Portál:Rostliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vítejte na portálu Rostliny
Lil regale 01Infl China Sichuan Pingwu 09 06 04.jpg
Rostliny (Plantae, též nově Archaeplastida či Primoplantae) je říše eukaryotických a převážně fotosyntetických organismů. Odhaduje se, že se na Zemi vyskytuje asi 350 000 druhů rostlin, včetně semenných rostlin (260 000), mechorostů (15 000) a zbytek tvoří zejména kapraďorosty a zelené řasy.

Podle používaných fotosyntetických barviv se rostliny dělí na dvě skupiny: Glaukofyty a ruduchy mají kromě chlorofylu i fykobiliny stejně jako sinice, zeleným rostlinám fykobiliny chybějí. Glaukofyty jsou navíc zvláštní tím, že u nich je endosymbióza se sinicí teprve v počátcích. Nemají pravé plastidy, ale cyanely a mají zachovalou peptidoglykanovou buněčnou stěnu. ... více

Zajímavý Článek

Tomato leaf stomate cropped and scaled.jpg

Průduch (odborně též stomařec. στόμα–ústa, množ. č. stomata) je struktura vyskytující se především na listech většiny vyšších rostlin, která slouží ke kontrolované výměně plynů (především CO2 a O2) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do ovzduší. Průduchy se tak zařazují z hlediska funkce mezi tzv. provětrávací pletiva.

Mechanismus otevírání a zavírání průduchů je založen na regulovaném příjmu a výdeji vody. Pokud svěrací buňky nasávají vodu, mění se jejich tvar a průduch se otevírá. V opačném případě se průduchová štěrbina uzavírá. V příjmu vody hrají roli především kationty draslíku, které podle potřeby zvyšují a snižují koncentraci uvnitř svěracích buněk. Z vnějších faktorů může uzavření průduchů způsobit hlavně vadnutí rostliny (nedostatek vody) a vysoká teplota; nízká koncentrace oxidu uhličitého v pletivech naopak svěrací buňky otevírá. Rostliny žijící v suchém prostředí si vyvinuly množství adaptací, jak nepřízním takového podnebí odolat.

Systematika

Biological classification L Pengo cs.svg

Systematika (taxonomie) vědecky zkoumá druhy a druhovou diverzitu organismů a všechny vztahy mezi nimi. Dnes se v systematice hledí převážně na fylogenetickou příbuznost, prokazovanou molekulárně biologickými analýzami. Dříve však existovala a dosud částečně přetrvávají jiná pojetí systematického členění rostlin. Původně byly do rostlin řazeny dokonce i sinice, patřící dnes do domény Bacteria. Eukaryotické nižší rostliny, do kterých dříve patřily i "barevné" řasy (ruduchy a chromisté) se někdy řadily k rostlinám, jindy k říši Protista - ta však také není přirozeným taxonem. Proto byli protisté rozděleni na velké množství říší.

Podle moderní klasifikace patří do rostlin v užším slova smyslu (Archaeplastida) vedle vyšších rostlin (Embryophyta) také zelené řasy (bez sinic, tedy skupiny Chlorophyta a Charophyta), ruduchy (Rhodophyta) a Glaucophyta. Někdy se Rhodophyta a Glaucophyta zařazují do společné ale parafyletické skupiny Biliphyta, zatímco všechny ostatní rostliny jsou považovány za zelené rostliny (Viridiplantae).

Květina

Stylidium amoneum
V květech australských rostlin rodu Stylidium je nastražen důmyslný opylovací systém připomínající pastičku na myši. Při pohybu opylovače v květu se mechanismus uvolní a čnělka i s prašníky se na návštěvníka prudce přiklopí. Pyl z jeho těla se přilepí na bliznu, zatímco sám je poprášen další dávkou pylu. Díky tomuto mechanismu dostaly tyto rostliny v Austrálii jméno 'trigger plants'. Více...

Strom

Osobnost

Carl von Linné.jpg

Carl Linné byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vytvořil také pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů.

"Bůh přírodu stvořil a Linné ji uspořádal."

Život tohoto velkého Švéda a současně Evropana byl vymezen daty 23. května 1707 a 10. ledna 1778. Za oněch necelých 70 let čistého času stihl tento muž víc, než jen připojit zkratku svého jména - ono pověstné „L“- za jména rostlin i zvířat. Jeho vědecké dílo už bylo mnohokrát, nejméně jednou za každé uplynulé století, probráno a zhodnoceno. Jím zavedený pořádek, přinejmenším dvouslovné označování organizmů, je jeho trvalým pomníkem. ...více

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že ...
tis červený

... v českých zemích je tis červený dlouhověkým druhem stromu, který se může dožít i přes 1000 let?

... Dr. Melis vyvinul technologii na produkci vodíku ze zelených řas (Chlamydomonas reinhardtii) a začal tím řešit problém energie budoucnosti?[1]

... tropická kopřiva Dendrocnide moroides (kopřivák morušovitý) vám při žahnutí vpustí do těla komplexní neurotoxin, který vyvolá neuvěřitelnou bolest a bolest se může i po letech vrátit, pokud je pokožka vystavena studené sprše?

Kategorie

Informace

Nové články

(P) - pahýl, (SP) - subpahýl či článek bez 2 zdrojů, (R) - komplexní rozšíření již založeného článku

Wikimedia

Příbuzné portály



  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Rostliny}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se rostlin neváhejte ho přidat do nových článků.


  • V případě zájmu o pomoc s aktualizací nebo s jakýmikoliv připomínkami k portálu kontaktujte wikipedistu Hagara
  • Spolupracovat slíbili:
  • Krátké články by měly být označeny šablonou {{Pahýl}}