Leguánovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Leguánovití

leguán zelený (Iguana iguana)
leguán zelený (Iguana iguana)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Podtřída: Lepidosauria
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: ještěři (Sauria)
Čeleď: leguánovití (Iguanidae)
Oppel, 1811

Čeleď leguánovití (Iguanidae) je velmi početná skupina ještěrů. Areálem jejich rozšíření jsou především tropy a subtropy severní a jižní Ameriky, dále se vyskytují na Galapágách a ostrovech Tonga a Fidži. Zvláštní je, že dva druhy žijí i na Madagaskaru.

Jsou různorodou skupinou plazů, nejmenší druhy dorůstají asi 7–8 cm, největší pak kolem 2 metrů - i když podstatnou část z této délky tvoří nelámavý ocas. Často mají krční laloky nebo hřbetní hřebeny, aktivní jsou ve dne. Většina druhů je vejcorodá.

Většina druhů se živí jak rostlinnou tak i živočišnou potravou, ale existují i druhy které jsou pouze vegeteriány - leguán mořský (Amblyrhynchus cristatus) se kupříkladu živí pouze mořskými řasami. Přebývají většinou na stromech nebo keřích, v blízkosti vodních ploch. Některé druhy je možné najít i v poušti, příkladem je leguán písečný (Uma notata).

Do této čeledi patří také druhy anolisů, bazilišků a ropušníků. Zatím bylo objeveno asi 700 druhů.

Po objevu prvních koster dinosaurů počátkem 19. století předpokládali vědci podobnost právě s leguány. Druhý popsaný dinosaurus Iguanodon ("leguání zub") byl v roce 1825 rekonstruován jako obří leguán. To je však nesmyslné, protože dinosauři reprezentují zcela jinou vývojovou linii plazů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu