraničí, roku 1989 obdržel Petrarkovu cenu a cenu Vilenica 89. V roce 1992 byl in memoriam oceněn Zlatou plaketou za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje a roku 2002 se stal čestným občanem Brna.

Hrob Jana Skácela, Brno

Byl prasynovcem spisovatele a básníka Františka Heritese, jeho manželka Božena byla dříve provdána za Oldřicha Mikuláška.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pro jeho tvorbu je příznačný silný vztah k Moravě. Jeho témata se často dotýkají morálky a problémů s ní spojených.

  • spíše jednoduché, krátké obraty, někdy jen čtyřverší
  • poezie inspirována moravským folklórem, nelze vyloučit i vliv tradiční čínské poetiky
  • častá témata : venkovské prostředí, sepětí člověka s přírodou, oproštění od moderního světa, chaosu
  • básník ticha a pokory, připomíná tvorbu Halase a Reynka
  • báseň obsahující i tajemství, které by mělo být podle Skácela součástí básně

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Kolik příležitostí má růže1957, zabývá se tématy reality
  • Co zbylo z anděla1960, lyrické básně
  • Hodina mezi psem a vlkem1962
  • Smuténka1965
  • Vítr jménem Jaromír: 3 knihy veršů1966, souborné vydání tří prvních autorových sbírek, tj. sbírek Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem. Kresby Jiří Trnka
  • Metličky1968
  • Chyba broskví1975, stokrát čtyři verše
  • Dávné proso1981
  • Naděje s bukovými křídly1983, dvě knihy veršů: Chyba broskví a Oříšky pro černého papouška
  • Odlévání do ztraceného vosku1984
  • Kdo pije potmě víno1988, poslední autorovo dílo
  • Noc s Věstonickou Venuší1990, výbor jeho milostných veršů
  • A znovu láska1991, posmrtně
  • Stracholam1993, výbor poezie
  • Květy z nahořklého dřeva2000, výbor poezie
  • Kdo učil mlčet kámen2001, výbor poezie
  • Oříšky pro černého papouška2005, bibliofilní vydání, vydáno při příležitosti životního jubilea Boženy Skácelové
  • Překrásná je nepotřeba nářku2006, výbor poezie
  • Zlé laně odcházejí k ránu2007, výbor poezie
  • Doteky2007, výbor poezie

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Jedenáctý bílý kůň1964
  • Třináctý černý kůň1993, posmrtně

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Jak šel brousek na vandr1961
  • Pohádka o velkém samovaru1961
  • Uspávanky1983, cyklus rozměrnějších lyrických skladeb s epickými prvky, koncipovaný jako vyprávěnky dětem před spaním, ilustrace Ota Janeček
  • Kam odešly laně1985, na motivy pastelů Josefa Čapka - obrázky hrajících si dětí
  • Proč ten ptáček z větve nespadne1988, na motivy pastelů Josefa Čapka - obrázky zvířat
  • O pejsku Ťapovi, výru Výrovi, slavíčku Slavíkovi a kočičce, která se moc styděla1998, z autorovy pozůstalosti k vydání připravil J. Opelík
  • Pohádky z Valašského království2006 (2. vyd.), převyprávěné pohádky, které sesbíral B. M. Kulda, původně vyšly pod jménem B. Stárkové

Na slova některých jeho básní složil Jiří Pavlica z Hradišťanu písně do alba O slunovratu, mj. známou píseň Modlitba za vodu.

Ukázky z díla[editovat | editovat zdroj]

Kašna na náměstí Svobody v Brně nese na kruhových roštech verše z díla Jana Skácela.

Chyba broskví (45. čtyřverší ze sbírky):

stíny se dlouží vítr v polích stárne
je příliš ticho začíná se hra
na slepou bábu v sladkost upadáme
a chyba broskví by nás zabila

Stopadesátý sonet o jaru:

Jaro je tak křehké
až se světlo láme pomalu
slimáčími růžky

V roce 2006 byla v rámci rekonstrukce na brněnském náměstí Svobody osazena bronzová kašna s verši Jana Skácela.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Prokop, Přehled české literatury 20. století
  1. [1]
  2. [2]
  3. [3]
  4. [4]
  5. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=433

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu