Botanická zahrada hl. m. Prahy

Tzv. úvodní expozice botanické zahrady

Botanická zahrada hl. m. Prahy (původně Pražská botanická zahrada) je botanická zahrada v Praze-Troji. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Název zahrady je rovněž názvem městské organizace, která ji spravuje. Zahrada je stále ve stadiu rozvoje, výstavba je plánována zhruba do roku 2017.

K zahradě patří celková plocha asi 52 hektarů (podle jiného zdroje 46,7 ha), z toho oplocená část tvořila 27 ha, od ledna 2011 bylo oploceno dalších 17 hektarů. Ředitelem Botanické zahrady je od dubna 2012 Věra Bidlová.

Historie

Univerzitní botanická zahrada byla v Praze již před vznikem městské botanické zahrady, od roku 1775; původně na Smíchově, po roce 1890 pak byla přesunuta do prostoru dnešní Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Novém Městě v ulici Na Slupi.

O zřízení zoologické i botanické zahrady v Troji se jednalo brzy poté, co velkostatkář Alois Svoboda věnoval 7. října 1922 československému státu rozsáhlé pozemky (o rozloze 82 ha, včetně Trojského zámku) ke vzdělávacím účelům. Počátky snah o vybudování městské botanické zahrady spadají do období 30. let 20. století, kdy začalo být jasné, že stísněné prostory univerzitní zahrady Na Slupi nebudou brzy vyhovovat. K realizaci těchto plánů však došlo až v polovině 60. let, kdy byla v roce 1966 zřízena Pražská botanická zahrada jako osvětově naučné zařízení pro krátkodobou rekreaci obyvatel Prahy.

Podle původního záměru měla zahrada zaujímat v Troji plochu 130 hektarů. K tomu však nikdy nedošlo; značně okleštěný původní záměr se začal realizovat až v 70. a 80. letech 20. století.

V roce 1992 byla na ploše 3 ha otevřena tzv. úvodní expozice. Vévodí jí velká louka, na které se pravidelně konají výstavy soch. Obklopují ji menší expozice, rybníček apod.

V lednu 2011 vedení zahrady nechalo, údajně v souladu s generelem, který město schválilo v roce 2002, oplotit dalších 17 hektarů dosud volně přístupné části areálu, včetně borového lesoparku a vyhlídkové stráně, a zpoplatnilo vstup do nich. Tím přerušilo i historickou cestu mezi Salabkou a Havránkou, spojnici mezi horní a dolní Trojou. Tento krok vyvolal ostrý nesouhlas zejména mezi obyvateli horní části Troji, vznikla petice „Za zachování přístupnosti a průchodnosti botanické zahrady“, kterou podepsalo přes 3000 lidí. Vedení zahrady zpočátku označovalo uzavření za dočasné opatření z důvodu pěstebních opatření s tím, že od 1. dubna mají být tyto části zase zpřístupněny, poté však vedení zahrady a město Praha ústy náměstka primátora Ivana Kabického prohlásily opatření za trvalé. Náměstek Kabický opatření zdůvodnil tím, že jen za rok 2010 způsobili vandalové v zahradě škody za 300 000 korun a další škody pocházejí od divokých prasat, jež pronikala do areálu. Zahrada zavedla také roční permanentky za 200 Kč. Ačkoliv zahrada leží na území městské části Praha-Troja, starostovi městské části Praha 8 Jiřímu Janků se podařilo koncem dubna vyjednat zvýhodněný vstup pro občany své městské části – nejprve byl uveřejněn v měsíčníku městské části kupón pro jednorázový bezplatný vstup, od července 2011 pak obyvatelé 174 ulic v horní části Prahy 8 měli možnost získat bezplatnou roční permanentku pro vstup do areálu.

Předmětem kritiky se také staly rozsáhlé probírky stromů, které probíhají od roku 2008.

Expozice

Japonská zahrada

Významnou část botanické zahrady tvoří Japonská zahrada

V květnu 1997 přibyla expozice japonské zahrady, zakládaná od roku 1995. Japonská zahrada a expozice Turecka a Středomoří zaujímají asi 1,5 hektaru, z toho samotná japonská zahrada 0,67 hektaru. V hlavní části japonské zahrady je umělý horský potůček, japonské javory, rododendrony a bambusy. Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti. Rovněž další prvky zahrady vyjadřují japonskou symboliku. Části zahrady jsou propojeny plochou se sbírkou vřesovištních rostlin.

Vinice

Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna památkově chráněná vinice svaté Kláry, pocházející přinejmenším ze 13. století, avšak v průběhu historie několikrát rušená a znovu obnovovaná. Od 17. století patřila k Trojskému zámku. V letech 1950–1953 byla obnovena, od roku 1995 je ve správě Pražské botanické zahrady. Svou rozlohou 3,56 ha je největší pražskou vinicí a tvoří významný podíl z celkových 11 ha aktuálně registrovaných pražských vinic.

Skleník

Související informace naleznete v článku Fata Morgana.

Skleník Fata Morgana

V červnu 2004 byl otevřen tropický skleník Fata Morgana, který leží mimo území vlastní botanické zahrady. Jeho vnitřní expozice jsou rozděleny do 3 oddělených částí – tropické suché, tropické vlhké a chlazené. Tropická vlhká část obsahuje i velké akvárium (jezírko) s podvodním tunelem.

Severní expozice

V roce 2007 byla částečně otevřena tzv. Expozice sever u sídliště Bohnice s pivoňkovou loukou, mokřady a květenou Mexika.

Havránka

Označení přírodní památky Havránka

Botanická zahrada má ve správě i území přírodní památky Havránka. Je zřizovatelem 3 kilometry dlouhé naučné stezky s 9 zastaveními s informačními tabulemi, vedoucí touto oblastí, vně placené části zahrady.

Ředitelé

• Jan Jager (1969 – 1973)
• Josef Vyskočil (1973 – 1989)
• Vladimír Huml – pověřen vedením (1989)
• Evžen Pechman (1989 – 1993)
• Vladimír Huml – pověřen vedením (1994)
• Jiří Haager (1995 – 2001)
• Pavel Sekerka – pověřen vedením (2001 – 2002)
• Milan Press (2002 – 2003), nastoupil 1. července 2002, 28. ledna 2003 odvolán, odůvodněno neefektivním řízením a organizací, protože za dobu svého působení nepředložil ani analýzu stavu organizace
• Oldřich Vacek (2003 – 2012) Rezignoval na konci února 2012, podle mluvčí zahrady pouze z osobních důvodů.
• Věra Bidlová (od dubna 2012)

Příprava sloučení se Zoo Praha

V roce 2008 bylo oznámeno, že se již několik let uvažuje o sloučení Zoo Praha a Botanické zahrady hl. m. Prahy. Proti sloučení a proti výsledkům auditu botanické zahrady se vyslovili někteří zaměstnanci botanické zahrady i Ministerstva zemědělství. Mluvčí botanické zahrady Marcela Uhlíková však tyto námitky odmítla.

Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009. V budoucnu by sloučenému subjektu měl přibýt do správy i Trojský zámek.

Členství v organizacích

• Unie botanických zahrad ČR
• Botanic Gardens Conservation International – BGCI

Zajímavosti

V dubnu roku 2011 byla na území zahrady odhalena tříprstá stopa dinosaura (Anomoepus isp.), zachovaná na pískovcové desce z lomu U Devíti Křížů. Stopu objevil na území zahrady geolog Radek Mikuláš. Dnes je u Vinice Sv. Kláry odhalen přesný odlitek stopy, staré asi 210 milionů let (svrchní trias).

Odkazy

Související články

• Botanická zahrada Univerzity Karlovy
• Botanická zahrada Malešice

Externí odkazy

• Pražská botanická zahrada, vlastní stránky (alternativní adresa http://www.botgarden.cz/)
• Naučná stezka Pražské botanické zahrady v Troji (v přehledu naučných stezek), Naučná stezka Troja (na stránkách zahrady)
• Botanická zahrada Praha na botany.cz
• Proti plotu – Neberte n8m park

Reference

Souřadnice: 50°07′19″ s. š., 14°24′50″ v. d.