Plazi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Plazi
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)
Anakonda velká
Anakonda velká
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Laurenti, 1768
Řády
Na tento článek je přesměrováno heslo plaz. O horizontální smykově pojížděcí části rádla nebo pluhu pojednává článek plaz (součástka).

Výraz plazi (Reptilia) lze chápat různým způsobem. Buď jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly, haterie, šupinaté a želvy nebo fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetně ptáků. Nejproblematičtější[zdroj?] je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). V tomto článku se o plazech píše v prvním smyslu.

Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Lebka plazů je s páteří spojena kloubně a jsou to živočichové s plně vyvinutým amnionem. Existují tři řády:

  • krokodýli (aligátoři, krokodýlové a gaviálové): 23 druhů
  • šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): přibližně 7 600 druhů
  • želvy: přibližně 301 druhů
Conolophus subcristatus

Plazy lze najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Současné druhy plazů nevytvářejí takové množství energie, aby si udrželi stálou tělesnou teplotu, místo toho se spoléhají na řízenou výměnu tepla s okolním prostředím, například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Mnoho druhů dokáže tímto způsobem udržet svoji tělesnou teplotu v úzkém rozmezí po velkou část dne. Nestálá tělesná teplota s sebou přináší významné problémy, ale na druhé straně poskytuje jednou velkou výhodu: Umožňuje plazům vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. V malé míře se pak vyskytují také vejcoživorodé a živorodé druhy.

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Plazi jsou sesterskou skupinou savců v širším smyslu slova (Synapsida). Nejprimitivnějšími žijícími plazy jsou s velkou pravděpodobností želvy[1], i když některé nové molekulární studie přiřazují želvy jako sesterskou skupinu k archosaurům, tedy dovnitř Diapsida v širším smyslu.[2] Rozdělení želv podle způsobu skrývání hlavy na skrytohrdlé (Cryptodira) a skrytohlavé (Pleurodira) je z hlediska požadavku na monofylii snad v pořádku[zdroj?].

Zbylí plazi (Diapsida v užším smyslu; zařazení želv mezi Diapsida je nejisté[zdroj?]) se dělí na dvě velké větve: Archosauria zahrnující krokodýly a dinosaury včetně ptáků a Lepidosauria, kam patří haterie a šupinatí plazi. Šupinatí se dělí na dvě linie, jedna (Iguania) obsahuje agamy, leguány a chameleóny, druhá zbývající ještěry (kteří tedy nejsou přirozenou skupinou), dvouplazy a hady. Nejbližší příbuzní hadů jsou varani a jim příbuzné skupiny.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Klasické třídění plazů[editovat | editovat zdroj]

Tělní soustava[editovat | editovat zdroj]

Oběhová[editovat | editovat zdroj]

Plazi mají uzavřený krevní oběh přes " tříkomorové " srdce, dvě srdeční síně a dvě komory oddělené prodiravěnou blánou (krev se minimálně mísí). Běžně mají aortální chlopeň a zcela postrádají, oproti obojživelníkům, žilní splav a srdeční nástavec. Pokročilejší stavbu krevního oběhu mají krokodýli, kteří disponují čtyřkomorovým srdcem. Navzdory tomu – kvůli dynamice tekutin – se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou.

Dýchací[editovat | editovat zdroj]

Všichni plazi dýchají výhradně plícemi a žádný druh nedýchá pokožkou ani žábrami. Mají dvě externí nozdry s interními nozdrami, které ústí do orální dutiny. Plíce jsou typicky provětrávány kombinací rozpínaní a stahování žeber pomocí osových svalů. Krokodýli se také spoléhají na jaterní pístovou metodu, při které jsou játra tažena zpět a svaly jsou svázané se stydkou kostí (součást pánve), která naopak zatáhne spodek plic zpět a tím je roztáhne. Také mají průdušky, hrtan a průdušnice. Plazi na rozdíl od savců nemají bránici (krokodýli mají).

V ústní dutině již mají tvrdé patro, mohou tedy polykat a dýchat zároveň. Mezi ústní a nosní dutinou je uložen tzv. Jacobsnův orgán, který slouží k velmi citlivé chemické analýze okolí. Jeho prostřednictvím dokáží plazi zachytit i velmi malé množství molekul. Látky jsou na místo analýzy dopraveny pomocí jazyka (známe vyplazování jazyka u hadů). Touto metodou jsou schopni najít potravu nebo svého nepřítele i na velkou vzdálenost. Zajímavé je, že tento orgán je zachován i u některých savců. Konkrétně u koně a zebry, kteří poznají říji klisen i na velké vzdálenosti.

Vylučovací[editovat | editovat zdroj]

Vyměšování pomocí pravých párových ledvin, kyselina močová je silný dusíkový odpad. Vodu již umějí velmi efektivně resorbovat, takže nedochází k velkým ztrátám. Obvykle vylučují bílou kašovitou moč, jenž zahrnuje i výkaly.

Nervová[editovat | editovat zdroj]

V porovnání s obojživelníky mají pokročilý nervový systém. Poprvé se zde u vývojově dokonalejších plazů objevuje druhotná kůra koncového mozku. Mají dvanáct párů kraniálních nervů.

Díky závislosti na teplotě okolí mají vysoce vyvinuté termoreceptivní funkce. Dokáží rozeznat změny teploty řádově v tisícinách stupňů (0,00X).

Oko plazů je dokonale vyvinuto. Některé druhy mají barevné vidění, některé dokáží rozeznávat okem i tepelné rozdíly (termovize).

Pohlavní[editovat | editovat zdroj]

Plazi mají oddělené pohlaví s vnitřní fertilizací. Zárodečná vajíčka jsou chráněna koženou nebo vápníkovou skořápkou.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

U plazů se vyskytují všechny tři typy rozmnožování.

  • vejcorodost
  • vejcoživorodost
  • vzácně živorodost

Vejcorodí plazi kladou svá vajíčka vždy na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Částečná péče o potomky je dokumentována pouze u některých pokročilých druhů. Například krokodýlí samice chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhá mláďatům do vody. Pak je opouští.

Vejcoživorodí jedinci vajíčka neukládají mimo tělo. Vývoj jedince tedy probíhá přímo v těle samice. Tím snižují možnost útoku predátorů. Nový jedinec se z vajíčka vylíhne buď bezprostředně po nakladení, nebo již při vlastním snášení.

Živorodí jsou velmi vzácní. Zárodek se v jejich případě vyvíjí přímo v těle a je vyživován z primitivní placenty (nepravá placentace zárodků). Mezi živorodé patří například scink z rodu Tiliqua.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gaisler, J., Zima, J. 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha, 2. vydání: s. 397
  2. CHIARI, Ylenia; CAHAIS, Vincent; GALTIER, Nicolas, DELSUC, Frédéric. Phylogenomic analyses support the position of turtles as the sister group of birds and crocodiles (Archosauria). BMC Biology [online]. , 27. červenec 2012, svazek 10, čís. 65, s. 1-44. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1741-7007. DOI:10.1186/1741-7007-10-65. PMID 22839781.  (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]