Ocas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ocas, nebo též ohon či oháňka (latinsky: cauda, penis), je podlouhlá končetina, která se nachází u některých živočichů na zadním konci jejich těla. Šířeji tento termín označuje veškeré ohebné přívěsky připojené k trupu. U člověka je zakrnělý a zbývá z něj jen kostrč.
[editovat] Funkce
Ocas jako orgán slouží k mnohým účelům. U ovcí se v něm skladují tukové zásoby. U kopytníků, jako je například tur, slouží k odhánění obtížného hmyzu. U bobrů slouží k pohybu ve vodním prostředí. Chápani na ocase mají výběžek, díky němuž se s ocasem mohou velmi dobře zachytávat na větvích v korunách stromů. I další savci žijícím v korunách stromů využívají ocasu k pohybu, ale zejména jako kormidlo při skákání ze stromu na strom. Ocasy veverek jsou tak huňaté, že zachytávají vzduch a prodlužují skok. Také u klokanů slouží ocas k pohybu - pomáhá jako pružina při skákání.[1]
Pokud ocas ztratil funkci, obvykle zakrňuje (stává se z něj rudiment, např. u člověka kostrč). Dalším příkladem jsou lenochodi a koaly. Ti se sice pohybují v korunách stromů, ale neskáčou a pohybují se v korunách velice obezřetně.[1]
