Hadilkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hadilkovité

Vratička měsíční (Botrychium lunaria)
Vratička měsíční (Botrychium lunaria)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: kapradiny (Polypodiophyta)
Řád: hadilkotvaré (Ophioglossales)
Čeleď: hadilkovité (Ophioglossaceae)

Hadilkovité (Ophioglossaceae) je jediná čeleď řádu hadilkotvaré (Ophioglossales). Jsou to vývojově staré suchozemské kapradiny s listem rozděleným na zelenou a plodnou část. Vratička a hadilka se vyskytují i v České republice.

Gametofyt vratičky Botrychium dissectum

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi hadilkovité jsou pozemní nebo zřídka i epifytní kapradiny. Stonek je krátký, nevětvený a většinou podzemní, bez chlupů nebo šupin. Cévní svazek je většinou celistvý, s dření ve vnitřní části (sifonostélé). List bývá jediný, rozdělený na sterilní listovou část a na fertilní část, tzv. sporofor. Na bázi řapíku může být vyvinuta pochva. Čepel listu je celistvá nebo dlanitě či mnohonásobně zpeřeně složená, dosahující délky od několika centimetrů do půl metru. Listy jsou v pupeni přeložené a nejsou spirálovitě stočené, vyrůstají prodlužovacím růstem z listových primordií. Kořeny jsou povětšinou nevětvené, kořenové vlášení je nahrazeno hyfami mykorhizních hub.

Sporangia mají tlustou stěnu a jsou jednotlivá nebo v synangiích, nejsou však sdružena do výtrusných kupek. Vytvářejí se na větvích sporoforu nebo je sporofor klasovitý a sporangia jsou zanořena do jeho tkáně. Sporangia obsahují velký počet spor. Gametofyt je podzemní, nezelený, dlouhověký, vyživující se mykorhizou, nejčastěji nepravidelně protáhlý až téměř kulovitý, někdy i větvený.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hadilkovité zahrnují asi 80 druhů ve 4 rodech.[4] Jsou rozšířeny téměř po celém světě, v tropech i v mírném pásu.[1] V květeně České republiky se v současnosti vyskytují 3 druhy vratičky (Botrychium) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Další druh vratičky (vratička jednoduchá, Botrychium simplex) je veden jako nezvěstný.[5] V evropské květeně je zastoupeno celkem 7 druhů vratičky (Botrychium) a 4 druhy hadilky (Ophioglossum).[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Hadilkovité jsou jedny z vývojově nejstarších žijících kapradin. Molekulárními studiemi bylo zjištěno, že jsou sesterskou čeledí Psilotaceae, po morfologické stránce jsou však velmi rozdílné.[1] Pojetí rodů je v čeledi hadilkovité poněkud nejednotné, např. vratička mnohoklanná (Botrychium multifidum) bývá při úzkém pojetí rodů (použitém např. v Květeně ČR) řazena spolu s několika dalšími cizokrajnými druhy do rodu vratičkovec (Sceptridium).[7]

U rodu hadilka byl zjištěn největší počet chromozomů v rostlinné říši, 2n = 1400.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv jsou hadilkovité vývojově stará skupina kapradin, ve fosilních záznamech se dochovaly velmi málo. Je to dáno tím, že nikdy netvořily podstatnou součást vegetace a v jejich tkáních není vyvinuto sklerenchymatické pletivo a tudíž se rychle rozpadají. Nejstarší dobře dochovalé sterilní i fertilní části pocházejí z kanadského paleocénu. Dřívější nálezy v podstatě chybějí, pouze v bývalém Sovětském Svazu byly nalezeny jednotlivé spory křídového a jurského stáří.[8]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Botrychium (včetně Sceptridium), Helminthostachys, Mankyua, Ophioglossum (včetně Cheiroglossa a Ophioderma)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  2. BERRY, P.E. et al.. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri : Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5.  
  3. Flora of North America: Ophioglossaceae [online]. . Dostupné online.  
  4. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  5. KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  6. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  7. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.  
  8. TAYLOR, Thomas N. et al. Paleobotany. The Biology and Evolution of Fossil Plants. [s.l.] : Academic Press, 2009. ISBN 978-0-12-373972-8.